Krížnik Potemkin

Další z filmů, k nimž se musí přistupovat s ohledem na jeho stáří. A další film, který tyto ohledy vlastně vůbec nepotřebuje. Film je sice propagandistický, nicméně takhle umně dělaná propaganda má i po téměř devadesáti letech své opodstatnění. Sergej Ejzenštejn zde předvádí takovou jízdu, jaká do té doby k vidění nebyla a i dnes se z rychlosti střihu nebo z použití kamery můžou leckteří filmaři učit... Scéna na Oděském schodišti je neskutečně sugestivní a masakr je zobrazen s patřičnou krutostí. A kamera právě v této scéně neuvěřitelně září. Dlouhé jízdy s prchajícím davem jsou vážně pastvou pro oči. Film sice dopadl jinak, než jak tomu bylo ve skutečnosti, nicméně to nic nemění na neuvěřitelné profesionalitě, která dává na frak mnoha dnešním, mnohem dražším snímkům, které pracují s technikou o mnoho desetiletí vyspělejší. Potvrzuje tak teorii, že skutečně talentovaný filmař zázračné technologie nepotřebuje. Má-li co sdělit (a v tomto případě i ukázat), sdělí to... P. S. Je neuvěřitelné, jak dobře funguje kolektivní herectví. Díky tomu většina herců hraje civilně bez obrovských divadelních gest, která němý film vyžadoval. To je další z řady obrovských plus, jimiž film oplývá. (07.03.2012)

Příběh vzpoury na Křižníku Potěmkin je až fatálně prostý. Nejprve posádka odmítá shnilé maso prolezlé červy, načež je jim doporučeno konzumovat tuto gastronomickou lahůdku po propláchnutí v osolené vodě. No, to by naštvalo každého labužníka. Sůl a červi! Co následovalo, nazvaly dějiny revolucí a študáci si tak dodnes mohou hrát na oblíbený živý obraz oděských schodů. Největší rvačky probíhají o roli kočárku, hůře už je na tom matka nebohého roběte. Kdo by chtěl také zářit v jediném hereckém pohybu a dokázat tak, že Stanislavský žije! Naneštěstí nejde jen o schody, ale o ty manévry! Nikdy jsem nebyla tak vyčerpaná a spokojená, jako když se ukázalo, že i na druhé straně jsou to ti kluci od nás! Naši bratři! (15.05.2012)

Křižník Potěmkin zanechává hořkou pachuť revolučního filmu a oslavy rudé vlajky. Patetická glorifikace levicového myšlení, mne byla chvílemi až nepříjemná. Extrémně talentovaný Ejzenštejn podlehl ideologické konfrontaci mezi buržoazií a dělnickou třídou – závan sovětského filmu po celou stopáž zbytečně ruší. Na druhou stranu samotná filmová estetika je velice okouzlující; technika střihu, záběry z neobvyklých úhlů nebo zvládnutí davových scén jsou do dnešního dne unikátní a nadčasové filmové fragmenty. V jistých mezích je to doslova filmová učebnice zkrápěná bohužel několika rudými kaňkami. (19.06.2014)

Zmysel pre humor užívateľov tejto stránky je zjavný. No ja bez zľutovania pošpinenie kinematografie propagandou neoceňujem. Toto je jeden z vrcholných boľševických propagandistických filmov, už tu pochopili, aká môže byť sila filmu a s umením ju obrátili na zlú stranu. Mohol by som sa zľutovať, lebo ľudia si za cárskeho režimu dosť vytrpeli a preto povstali, mohol by som sa zľutovať pre dobu v ktorej bol natočený, mohol by som sa zľutovať, keďže tam bola snaha o umenie, mohol by som sa zľutovať, keďže to už dnes príde vtipné a ako ukážka skoršej propagandy pre masy, ale prečo ľutovať zvrátenosť? Jediné, čo si to zaslúži je odpad. Film, ktorý obdivoval aj Goebbels, nepochopiteľne aj Chaplin, možno to bolo tým u neho, že nevravel o revolúcii ako o niečom, čo súviselo so židmi. To, že režisér prilepil na koniec filmu pomocou svojich slín nejaké scény a film sa rozpadol až po premietaní, mi príde ako vymyslená historka, ale možno to tak bolo, taktiež s tou pohyblivou kamerou sa podľa mňa sekli, lebo kamera sa na vlakoch, gondole a podobne pohybovala už v 19. storočí, ale možno mysleli inú formu pohybovania a otáčania kamery, možno to tiež mysleli na sovietsku zónu, takže nebudem odsudzovať tvrdenia, ale aj tak tento film bol veľkou chybou. Keby len podnecoval k normálnej revolúcii nepoviem, ale toto je pre mňa komunistický naivný hnoj. (14.12.2012)

Myslím, že i dobrá hospodyňka se po zhlédnutí tohoto majstrštychu občas mimoděk mrkne do spíže, není-li náhodou mouka či masíčko prolezlé červy, a s kočárkem se zdaleka vyhýbá jakémukoliv schodišti. Ale ruku na srdce, která hospodyňka se vlastně nechá tímto dílkem inspirovat? To už jen ty opravdu hodně, hodně staré hospodyňky.... a ty už stejně špatně vidí a kočárek neroztlačí.... (02.10.2005)