Krížnik Potemkin

Včera som videl Krížnik Potemkin druhý a posledný krát. Uznávam kvalitu strihu, montáže, uznávam nezabudnuteľnosť scén na odeských schodoch. Ale súčasne registrujem Ejzenštejnovu nadprácu pri nadbiehaní novej moci a to nedokážem odpustiť ani geniálnejším filmom, ako je Krížnik Potemkin. Najchladnejšie štyri hviezdičky. (18.03.2011)

Nepochybně dílo nevyčíslitelné průkopnické a expresivní síly, které ještě dlouho po svém natočení hledalo ve svém oboru konkurenta. Ke scénám na schodech s kočárkem i na lodi, včetně závěru se není třeba vyjadřovat. Pro mě tu však navždy zůstane ta nepříjemná revoluční, kolektivistická, optimistická pachuť světlých zítřků, které si všichni společně vybojujeme. Formou jasných pět. Vyznění jednu sráží. (30.07.2005)

Zde asi nemá cenu nějak polemizovat. Vzhledem k tomu, že patřím k tomu úzkému okruhu podivínů, kteří mají rádi staré černobílé, popřípadě i němé filmy, není co řešit. Tento film je dnes něco jako učebnice. Počátky filmové řeči v praxi. Mě osobně se moc líbila scéna vzpoury na palubě. I přesto, že se jednalo o neherce, je zde dokonale vystižena tíha jejich rozhodování prostřednictvím pár záběrů a střihů. Asi nemá cenu se rozepisovat o velmi působivé scéně na oděsských schodech, v této geniální pasáži už asi nic nepopsaného objevit nelze. (16.10.2007)

Vždy při vyslovení jména Křižník Potěmkin si představím výbornou scénku z filmu o účetním Fantozzim. Ta scénka za to může, ta scénka mi dala vědět, že tento film vůbec existuje, jinak bych o něj jen stěží mohl zavadit. Očekával jsem monstrózní sračku. Musím přiznat, že jsem překvapen. Křižník Potěmkin je a nejspíš i zůstane nejstarším snímkem, který kdy budu mít možnost a nebo chuť vidět. To co zde předvádí kamera, za to by se člověk nemusel stydět ani dnes. Težko se dá věřit, že takové záběry pocházejí z roku 1925. Já jakožto člověk znalostí azbuky nedisponující, jsem z těch titulků pochytil snad jen slovo ,,Potěmkin´´, a přesto kvalitní záběry za podpory perfektní hudby mi děj srozumitelně předkládaly po celou stopáž. Film na mě přenesl i dobovou atmosféru, a to k tomu nebylo potřeba ani složitých efektů. Ať pátrám sebevíc, prostě mě nenapadá co tomuhle filmu vytknout. Přesto s ohledem na moje hodnocení u jiných snímků nemůžu dát více než * * *. (21.05.2011)

Myslím, že i dobrá hospodyňka se po zhlédnutí tohoto majstrštychu občas mimoděk mrkne do spíže, není-li náhodou mouka či masíčko prolezlé červy, a s kočárkem se zdaleka vyhýbá jakémukoliv schodišti. Ale ruku na srdce, která hospodyňka se vlastně nechá tímto dílkem inspirovat? To už jen ty opravdu hodně, hodně staré hospodyňky.... a ty už stejně špatně vidí a kočárek neroztlačí.... (02.10.2005)