Réžia:
Terry GilliamScenár:
Pat RushinKamera:
Nicola PecoriniHudba:
George FentonHrajú:
Christoph Waltz, Mélanie Thierry, Lucas Hedges, Matt Damon, Tilda Swinton, David Thewlis, Peter Stormare, Ben Whishaw, Sanjeev Bhaskar, Dana Rogoz (viac)Obsahy(1)
Film se odehrává v typickém gilliamovském světě, sledovaném všudypřítomnými kamerami korporace známé jako Management. V tomto orwellovském univerzu žije hlavní hrdina Qohen Leth, který pracuje na vyřešení záhadného teorému (platného tvrzení), které určí jednou provždy, zda má život smysl (a co je tím smyslem). Leth žije izolovaný v polorozpadlém interiéru vyhořelé kaple. Jeho práci naruší dva rebelantští odchovanci Managementu, kteří mu pomohou při řešení onoho teorému. Z této návštěvy se však vyklube úmyslné spiknutí zorganizované samotným Managementem za účelem udržení kontroly nad Qohenovým pokrokem. Druhý z návštěvníků Bob sestrojí vnitro-prostorový skafandr pro virtuální realitu, který Qohena ponese na jeho cestě za setkáním s pravdou své vlastní duše, ve které leží odpovědi, po nichž on i Management touží. (Seth.c)
(viac)Videá (6)
Recenzie (151)
Terry Gilliam tentokrát o smyslu života ve stylu Matrixu. Myslím, že jsem pochytil základní linky, které by mě měli znepokojovat a opravdu znepokojují, zasmál se dloubancům do směřování naší společnosti a povzdechl si nad sterilitou života a ztráty soukromí. Jen to nemělo tu tradiční Terryho údernost. I přes výborné herecké výkony (Waltz nezklamal a mladý Lucas Hedges má talent) působí NULOVÝ TEORÉM mdle. Kvůli čemu jsem na živu? ()
Klasické Gilliamovo vizuální kouzlo tady je, ale bohužel už nefunguje jako dřív. Člověk pořád doufá, že se mu to nakonec bude líbit, ale pak přijde rapující Tilda Swinton a i poslední naděje jsou pryč. Jako by se Gilliam snažil být extrémně cool a vytvořil něco, co by se jakože mohlo líbit mladým lidem. Napsat k tomu scénář Charlie Kaufman, mohlo to být supr. Zrovna s Adaptací je nabízí docela zajímavá paralela, a Adaptace vyhrává v tom, že její hlavní postava vzbuzuje sympatie hlavně proto, že dělá něco, aby se dostala ze své misérie. To se bohužel o postavě Christopha Waltze říct nedá, která je tak zahleděná sama do sebe, až je to nepříjemný. A zakončení s Creep od Radiohoead je prostě... Až moc "samozřejmý". ()
The Zero Theorem měl na to, aby se po filmu Fear and Loathing in Las Vegas stal dalším režisérovým filmovým milníkem. Bohužel, snímek působí tak nějak "rozervaně". Film se odehrává ve světě tolik typickém pro Terryho Giliama, ale než dostanete možnost po velmi efektivním úvodu celý ten "krásně divný" svět prozkoumat a kochat se futuristickými výdobytky, začne se odvíjet příběh samotný. A právě v tuto chvíli ztrácí The Zero Theorem dech. Příběh pracovníka firmy zvané Management s tváří Christopha Waltze je zbytečně moc utahaný a komplikovaný, Film se snaží pojmout tak široké spektrum témat týkající se problémů dnešního světa, že není čas na to je pořádně rozvést. Zůstanou tedy jen trestuhodně nakousnuty. A přitom by stačilo jen omezit množství těchto témat a více se zaměřit na příběh a postavy samotné. Tohle bohužel The Zero Theorem sráží na kolena a činí z tohoto filmu průměrnou záležitost. ()
Jiné, mezigalaktické, sci-fi, filozofické, existenční, ne/logické × dost složité, možná přítomnost psychotropních látek. Buď to bylo napsáno pod vlivem, nebo musíte být pod vlivem vy, abyste film pochopili (paralen plus asi nebyl dostačující). Každopádně, nevšední podívaná plná barevných věciček, přístrojů a lidí. Hlavní myšlenka děje se opírala o telefonát, kladívko, snahy dosáhnout rovnice 0=100%, a samozřejmě nadčasové otázky bytí a dosažení ničeho. Prostředí lehce depresivní, spolu s postavami. Herci skvělí, Christoph je prostě peckoidní, Matt a Tilda taky dobrý. Musím to ještě jednou vidět.. ..že bych zítra do Budějic na ty dvě jednání mohla taky přes kabel do počítače? No, tak NIC.. ()
Tery zase omylem upadl nosem na kapesník s toluenem, anebo to v té smaženici nebyly Václavky. Výsledkem je další bizarní narkonosvět plný sdružených barev Benetonu, ukrutně pastelových, v němž se všichni chovají jako naprostí čuráci, vlastně pardon, chtěl jsem napsat jako VIP zákazníci nějakého mexického kartelu. A kanárkově žluté stroje přitom dělají pajtnovské „Pyp“, pokud je pracující cyklista řešící tajemství všehomíra nakrmí zkumavkou s viskózní kapalinou vhodné barvy. Kryštof sice opět Waltzuje jako o život a Dejmon předvádí snad svou dosud nejvytříbenější mimickou kreaci vítěze Světové série v pokru, ale co z toho, když je kolem nich plytké intoxikované prostředí patologické hlavy přeceňovaného narkomana. Inu, po skončení jsem velmi tápal, cítil se hrozně rozpolceně z toho, že mě ten Teryho THCsticismus filosoficky nenaplňuje, a už už jsem si začínal zahřívat lžičku, utahovat škrtidlo a pumpovat předloktí ve snaze vstřebat, co že to bylo za vyhulenou pičovinu, když tu náhle jsem naprosto prozřel. Narazil jsem zde totiž na totálně erudovaný výhnis mého úplně nejoblíbenějšího recenzenta jménem Zadek99, který mi dokonale otevřel oči. Nedivím se, slovo „teorém“ jej muselo určitě dokonale prokrvit. Milý Pedokok, jsa zajisté na úplně jiném levlu absorpce pomatených sraček, opět bez bázně a hany přichází s egem na dlani a patrně neváhal ani minutu chopit se svého přirození a příležitosti se za něj mohutně zatahat a ukázat, že právě on našel onoho pověstného Orvela v kupce Kafky! To, jak se přitom fundovaně rozzvracel o svém atopickém ekzému a realitě jeho sýra při vrstvení nemovitostí během úřednického stihomamu, mě rozřehtalo natolik, že jsem se z esoterických hlubin artového podvědomí vrátil zpátky na zem a rozhodl se, že raději fetovat nebudu. ()
Galéria (51)
Zaujímavosti (8)
- Film je podľa Terryho Gilliama záverečnou časťou takzvanej dystopickej satirickej trilógie. Predchádzajú jej snímky Brazil (1985) a Dvanásť opíc (1995). (PeterFLJilek)
- Bob (Lucas Hedges) v jednej časti cituje z filmu Matrix (1999), keď vraví: "Si vyvolený, si ten, o ktorom veštica povedala, že raz príde." (stoper8)
- Hlavní roli Qohena Letha (Christoph Waltz) měl původně hrát Billy Bob Thornton. (Terva)
Reklama