Stalker

Zřejmě nejlepší film o lidech kteří někam jdou a bezpochyby nejlepší (nepřiznaný) remake Čaroděje ze země Oz. Všechno, co o Stalkerovi potřebujete vědět (i mnoho informací, bez nichž byste se klidně obešli), najdete v Zóně od Geoffa Dyera. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, zputnik, Dan9K, MIMIC, H34D, gudaulin, wipeout, Triple H, Raven0, Skalda (01.01.2007)

Pokora, ostražitost, touha. To všechno se dá napsat o tajemné Zóně, ale stejně tak o filmu samotném. Stalkerovi jsem se celých 163 minut pokorně oddával, ostražitě si nenechával utéct všemožné Tarkovského (byť i nepodstatné) drobnosti a detaily a užíval si je. Stejně tak jsem toužil najít pravdu, co všechno je v této oblasti možné či nemožné a k čemu vlastně kdysi došlo. Ale skutečně chci tu odpověď znát? Vlastně vůbec ne, protože rád přistupuji na hru, že pravidla zde mohou být pokaždé jiná, neurčitá a ještě více mysteriózní .. (19.10.2014)

Síce som tušil, o čom približne Stalker pojednáva, ale po jeho zhliadnutí mi vôbec nebolo jasné, čo som vlastne videl. Vedel som len, že silu na ďaľšie zhliadnutie nájdem len tažko. Snáď najneobyčajnejší filmový zážitok môjho života, ktorý ma ako celok úplne nenadchol, ale niečo vo mne určite zanechal. Minimálne vizuálna sila obrazov je v tomto prípade neodškriepiteľná, s odstupom času a s pomocou ďalších zdrojov nachádzam v tomto diele aj viac a viac pozoruhodných myšlienok. Výsledné hodnotenie sa vo mne bije, varianta ktorú volím súvisí s faktom, že Zóna sa svojou magičnostou dokáže zavŕtať pod kožu. (15.09.2010)

Trpělivost. Patience. Geduld. Indulgenza. Paciencia. терпеливость... Prostě k tomuhle filmu potřebujete trpělivost, a pokud ji nemáte, vůbec se nedívejte. O čem vlastně Stalker je ví snad jen Tarkovskij, ale toho se ptát nebudu, mi to takhle docela vyhovuje. Film o všem a o ničem. Film je tak hluboký, až je plítký. - Rozplývat se rozhodně nebudu jako většina, opravdu zvláštní podívaná, ale čekal jsem větší mysterioznost a větší maso! (06.09.2008)

Věřit či nevěřit? Já nevěřil a dokázal si čistě subjektivně a sám pro sebe celý film (nebo skutečně ošidná místa, kterými jsou začátek a konec) vysvětlit racionálně. Kdybych věřil, uznávám, že bych si to dost zkomplikoval (nutnost ptát se zpětně na opravdu spoustu otázek). Nicméně, Stalkerovi, i kdybych nakrásno dokázal ocenit vše v něm ukázané a vyřčené, nemůžu dát 5* už z 1 prostého důvodu. Ať jsem ho soustředěně (!) sledoval v kině či doma na notebooku, pokaždé jsem se místy docela dost nudil a chtělo se mi spát (nebylo to únavou). A ne, nepovažuju to za „onu“ nudu, která mě měla k něčemu posunout/přivést, protože k ničemu takovému ani jednou nedošlo. Jenže těch důvodů proč nedat plný počet mám víc. Zaprvé je to fakt, že od „zazvonění“, tedy cca 40 minut před koncem, šlo pro mě osobně veškeré kouzlo filmu pomalu ale jistě do kytek (např. tlachání na „prahu“, podivná promluva k divákovi, moralizování, nesnesitelný hlavní hrdina, natahovaný konec, tedy min. vše to, co následovalo po odchodu z hospody, mi přišlo zbytečné). Zadruhé, už během cesty Zónou mě trojice poutníků trochu vytáčela a jejich filozofování (nebo v tomto případě spíš mudrování) mi přišlo místy nesouvisející s tím, o co ve filmu šlo. A to se mně celá Zóna, její magická, mysteriózní, hypnotická atmosféra a ostatně i „narezavělý“ začátek se vší to mlhou, kalužemi, špínou a beznadějí, tolik (a dlouho) líbily. Jenže vzhledem k výše zmíněným nedostatkům to takhle stačí pouze na průměr a nálepku pro mě osobně zatím nejslabšího filmu nejmenovaného režiséra. (27.12.2014)