Obeť

Offret je môj prvý (a teraz som na vážkach, či nie zároveň i posledný) film Tarkovského. Je to neuveriteľné psycho, ktoré ma väčšinu času privádzalo k nepríčetnosti Alexandrovými monologami a špeciálne jeho modlitbou, kde medzi slovami a vetami bud' otravne vzlykal, alebo oddychoval, pričom samotná švédština so svojimi 'KLIK-KLAK-KLEK' v každej vete, ba dokonca i v slove(!!), mi pílila uši a vytrhávala bubienky i s koreňmi! No na druhej strane ma i nejakým spôsobom upokojovali isté obrazy. Napríklad kvílenie pastierky ozývajúce sa v prázdnom a opustenom tichu , ktoré občasne prerušil brechot psa v tom epickom súmraku bola paráda! Film som si stiahol do telefonu a vyplňal ním prestávky v práci. Doma by som to na jeden záťah nedal! To by ma jeblo! (11.06.2016)

Velmi těžko se mi bude kritizovat film od člověka, jehož tolik uznávám. Tím spíše, jedná-li se o jeho poslední snímeček, ve kterém nám jistě otevřel celé své srdce. Film mnou tak nějak pouze prošel. Byl jsem zahleděn na obrazovku plnou omamujícíh záběrů a do mozku se mi zarývaly zvuky odporné švédštiny. O filmu jsem příliš přemýšlet nemusel, protože je ve své podstatě děsně jedoduchý, ačkoli se to tak na první pohled nemusí nutně zdát. Žádný záběr ani žádné slovo v něm není zbytečné nebo navíc. Přesto mi myšlenky hlavních hrdinů do duše nepromlouvaly a ani jsem se s nimy příliš nestotožňoval. Především mi to klíčové obětování se, které je ústředním motivem filmu, přišlo příliš unáhlené a neoddiskutovatelně zbytečné. Obětovat vše co mám rád, kvůli něčemu co není úplně jisté mi nepříjde rozumné a už vůbec ne hrdinské. Ale to se mi to kecá. Hlavní hrdina byl silně spjatý se svým synem, který je ve filmu velmi symbolicky nazýván ,,človíček". Právě strach o ,,človíčka" shledávám hlavní příčinou toho, proč udělal Saša to co udělal. Atomová válka už zde byla několikrát na spadnutí a jsme stále tady. Než člověk stiskne to pomyslné červené tlačítko, tak jsem si jistý, že mu hlavou proběhne tolik myšlenek, že se tlačítko stane takřka nestisknutelným. Veškeré obětování se bych tedy přenechal náboženským fanatikům. Jsem příliš mladý a strach o své děti si neumím představit, neboť si neumím představit ani své děti, tudíž jsem se vůbec nedokázal do některé z postav vcítit a film mě ani zdaleka nepohltil tolik, kolik bych si přál. Každá postava na obrazovce je více, či méně takovým bláznem. Kdopak by se dobrovolně rozhodl pro život na tak zvláštním a nepříjemném místě. Vizuálně i zvukově naprosto perfektně zobrazeném. Nevím, zda jsem pro podobný snímek pouze příliš mladý nebo i příliš bezcitný, ale snímek ve mně zanechal emoce srovnatelné s leckterým hollywoodským trhákem - tedy vůbec žádné, což jsem absolutně nečekal a velmi mě to zklamalo. Uděluji 2* a jen z úcty k tvůrci nejdu ještě o nějaké to poschodí níž. (18.11.2013)

Reziser Andrej Tarkovskij /Yvanovo Detstvi, Zerkalo/ natocil svoj posledny film, ktory sa menoval Offret. Ako je u Tarkovskeho dobrym zvykom, film ma mnoho vyznamov a je mimoriadne tazky na pochopenie. Na zaciatku /aj na konci/ zaznie Bachova aria Erbarme dych, mein Gott, az potom sa rozbehne kvalitna filmarska jazda. Nesnazim sa pri filmoch xmrti sa ufilozofovat nad kazdou jednou scenou, ktoru natocil reziser a ani nefylozofujem nad kazdou jednou scenou, ktora je vo filme, proste som len nasadol na filmovu jazdu a nechal sa unasat kvalitnou, ba dokonca genialonou filmarinou. Preto nedavam 5 hviezd, lebo som sa zase nesnazil pochopit kazdu jednu scenu a ani som kazdu veru nepochopil. A som na to hrdy! pri tomto Tarkovskeho filme mi nesedi caste kecanie hlavnych postav, teda som zvyknuty, ze vela sa keca povedzme u Hitchcocka alebo u Truffauta, ale u Tarkovskeho ne. Mne teda toto caste vypravanie sa teda nesedi. Tarkovskij pri toceni Offretu dokonca musel sa na cosi pytat svedskej armady, ktora mu povolila tocit na mieste B, a nie na mieste A, ako to chcel Tarkovskij. Bojler! Poziar na konci filmu sa tiez velmi nepodaril, na prvykrat to nevyslo, preto sa dom musel postavit este raz a znovu zaplait. Koniec Bojlera! Herci ako Erland Josephson /Prsi nam na lasku 1946, Vargtimmen 1968/ hral na urovni a veril som mu herecky vykon, Susan Fleetwood /Persuasion 1995, Souboj Titanu 1981/ bola proste vyborna. Mentalitou sa mi film zdal byt rusky. 85 % (15.03.2016)

SPOILER- "Jakmile učiníme zásadní vědecký objev, dáme ho do služeb zla. ČLOVĚK neustále přírodu znásilňoval. Výsledkem je civilizace založená na moci, strachu a závislosti. Dosáhli sme děsivé disbalance (disharmonie), nerovnováhy mezi materiálním a spirituálním vývojem, naše civilizace je vadná! Celý technický pokrok nám poskytuje pouze pohodlí-jakýsi standard. Jeden moudrý muž kdysi řekl, že hřích je to, co není nezbytné. Pokud je to tak,celá naše civilizace je založená na hříchu, od začátku-do konce." SPOILER Ak prestanem citovať a vrátim sa k deju a celkovému dojmu z filmu, budem sa musieť priznať, že tak rozporuplné pocity vo mne už dlho nijaký snímok nevyvolal. Obzvlášť obcovanie s čarodejnicou sa mi zdalo temné, ponuré a predsa svojím spôsobom krásne. Sám hlavný hrdina vo mne vzbudzoval obdiv, súcit a odpor zároveň. V konečnom dôsledku zistíme, že urobil len to, čo musel pretože nikdy nemal na výber. Celý film je stelesnením dekadencie, teda z môjho úhlu pohľadu a zakončenie opäť ponúka akúsi úľavu a záblesk nádeje v podobe malého chlapca, ktorý počúval a celý život sa bude snažiť pochopiť. (27.10.2013)

Od Oběti jsem čekal hodně, ale nadšení se jaksi nedostavilo. Ten film má určitě některé kvality jako opět kamera. Že máme co dočinění s Tarkovským je patrné hned z úplně prvního 10 minutového záběru bez střihu. Ale scénář je hodně plytký a na stopáž filmu nestačí a tak se dostává v určitých okamžicích pocit znudění. Mít to o 40 minut míň by tomu neškodilo. Navíc film se téměř celý odehrává v jednom domě a okolí, takže člověka nepřekvapí ani žádná nová lokace, kterou by mohl zkoumat. I Tarkovsky se drží trochu zkrátka (žádné detailní záběry na vodu - možná jeden). (16.08.2009)