Krást se musí umět

Fracouzská komediální taškařice v tom nejlepším slova smyslu - a netřeba hereckých extratříd typu Bourvil, Funés nebo Belmondo. V Besnardově komedii se všichni tři (čtyři) hlavní herečtí představitelé bezvadně doplňují, což vynikne zejména v prakticky všech scénách odehrávajících se na veřejných záchodcích. Navíc mě příjemně překvapil i dabing (zřejmě devadesátá léta, vysílala TV Prima), který se svou kvalitou blíží českým dabingům francouzských filmů z let šedesátých a sedmdesátých. (09.02.2016)

Vy moji milí kluci francouzský, pokaždý když chci rozesmát a obrátím se na vás, tak vy mě snad nikdy nezklamete. Tohle opravdu funguje jako roztahovačka tlamičky od ucha k uchu. To co tam ty tři blázni předvádí na hajzlu při přípravě na loupež je fakt velký styl humoru, tolik převeleků během jednoho dne, kdo by to řekl, že na nádražním hajzlu člověk užije tolik zábavy. Jen mě mrzí, že jsem nepoznal Thierryho, na druhou stranu role debutujícího Christiana Claviera má v sobě tolik tepla, že nezle přehlédnout. 12.11. 2021 Pořád skvěle baví a pořád jsem nepoznal Thierry Lhermitte . (21.07.2016)

To jsem vám jednou takhle byl nemocný a jak už to tak bývá, krátil jsem si nemoc koukáním na televizi. Tu pojednou zaujalo mé 10 let staré oko cosi nápadně nevšedního a to cosi byl přesně tenhle film. Ještě mnoho dní po tom co jsem jej viděl jsem na něj vzpomínal, jak že to krásně vymysleli dokonalou loupež. A považte, jsem li schopen si na tento milý snímeček vzpomenout více jak 10 let poté, co jsem jej viděl - tomu se říká záruka kvality, a ta v tomto případě jistě je. (21.02.2009)

Vážně? Vážně! Viděl jsem už tři jiné komedie Jacquese Besnarda a všechny dostaly ode mě sotva 3 hvězdičky (ta třetí šla většinou ještě navíc za pana Serraulta). Nešlo o vyloženě špatné záležitosti, ale fungovaly s odstupem času tak na půl plynu a doprovázela je řada viditelných slabin či nepříliš využitý potenciál. Teď jsem viděl Krást se musí umět a nevycházím z údivu, protože: 1. Besnardovi se výjimečně povedl v rámci žánru kousek ne nadprůměrný, ale přímo mimořádný, který funguje skvěle i jako celek; 2. krimi komedie o nevyzpytatelných podvodníčcích je to ještě bláznivější a svižnější, než Sequensův "zemanovský" úlet Třetí housle (snad jen nějaká ta Liškova hudba mi zde chyběla k dokonalosti ;)); 3. nejsem si jist, zda to nebude tím dabingem, ale výjimečně mi nevadil ani Jean Lefebvre, který snad dokonce i umí hrát, když chce. Báječná podívaná! Dokonale promyšlený neotřelý plán, jak vykrást trezor z opačné budovy skrze zdi. Téměř dokonalé provedení prošpikované řadou hlášek, vtipných nápadů a jiných hlodů, které občas stroskotá na naprosto nečekaných maličkostech a drobné nepozornosti. Herecké trio v čele s Michelem Serraultem každou chvíli v nejrůznějších převlecích, někdy také s odlišným přízvukem. Jako bonus malé osobní asociace na oblíbené neo-noiry (Rozhovor – odposlouchávání přes zeď stetoskopem od záchodové mísy; Zloděj – vloupání do trezoru pomocí jisřkivé svářovací tyče). A věříte-nevěříte, víc než polovina filmu se odehrává na WC!! „Některé chvíle jsou nesmrtelné. Jdu si sednout!“ ♥ [95%]                                                                                                                                                                                                                                   Aktuzalice 13.11.2021: Viděno potřetí, poprvé v originálu, který je minimálně stejně skvělý (možná i lepší) jako český dabing, ale stejně jako u Krys z temnot jsem zůstal párkrát mírně zklamán, když zde zaznívaly úplně jiné hlášky, než jaké jsem si oblíbil v dabingu (např. místo větičky "Některé chvíle jsou nesmrtelné." zazní v originálu věta s významem "Každá minuta se počítá..."). Nicméně potvrzuji, že Lefebvre, když chce, skutečně umí naplno hrát i bez pomocí cizího hlase. ;-) Nejvíc miluji Serraulta jako rybáře s fůrou nářádí + Angličana s deštníkem, pak ještě Bliera v prvním převleku s cylindrem a brýlemi, hodně si vždy vychutnávám atmosféru noční loupeže... Dokonce po čase na mě výrazně lépe působilo i posledních 20 minut, které se mi viděly dříve trochu slabší, sice se nesou oproti zvyšku v dost komorní náladě, ale zároveň mají v sobě i trochu psychologie a na krátkém prostoru i zajímavý motiv navíc (jakýsi příchod deprese a pocitové letargie po jednom velkém úspěchu). Jenom nevycházím z údivu, že jsem před rokem snad postrádal nějakou hudbu Zdeňka Lišky. Ta zdejší od Gérarda Calviho je totiž taky úžasná... :o) (11.10.2020)

Úžasná komedie z té mnou nejmilovanější éry. Neznal jsem ji, ale o to více jsem si ji užil, a jsem si jistý, že to nebylo naposledy. Pánové Blier, Lefebvre a Serrault totiž na těchhle veřejných záchodcích roztočili obrovsky zábavný kolotoč, kterému Tsilla Chelton dodala ještě vyšší otáčky, a jak všechno dopadne, si nemůže být jistý snad nikdo. V dokonalém vesmíru by Krást se musí umět (on už ten původní název naznačuje, že tohle nebude úplně normální záležitost v tom nejlepším smyslu) u nás bylo už dávno stejnou klasikou jako ty nejlepší francouzské vylomeniny. (02.11.2021)