Frances Ha

Z toho, co jsem od Baumbacha viděl, jde jednoznačně o nejdiváčtější a stylově nejodlišnější počin. V pravém slova smyslu návrat k nezávislákům raných 90. let (černobílá kamera, kontaktní zvuk). Až jsem byl překvapen, jak dobře to může v dnešní době fungovat. Černobílá kamera tu vůbec hraje dost zásadní roli. (12.07.2015)

Určite nie som jediný, kto si zažil niečo podobné ako Frances. Ale vnímal som to inak. A práve preto takéto ženy obdivujem. Ženy, ktoré čelia problémom a ranám od života, s úsmevom. Zdanlivo nezraniteľné. Tie asi aj vždy obdivovať budem. A privádza ma to k myšlienke, že obdiv k niečomu nedosiahnuteľnému čiastočne vysvetľuje, prečo sa protiklady tak priťahujú. Nechcem byť so sebou samým v druhom obale, bola by to nuda. Chcem vidieť podobné skúsenosti v očiach osoby oproti a možno sa na ne ani nepýtať, pretože odpoveď by aj tak znela, že každý sa s tým vyrovnáva po svojom. (09.01.2014)

Ta čtvrtá je popravdě jen za to, že mi až tady došlo, jak mi sedí Greta Gerwig a její projev, ale přece jenom jsem tenhle dojem z ní měl i Pytli na palici a to jsem viděl jen pár dní zpátky. Ona ani nepůsobí jako herečka, spíš jako reálný člověk co existuje a někdo ho jen dokumentuje při životních situacích, aniž by o tom sama věděla, prostě mistrovství civilního herectví, co jsem si nedokázal mimo Írán a Rumunsko představit - i když tam to stále je jiná liga. A koukám, že ona je i docela slavná režisérka (a snad je tak i víc slavnější než jako herečka), tak si říkám, že bych se od ní někdy mohl na něco podívat, i když Lady Bird a Malé ženy mě zrovna nelákají, ale Noci a víkendy bych klidně zkusil a taky bude mít na svědomí Barbie (!), což mě u někoho, kdo se dost často motal okolo současné nezávislé americké scény, dost překvapuje, ale proč ne, když tam aspoň částečně zůstane sama sebou. Jej, to jsem se zakecal jen o Gerwig, už bych měl začít hodnotit tenhle film. Takhle - on rozhodně není dokonalý. I přes silnou realističnost a přirozenost dialogů to občas skřípe, nechápu, proč je to černobílé (asi aby to působilo víc artově než je?) a dost mě zklamal konec, který naprosto náhle přejde k happy endu působícím dojmem, že Baumbach vůbec nevěděl, jak vše zakončit, tak tam prostě něco vrazil. Happy end mi sice sedí víc jak totální depka, přiznávám, ale i s totální depkou v závěru by to působilo úplně stejně. Jenže i přes to si mě to docela získalo, donutilo cítit to, o co tvůrcům šlo a to mumblecorové plynutí životů několika lidí, co prostě nějak žijí, mě bavilo sledovat a to podobným způsobem, jako kdysi film Karel, já a ty. Nepřišlo mi to tím pádem vůbec špatné, i když bych to pocitově měl spíš na silné tři než na slabé čtyři, ale zatím nevidím důvod tu jednu hvězdičku shazovat. Možná k tomu jednou dojde, ale zatím ještě ne. Hodně slabé 4* (05.02.2023)

„Frances Ha” _ lladay, tak vôbec znie plné priezvisko, ktoré si naša postava skrátila kvôli tomu, aby jej vyšlo na poštovú schránku trvalého bydliska... ĎALŠÍ TEXT OBSAHUJE INFORMÁCIU, KTORÁ PREZRADZUJE KĽÚČOVÚ ČASŤ DEJA, TAK VÁS POPROSÍM O PRESKOČENIE JEDNEJ VETY (Aletoužsomvpodstateúplnenasamomkoncikedyužkonečnebývavo vlastnomkvartýrezároveňmástabilnúprácučižeodterazmôžebyťpoprávevysmiata), POKRAČUJTE HNEĎ ODTIAĽTO: , no ale predtým bývala všelijako, nadivoko, trebárs nejako takto: spoločne s najlepšou kamarátkou Sophie v prenajatom byte, kde sa delili fifty-fifty o platenie nájmu, cez dvojicu kamarátov Leva s Benjim, kde jej ani nestačil príjem tanečnice, ktorou sa momentálne živí, až po krátky návrat k rodičom, kde to má grátis, veď predsa by ju snáď nechceli ošklbať, a to ani nehovoriac o bývaniu na intráku, kde to tiež nie je bohviečo ? A poznáme to vari všetci, čo sa chceme niekde v živote zaradiť, t. j. osamostatniť sa, čiže už nebyť tak viazaní na rodičov, nájsť si k tomu vlastné (nájomné alebo si zobrať hypotéku na 30 rokov ?) bývanie, popritom je samozrejme najideálnejšie mať stabilnú robotu (načas výplatu ?), a potom to už ide všetko akosi hľadko ? Ani Frances nemá na ružiach ustlané, väčšinu času ani poriadne nevie, kam sa bude neskôr uberať ? Musí sa popasovať s nepriazňou osudu, to jej nezazlievam, no realita býva o moc krutejšia, čo vo filme nikdy neuvidím, nedajbože, aby sa z nej stala bezdomovkyňa ! Na to má spoľahlivých priateľov, ktorí jej skrátka vždy pomôžu. Halladay je zvyčajne pozitívne nastavená, neupadá do zbytočných depresií, namiesto toho rieši svoju budúcnosť, pričom vďaka vynikajúcej Gerwig a Baumbachovej réžii + pozoruhodnému, čiernobielemu rukopisu, pôsobí snímok nadmieru oveľa autentickejšie, než sa vôbec zo začiatku zdá, a tak aspoň na (ne)celých 90 minút zabudneme na svoje starosti... ? Súčasne sa jedná o danú filmovú inšpiráciu, vďaka ktorej by sme sa nemali v živote nikdy vzdávať, práve naopak, že možno Frances Halladay nás tým pádom sama inšpiruje... ? Strašne podnetná vec vo veľa ohľadoch, najmä v civilnom scenári... (08.10.2020)

Frances je sympatická milá osoba, která jak se mi zdá, stále hledá v životě to pravé ořechové. Takový úlet, jako je třeba pouhý výlet na víkend z New Yorku do Paříže, vystihuje její povahu o tom, že v životě by měl člověk žít podle toho, co jak přichází, ikdyž touha po stabilitě a kariéře je větší. Oddychový snímek pobaví ani neurazí. (02.07.2013)