Réžia:
Claude BerriScenár:
Gérard BrachKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Yves Montand, Daniel Auteuil, Emmanuelle Béart, Hippolyte Girardot, Margarita Lozano, Ticky Holgado, Elisabeth Depardieu, Jean Bouchaud, Roger Souza (viac)Obsahy(1)
Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (144)
Trestuhodně jsem tady opomenul první díl tohoto dvoudílného eposu ze slunného jihu Francie. Nemohu ale říct, že by to tolik vadilo. Rozhodně by to pomohlo dokreslit motivace jednotlivých postav, ale Manon od pramene funguje na výbornou i samostatně. Celou tuhle až antickou tragédii v boji o vodu ve vyprahlém Provence si pro sebe ukradla Emmanuelle Béart. Příjemný kousek. ()
Tak tohle jen tak nevydýchám. Žijme poctivě s pokorou a láskou k lidem jinak pravda si Vás vždy najde a někdy může být dost krutá a bolestná. Nádherná Manon od pramene by mohla vyprávět. Teď, když mám za sebou oba díly nemohu jinak než za plný počet. Doporučuji, sám si to moc rád dám brzy znovu. Na malou vesničku v Provence nejde totiž jen tak rychle zapomenout. 9/10 ()
75 % - Bez znalosti Jeana od Floretty nemá cenu sledovat. Je trochu škoda, že první půlka snímku je strašně roztahaná a na vykonání pomsty (ke kterému beztak dojde) čeká divák nesnesitelně dlouho. Pak je to strhující drama s pointou, kterou možná někdo, kdo to celé pozorně sledoval, z náznaků (především prvního dílu) vytuší, nicméně tento dvojfilm korunuje s mrazivou naléhavostí. ()
Skvelé, alebo minimálne úctyhodné pokračovanie osudov poetického vidieka, ktorému život a smrť dodávajú sily naturalizmu zainteresovaných. Oproti Jean od Floretty nenadväzujeme hneď, ale s niekoľkoročným odstupom a k mnohým veciam z minulosti sa stihneme dopracovať. Niektorých dobehnú krivdy, iných sa zmocní akási neskorá vendeta a Manon sa zachová spôsobom, že z krehkej panny sa prevtelí k pomstychtivej diablici. Voda ako nástroj moci je teda tiež dvojsečnou zbraňou. Dokáže a dáva životu priechod, bez jej kohútikov sme však stratení. Veľmi sa mi páči tá umiernenosť, prírodné scenérie a taký ten duch každodennosti, aký postrádam v X iných filmoch. Keď k tomu prirátate výborný scenár, máte upečený chutný koláč a pokiaľ ste i šikovným režijným staviteľom, dorábate už len čerešničky krásy. A toto dielo je svojim spôsobom istou formou umeleckej krásy. ()
Druhý díl je trošku někde jinde než ten první, ne kvalitou, ale zpracováním. Příběh už nemá takovou hloubku tragédie, ale naopak táhne krásou Manon a její cestou za pomstou. Příběhová linka navazující v plné parádě na první film se objeví až v uplném závěru, kdy vás dobře mířeným hákem usadí na zadek. Bavilo mě to opět moc, ale jinak než první film. Nutnost vidět po prvním dílu i druhý.. stojí to za to. ()
Galéria (34)
Fotka © Radiotelevisione Italiana
Zaujímavosti (4)
- Aby režisér Claude Berri motivoval Emmanuelle Béart k natočení scény, kde se koupe nahá, sám se svlékl a zaplaval si v řece. (ČSFD)
- Když Manon (Emmanuelle Béart) přijde na hřbitov (v čase cca 8:15), tak jeden z náhrobků spadne, jako kdyby tam byl jen postavený bez ukotvení. (Puxina)
- Příběh byl původně vyprávěn ve stejnojmenném filmu z roku 1952, který napsal a režíroval Marcel Pagnol. Jeho počáteční stopáž přesahovala čtyři hodiny a studio ho drasticky zkrátilo. Zklamaný Pagnol předělal svůj scénář do dvou románů, na jejichž kopie o několik let později narazil Claude Berri v hotelovém pokoji. Příběh se mu líbil a rozhodl se jej adaptovat do dvou filmů. (ČSFD)
Reklama