Réžia:
Claude BerriScenár:
Gérard BrachKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Yves Montand, Daniel Auteuil, Emmanuelle Béart, Hippolyte Girardot, Margarita Lozano, Ticky Holgado, Elisabeth Depardieu, Jean Bouchaud, Roger Souza (viac)Obsahy(1)
Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (144)
Musím konstatovat ,že mé hodnocení , ač je hvězdně stejné jako Jean od Florety ve skutečnosti stejné není. Manon malinko ve svém tanci pokulhávala za svým zmrzačeným otcem Jeanem. Možná , protože jsem žena a neokouzluje mne krása E.Béart (i když to skutečně kráska byla). Možná , že mi vadila jedna věta (jsem přesvědčená ,že bez ní by se film obešel) , která mi hned na začátku dala tušit celé vyznění a celou pointu. Přesto si vážím této adaptace Živé vody tekoucí v nádherné Provence. ()
Madona ve skalách s kozím stádečkem v pokračování, nad kterým se vznáší hrbáčův duch a karafiátová vůně neupřímnosti. Proti Jeanovi je více zdůrazněn prostor, samotné Manon by slušelo ubrat trochu salonní učesanosti, trochu moc (i to minimum) z dramatu je svěřeno smyčcům, význam vědy pro praxi je ovšem nastíněn názorně. Co všechno osud a sousedé nenaloží na bedra nebohých mul ! I přes zbytečně rušivou dívčinu doslovnost hodnotím s gradací příběhu blízko 4* ()
Vše podstatné mám u Jeana od Floretty, takže jen krátce. Musím vyzdvihnou český dabing obou dílů, skutečně velmi povedený. Jinak kdo četl knižní předlohu tak ví. Osudy všech protagonistů se naplnily a Manon došla po právu zadostiučinění. Filmům není co vytknout, naprostá spokojenost. ()
I v tomto filmovém druhém dílu podle Pagnolovy Živé vody hrají všichni hlavní představitelé jako o život. Přesto mi tam výkon Gérarda Depardieu coby hrbáče Jeana z prvního filmu hodně chyběl. To je snad jeho životní role. Brala bych i nějaký ten flashback, předloha nepředloha. A jestliže tady někteří přispěvatelé přirovnávají celkové vyústění zápletky Pagnolova díla k telenovele, možná si neuvědomují, že jsou to právě telenovely, které využívají zápletek velkých románů, upravují je ad absurdum a tím celkově tato původní díla degradují. ()
Velmi dobrý francouzský film, který dějově navazuje na předchozího "Jeana od Floretty". Vyzdvihnout musím zejména výkony třech hlavních představitelů (Montand, Auteuil, Béart), přičemž snad nejvíce mě překvapil Daniel Auteuil - jinak charizmatický chlapík se tu zcela převtělil do role dojemného mouly. Závěr filmu pak svým sdělením plně koresponduje s celkovým vyzněním téhle vesnické "ságy." Příkladná ukázka toho, že i Francouzi mají na venkově Sekaly a dobré rodáky... ()
Galéria (34)
Fotka © Radiotelevisione Italiana
Zaujímavosti (4)
- Když Manon (Emmanuelle Béart) přijde na hřbitov (v čase cca 8:15), tak jeden z náhrobků spadne, jako kdyby tam byl jen postavený bez ukotvení. (Puxina)
- Příběh byl původně vyprávěn ve stejnojmenném filmu z roku 1952, který napsal a režíroval Marcel Pagnol. Jeho počáteční stopáž přesahovala čtyři hodiny a studio ho drasticky zkrátilo. Zklamaný Pagnol předělal svůj scénář do dvou románů, na jejichž kopie o několik let později narazil Claude Berri v hotelovém pokoji. Příběh se mu líbil a rozhodl se jej adaptovat do dvou filmů. (ČSFD)
- Aby režisér Claude Berri motivoval Emmanuelle Béart k natočení scény, kde se koupe nahá, sám se svlékl a zaplaval si v řece. (ČSFD)
Reklama