Little Boy

Kýčovité, ale docela milé. Jenom nechápu, jak se jim do něčeho s tak spektakulárně špatnou výpravou a režií podařilo dostat tolik známých tváří. Jenom mi někdo prosím vysvětlete kdo nebo co je herecká příšernost všech příšerností David Henrie ? A kdo nebo co ho pouští před kamery? To je tak neuvěřitelně špatný herec, až mi to v bytě práskalo všema dveřma, kdybych za jeho výkon tak poměrný počet bodů, bylo by výsledné hodnocení film -4993/10, takhle jenom 7/10 a pro děti nebo nenáročnější diváky vlastně proč ne.... (09.01.2016)

Ehh. Nádherná záležitost. Tenhle film mně dostal. Škoda, že já podobný seznam neměl... Zbožňuji Ameriku čtyřicátých let. Dobu kdy většina mladých mužů bojovala v Evropě nebo v Tichomoří. Ameriku, které se válka až tak nedotýká snad jen vyjma akcí na nákup válečných obligací a armádních aut, která tu a tam zastavila v té či oné ulici... To když důstojník letectva, námořnictva nebo pěchoty nesl rodině smutnou zprávu. Váš muž, otec, syn.. byl zabit v akci. Z těch lepších byly ty, že byl zraněn či zajat. Poslení ne moc povzbudivá zpráva, ale také nabízející malý díl naděje byla že je onen muž nezvěstný. A takovou zprávu přinese důstojník námořní pěchoty rodině i v našem příběhu. Milující synek Pepper se rozhodne, že zbožňovaného tátu a svého nejlepšího kámoše v jednom dostane z války domů živého. K tomu mu má dopomoci seznam úkolů z tajné knihy, které posílí jeho víru a bude-li Bůh chtít, otce vrátí. Tak to alespoň tvrdí farář, když mu seznam předává aby přišel na jiné myšlenky. A tak se sedmiletý klučina vrhne do plnění úkolů, jejichž účel někdy z prvopočátku ani sám nechápe, ale během nichž pozná opravdové přátelství i sílu víry v sebe sama. --- Film se velmi zvolna rozjíždí a i když je malý Jakob Salvati sladký a šikovný, nemá to ty správné grády. S nástupem postavy Japonce Osimota film však dostal hlubší rozměr a ke konci jsem se měl fakt co držet jak se mnou cloumaly emoce... ---- Z historického hlediska mám jen jednu výtku a to atomový výbuch promítaný v kině. Nechápu proč, ale u Hirošimy místo toho točeného osádkou Enoly Gay dali do filmu pokusný poválečný atomový výbuch, kde jsou na záběrech jasně patrné opuštěné lodě rozmístěné v různých vzdálenostech od epicentra. Ale nechť, toho si smrtelník asi ani nevšimne. :-). Každopádně tenhle film měl grády a takovéhle filmy já rád! Za mne je to tedy za 5 hořčičných semínek, co pohnou horou. * * * * * (15.09.2015)

Příjemný film ke shlédnutí s manželkou či milenkou, které si rády u filmu pobrečí a stačí jim to. (manželka brečela od začátku do konce...) Pro mě to bylo ale trochu málo. Herecky byl film poměrně nevýrazný. Jediný, kdo za to opravdu stál byla Emily Watson. I Kevin James v jiné než potrhlé pozici byl příjemným zpestřením, ale ostatní výkony byly velmi rychle zapomenutelné. V závěru musím ale film hodnotit nadprůměrně, doják je prostě doják :-) (15.12.2016)

„…VĚŘIL, ŽE NENÍ NIC MOCNĚJŠÍHO NEŽ SAMOTNÁ VŮLE. VŮLE ČELIT VLASTNÍMU STRACHU A JEDNAT…“ /// Pepper je malej kluk, kterýho nejlepší a jedinej kámoš musí do války. Ten jedinej a nejlepší kámoš je jeho táta. Klučina se nemůže dočkat, až se taťka vrátí. Bohužel se objevil takovej zádrhel, přijeli pánové v armádním vozidle… Film s vypravěčem (miluju filmy s vypravěčem!) o klukovi co pohnul horou. Snové (či fantasijní) flashbacky oživují vyprávění a ukazují taky něco jinýho, než vybarvený městečko. Těžkej život nemá jen kluk, ale i Japončíci, žijící v USA (tak to jsem teda nevěděl!). A tak vyprávěj vo klukovi, o víře v návrat táty, o panu Hashimotovi a já furt nevím, jestli to má bejt pro děti nebo pro mě. Sympatie ke klukovi taky nic moc (nemám nic proti dětem, ale nepřipadá mi jako zázrak). Nakonec se mě snažej (ZÁMĚRNĚ) neuvěřitelně dlouho citově vydírat. Na to jim (s prominutím) seru. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Píšu si seznam, kterej mi vrátí tátu. 2.) Jmenuju se jako ta bomba. (jaká? Japončíci věděj…) 3.) Thx za titule „titulkomat“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.09.2015)

Skrz dětskou naivitu, obrazotvornost a nevinnou doslovnost nahlížená síla víry malého chlapce, který zoufale (a slepě) dělá vše pro návrat svého otce z války (např. se spřátelí s opovrhovaným Japončíkem), ponechává naštěstí místo i pro pragmatickou interpretaci. Na humanistické "křesťanské" myšlenky totiž nemůže nikdo říct ani popel (byť oslavování shození atomovky na Hirošimu mi nepřipadlo zrovna košer). No ať už se ve výsledku o "božský zázrak" jednalo, nebo ne, mohl milý, lehkonoze úsměvný filmeček skončit nesentimentálně před ním, ale nepokazil ho. (04.10.2018)