Nezabudnuteľné prázdniny

Jeden s tých ľudskejších príbehov, v ktorých postavy konajú trocha inak ako je v realite zaužívané. Ale predsa len, keď sa to tak vezme, je veľmi dobré, že sa práve tak správajú. Film je totiž veľmi pohodový práve v tom, že niektoré veci sú nemenné a tie čo sa dajú zmeniť, potrebujú len určitú dávku ľudskej odvahy a odhodlanosti. Inak by to nemohlo fungovať. V prípade tohto filmu to funguje veľmi dobre. Hlavný hrdina a jeho protipól, stále krajšia AnnaSophia Robb, ale aj pohodový Rockwell so svojim protipólom Mayou Rudolph, sú najzaujímavejšími postavičkami. Dodávajú filmu potrebnú odľahčenosť, potrebný dramatický nádych. Na druhú stranu vzťahová zložka medzi dospelými Carellom a Collette je značne nefungujúca. Nie kvôli hercom samým, tí sú dobrý, ale kvôli celkovému feelingu. Tým, že je línia značne dospelejšia, ale pritom je mnoho skutočne dramatických vecí podaných len náznakovo, spomaluje postupne sa vyvíjaciu líniu prerodu hlavného hrdinu. Tri hviezdy kvôli nepomeru, inak mi film sadol ako už dlho žiadny nie. (09.11.2013)

To raz tak idete pozerať film čisto kvôli AnneSophie a ono sa z neho vyklube príjemne odsýpajúce drama, ktoré by malo svoje uplatnenie dokonca aj bez nej. Môže za to predovšetkým skvelý, famózny a ešte raz skvelý Sam Rockwell ala Owen, jehož postava by bola v reále parťák do pohody na pohladanie. Steve Carell si skúsil aj nie príliš komediálnu rolu nepríjemného otčíma a aj keď mám niekoľké výhrady a celkovo nie je The Way Way Back ničím prevratným, v srdci mi zostáva hrejúci pocit, ktorý mi káže neísť s hodnotením pod štyri solídne hviezdy. (23.12.2013)

Tak jestli někomu přijde to co se tu odehrávalo jako nezapomenutelné prázdniny, tak ho dost lituji, že nezažil něco lepšího, protože se tu nestalo nic světoborného, co by mě dokázalo nějakým způsobem odrovnat. Příjemný byl zejména konec, který je takový uklidňující. Kdyby existovalo více lidí jako byl správce parku, bylo by na světě líp, jenže takových lidí, co dokážou podpořit náctiletého outsidera je velmi málo. Můj 1000. komentář! (26.01.2014)

Představte si, že je vám 14 let. Rodina je na cucky, protože mamka se s taťkou rozešla a ten už má někoho jiného s kým si buduje nový život. Táta je fajn a představa prázdnin s ním zní mnohem slibnějí než prázdniny u moře s máminým přítelem, kterej se sice snaží bejt milej, ale spíš vás sere a prudí... proč taky poslouchat rady a příkazy někoho jiného že jo? Jenže právě mámy přítel se rozhodne rodinu vzít k moři. Prý to všechny stmelí. Jenže u vás navíc hormonální erupce puberty sama o sobě způsobuje, že ve vašich očích jsou všichni dospělí idioti i jejich svět a jejich zábavy a tak je lepší volit izolaci, než se těch jejich akciček a tudíž vrcholů trapnosti účastnit... Ta izolace na vás začne být vidět nakonec natolik, že si o vás spoluvrstevnice budou myslet, že jste magor, budete jim pro smích a budou se vám vyhýbat... Jste tak sami, že už to snad ani víc nejde a nic na tom nemění krásné poklidné místo u moře v Massachusetts a slunečné léto. Až jednoho dne potkáte zajímavého chlapíka. Sám se tak trochu chová dětsky a snad díky tomu se umí naladit na vaši vnitřní mentální frekvenci. Dokonce vycítí, že je to frekvence nouzová s voláním o pomoc a on se rozhodne že pomůže.... --- Námět filmu se mi moc líbil. Scénář je zajímavý, bohužel jej tvůrci zbabrali takovým tím americkým pozitivizmem a řadou klišé (naštěstí až ke konci). Typické je to například u scény s tancem, kdy poté co Duncan zatrsá před diváky na kartonu, celý aquapark (chápej komparz týnejdžrů) tleská a raduje se... U takových scén mi chybí již jen američtí hasiči s vlajkou co zasahovali 11.9. u WTC, případně sám tleskající prezident USA. Těch míst tam bylo víc a dost mne to prudilo, protože to tvrdě rezonovalo s jinak celkem vážným námětem. Film je spíše drama než komedie, tu komediální část tam reprezentuje jen Allison Janney v roli trochu trhlé sousedky. Jak bych tedy ohodnotil tento film na stupnici od jedné do pěti? S přihlédnutím k té krásné letní atmosféře dávám celkem za 3. Tři kraby. * * * (14.01.2015)

Trošku volnější začátek, kdy první půl hodinku se divák seznamuje s filmem, přemýšlí nad tím, co od toho filmu může očekávat. Poté se to ale hodně slušně rozjede. Jde o to, že Liam James nemá kamarády, nemá holku, ale není to ten typ filmu jako všechny ostatní na toto téma. Liam je vysoce asociální. Je uzavřený sám do sebe, nechce se s nikým bavit, nevěří si. K tomu má dementní rodiče a především Steve Carell je pořádnej kokot (ano opravdu to musím tak napsat) a je to první film, kde se mi Steve nelíbil. Ovšem Liam se začne pomalinku seznamovat s nádhernou AnnaSophiou Robb a hlavně najde svého kamaráda v podobě Sama Rockwella, který je ve své roli fantastický. (29.05.2015)