Metallica: Through the Never

Jelikož mám rád spíše starší tvorbu Metallice, cirka do St. Anger, tak mě tenhle snímek potěšil právě důrazem na staré dobré fláky. Celková kompozice filmu nemá obdoby, takhle propojené klipy jsem ještě neviděl a fakticky jsem zíral celou dobu s otevřenou hubou. Tradičně vypíšu mé favority. Předně to byl Flastr na pupek, Vedle maj rum a Svetr snad mám. Dále potěší nasazení písně Patery a Fuj či třeba Nindža, tys to zvoral. (05.10.2014)

Metallica je moje oblíbená kapela. Jeden čas jsem její alba, živáky a videoklipy sjížděl každý den. Na film jsem se těšil, ale moc jsem si od toho nesliboval a taky jsem moc nedostal. Standardní koncert Metallicy (viděl jsem plno lepších) a k tomu zcela zbytečný příběh, který vlastně ani tak moc nedává smysl a je tam úplně navíc. Nejvíc se mi asi líbila scéna, kde v aréně začnou prskat světla a začne hořet, protože to do děje nějakým způsobem zapojilo i dění v aréně a kapelu. Jo a za zmínku stojí taky Kirkova kytara, která odkazuje na film White Zombie s Belou Lugosim. (13.07.2015)

Nebudu na tomto místě hodnotit písničky, od toho ČSFD není. Koncert jako celek výborný, i když mohl mít asi i o něco větší šťávu. "Dějová" linie byla celkem o ničem, nepochopil jsem, co to jako mělo znamenat. Spíš jen samoúčelné exhibování než cokoli jiného. 3D jako obvykle zcela zbytečné. (3D, orig.) (28.12.2014)

Pomaly ale isto odrastajúcim rockerom z Metallicy to stále hrá, energiu na javisku majú dobrú a divácku a fanúšikovskú základňu v hľadisku ešte väčšiu, no snaha o ozvláštnenie záznamu koncertu aplikovaním akéhosi deja, akejsi ďalšej umelej príbehovej línie, fabuly dopĺňajúcej a rozširujúcej dianie na pódiu nefunguje, nie je to vôbec konzistentné, nepovyšuje to samotný záznam iba degraduje zmätený, nedotiahnutý a zvláštny príbeh bez začiatku, konca a vývoja. Je to napokon len akési hudobné video, VJing, ktorý by mohol bežať na plátne počas koncertu, no nemá žiadnu ďalšiu, než matne ilustračnú hodnotu. Ak však patríte k fanúšikom Metallicy a ich hudby (ja k nim nepatrím, napriek tomu, že mám niektoré skladby veľmi rád a bolo obdobie, kedy som ich celkom počúval) a film si pozriete v kvalitnom kine, dokonca možno s luxusným bonusom 3D a hlavne v plnom, priestorovom a technicky dokonalom zvuku, zážitok sa môže vyšplhať až na 4 hviezdičky, pre skalných dokonca na koncertnú udalosť roka. Pre nefanúšikov a ľudí, ktorí by sa snažili nájsť v tomto pokuse o niečo nové akúsi skutočnú objektívnu hodnotu a dopracovať sa k filmárskemu jadru je to len akýsi žánrovo nevydarený experiment. (26.05.2014)

Poté, co ugrofinský funebrák Arpád Huňády dokonale pohřbil Predátory, rozhodl se, že tentokrát konečně zakope i Metallicu. To je ovšem daleko chvályhodnější, protože ta chcípla už v roce 1991 a od té doby jen tak zbůhdarma hnije na výsluní a smrdí. Epitaf se mu povedl vskutku mistrně a pohřeb je to opravdu tragický. Pět tisíc smutečních Kanaďanů, kterým museli, předpokládám, zaplatit, aby si přišli unyle zahrozit na těch dvanáct, ano, doslova dvanáct jediných a důkladně otřepaných hitů za celou téměř třicetiletou existenci kapavky. Hitů, které se dají mnemotechnicky shrnout do jednoho souvětí tak, aby si je po tisícím omletí konečně zapamatoval i každý obstarožní, mentálně pomalejší plešatější dělník s předlouhými pozůstatky mastných vlasů na temeni: „ Jednoho Mistra Pupků Nic jiného nesere, než když Vstoupí Písečník, ten Plíživý zmrd, co ve Zlatém opojení Trefí vypínače, Sjede blesk, načež Baterce Zazvoní hrana a …. samozřejmě Benzín a Spravedlnost pro všechny! No, jeden jsem možná trochu Neodpustitelně vynechal, ale ten na obřadu nehráli. Málem bych zapomněl, že je to vlastně i truchlivý akční film! Géza totiž do toho, až trapného, roztleskávání arogantního Hetfílda namixoval „fantastický a famózní“ příběh o tom, jak jde nezpochybnitelný syn úchyla ze slavného filmu Okno z ložnice Metalice pro náklaďák a zažije při tom spousty všelikých nevšedních dobrodružství. Například jízdu v dodávce, pár „naprosto smysluplných“ výtržníků, jezdce s kladivem a halušky. Velmi hluboké a s pointou originální jako kufřík z Palpfikšnů. A tak jediným zapamatováni hodným momentem v tomto ubohém paskvilu je výkon sympatického Larse za tympány. I v padesáti bije jako králíček Enerdžajzr. Jinak opravdu smutný konec a nezbývá, než pateticky zvolat „Metallica je mrtvá, ať žije Megadeth“, a ze srdce popřát kapele: „Odpočívej v pokoji!“. Tedy vlastně „Rest in dz rum!“, aby mi rozuměli a já zároveň všechny ohromil, jaký jsem brilantní polyglot. (15.10.2014)