Metallica: Through the Never
Metallica: Through the Never
Réžia:
Nimród AntalKamera:
Gyula PadosHrajú:
Lars Ulrich, James Hetfield, Kirk Hammett, Robert Trujillo, Dane DeHaan, Mackenzie Gray, Peter Bryant, Paul Lazenby, Matthew Hoglie, Dan Rizzuto, Loyd BatemanObsahy(2)
Legendární americká kapela Metallica přináší na plátna kin zcela nový filmový zážitek. Film s názvem, odkazujícím na stejnojmennou píseň z Black Album, sleduje mladíka Tripa (Dane DeHaan), který na živém koncertě skupiny musí splnit nebezpečnou tajnou misi. Kulisami jeho příběhu je jeden z nejlepších koncertů Metallicy ve vyprodané aréně. Tento jedinečný projekt v sobě spojuje filmový příběh a velkolepé živé záběry z koncertu jedné z nejpopulárnějších a nejvlivnějších rockových kapel v historii. Filmovému divákovi přináší neopakovatelný a vzrušující 3D zážitek, který díky oslňující pyrotechnice, propracovaným jevištním scénám a obrazem snímaným najednou 24 kamerami, nemá na plátně obdoby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (13)
Recenzie (169)
To bola teda racha! Wau! Skoro som z toho padol na zadok. Čo to malo byť? Koncert počas filmu? Film behom koncertu? Filmový koncert, či koncertný film? Ohromujúce. No a že to nemá takmer žiaden logický dej? No a čo?! Má to nesmierne silnú atmoféru. Miestami som mal pocit ako keď som čítal tretiu knihu (Pustiny) z horrorového fantasy románu Stephena Kinga Temná Veža. Postapokaliptické veľkomesto, kde súperia dve znepriatelené frakcie. Takmer ako v Lude. A do toho duní orgasmatronická hudba kapely Metallica. Nádhera. Je to vysoko originálne, dravo progresívne, hudobne geniálne, vizuálne dokonalé. ***** ()
Tripova noční pouť apokalyptickým městem k hudbě výborně seděla a docela se jí dařilo dělat z dalšího koncertního záznamu zdání filmu. Režisér se to snažil oživovat i dalšími triky. Staré fláky pořád šlapou, při One mne stále mrazí v zádech, ale jinak je prostě současná Metallica hudebně někde jinde než já. Mínus půl hvězdičky za zbytečné 3D (70%). ()
Poté, co ugrofinský funebrák Arpád Huňády dokonale pohřbil Predátory, rozhodl se, že tentokrát konečně zakope i Metallicu. To je ovšem daleko chvályhodnější, protože ta chcípla už v roce 1991 a od té doby jen tak zbůhdarma hnije na výsluní a smrdí. Epitaf se mu povedl vskutku mistrně a pohřeb je to opravdu tragický. Pět tisíc smutečních Kanaďanů, kterým museli, předpokládám, zaplatit, aby si přišli unyle zahrozit na těch dvanáct, ano, doslova dvanáct jediných a důkladně otřepaných hitů za celou téměř třicetiletou existenci kapavky. Hitů, které se dají mnemotechnicky shrnout do jednoho souvětí tak, aby si je po tisícím omletí konečně zapamatoval i každý obstarožní, mentálně pomalejší plešatější dělník s předlouhými pozůstatky mastných vlasů na temeni: „ Jednoho Mistra Pupků Nic jiného nesere, než když Vstoupí Písečník, ten Plíživý zmrd, co ve Zlatém opojení Trefí vypínače, Sjede blesk, načež Baterce Zazvoní hrana a …. samozřejmě Benzín a Spravedlnost pro všechny! No, jeden jsem možná trochu Neodpustitelně vynechal, ale ten na obřadu nehráli. Málem bych zapomněl, že je to vlastně i truchlivý akční film! Géza totiž do toho, až trapného, roztleskávání arogantního Hetfílda namixoval „fantastický a famózní“ příběh o tom, jak jde nezpochybnitelný syn úchyla ze slavného filmu Okno z ložnice Metalice pro náklaďák a zažije při tom spousty všelikých nevšedních dobrodružství. Například jízdu v dodávce, pár „naprosto smysluplných“ výtržníků, jezdce s kladivem a halušky. Velmi hluboké a s pointou originální jako kufřík z Palpfikšnů. A tak jediným zapamatováni hodným momentem v tomto ubohém paskvilu je výkon sympatického Larse za tympány. I v padesáti bije jako králíček Enerdžajzr. Jinak opravdu smutný konec a nezbývá, než pateticky zvolat „Metallica je mrtvá, ať žije Megadeth“, a ze srdce popřát kapele: „Odpočívej v pokoji!“. Tedy vlastně „Rest in dz rum!“, aby mi rozuměli a já zároveň všechny ohromil, jaký jsem brilantní polyglot. ()
Už jen kvůli setlistu, který nemá slabého místa: Creeping Death, For Whom the Bell Tolls, Fuel, Ride the Lightning, One, The Memory Remains, Cyanide, ...And Justice for All, Master of Puppets, Battery, Nothing Else Matters, Enter Sandman, Hit the Lights, Orion...mimoto zazní kousek Whiplash a Wherever I May Roam. Zcela určitě si najde každý nějakou tu hitovku, kterou tady postrádá. Setlist poměrně i pasuje k příběhu, který ovšem osobně považuju za hodně nepodstatný, protože jediné o co tady opravdu je jen a pouze METALLICA. Demonstrovaná jako skvěle fungující těleso a hodně našlapaná mašina. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (5)
- Film měl režírovat nizozemský režisér Anton Corbijn, ale nakonec musel odmítnout kvůli problémům s jeho thrillerem A Most Wanted Man (2013). (Jocker94)
- Ve filmu Metallica nejvíce hraje své skladby z alb „Ride The Lightning“ (1984), „Master of Puppets“ (1986) a „Metallica“ – zvané též „The Black Album“ (1991). Pokaždé jsou to písně tři. V případě „Ride The Lightning“ jde o skladby „Creeping Death“, „For Whom The Bells Tolls“ a „Ride The Lighning“. U „Master of Puppets“ se jedná o skladby „Master of Puppets“, „Battery“ a „Orion“ (tato skladba zní během titulků). U „Black Album“ se jedná o skladby „Wherever I May Roam“ (kde zahraje kapela pouze úvodní riff), „Nothing Else Matters“ a „Enter Sandman“. Dále ve filmu zazní skladby z alb „Kill 'Em All“ (1983), „...And Justice For All“ (1988), „Reload“ (1997) a „Death Magnetic“ (2008). Dále ve filmu zazní už jen jediná skladba, která není od Metallicy, a to „The Ecstasy Of Gods“ od Ennia Morriconeho. (FrankSusta)
- Obsah tašky, kterou měl Trip (Dane DeHaan) přinést zpět do arény, nebyl nikdy ukázán ani vysvětlen. (Punisher)
,,ARE YOU ALIVE?!? HOW IS IT TO BE ALIVE?!?'' No sakra! Od filmu jsem měl velká očekávání a ta absolutně popadala. Teda, snad krom příběhové stránky, ale když jde o TU PRAVOU MUZIKU, tak jde prostě o TU PRAVOU MUZIKU! Partu zvanou Metallica jsem v Praze nestihl (a letos jejich turné k 72 Reasons do Česka bohužel nezavítá), ale tato velkolepá podívaná mi koncert dost možná i vynahradila (a nebo taky ne, na koncertu jsem nebyl strašně dlouho, takže atmosféru neporovnám). Partu James Hetfield, Lars Ulrich, Kirk Hammett, Cliff Burton/Jason Newsted/Robert Trujillo (Dave Mustaine byl a je sráč, toho rád nemám - celkově Megadeth bych měl mnohem radši bez tohohle egoistickýho ufňukanýho sráče) jednoduše obdivuji, každé jejich album mám naposlouchané do posledního singlu (počáítám i singly z nestudiových/bonusových alb) a jejich kytarové riffy (Nothing Else Matters, Enter Sandman, One) se i učím na své akustické kytaře (mám ji ani ne dva měsíce, fakt toho moc neumím). Osobně od nich mám asi pět alb (Black Album (pro mě absolutní vrchol jejich tvorby), Ride the Lightning (nejlepší bicí a basa za jejich kariéru, riffy tohohle alba jsou neuvěřitelné), ...and justice for all (trochu smutnější album, ale nevadí), Master of Puppets (nice!), Kill ´em All - album St. Anger moc rád nemám (jen pro info), je to takovej nerozhodnutej bordel co neví co chce být a furt to střídá rytmus (docela ironie, když má hodně oblíbená kapela je taky System of a Down)) a i po několikátém puštění nepřestávají bavit. Za nejlepší skladby od nich považuji Enter Sandman, Of Wolf And Man, Sad But True, Nothing Else Matters, Holier Than Thou, Master Of Puppets, All Nightmare Long, For Whom The Bells Tolls, Whiplash, Motorbreath, Blackened, Creeping Death, Here Comes Revenge, Metal Militia, Seek And Destroy, Ride The Lightning, Fight Fire With Fire, Frantic, The Memory Remains, Fuel, Cyanide, My Apocalypse novinka Lux Æterna nebo Jožin z bažin (no a ještě Lars Is Gay). A jsem rád, že se v tomto filmu vsadilo na jistotu a starší osvědčený hity. Každopádně bych tady měl napsat něco víc o filmu a ne jen kecat o lásce k TÉ PRAVÉ MUZICE! Film je to zajímavý. Rozhodně není dokonalý, rozhodně není pro všechny. Má ale své určité kouzlo. Tedy, pro zapřísáhle fanoušky určitě. Absolutně mě zaslepila muzika, vizuál a veselé křepčení muzikantů, že něco jako příběh mě absolutně nezajímalo. A když už na něj došlo, tak zabavil, to jo. Celé herecké osazení (prakticky jen Dane DeHaan, když nepočítám Metallicu) mě bavilo a jeho putování pro záhadnou tašku z Historek z podsvětí bylo celkově skvělé. jsem rád, že jsem u skladeb měl titulky, protože teprve nyní mi kupříkladu došlo, že Master of Puppets je o drogách (ne že bych si překlad už nehledal, ale teď mi to došlo). Celkově texty této kapely jsou jen zhudebněné básně. Ten výběr skladeb byl skvělý. Už otvíračka s Whiplashem, pak teda ještě Ecstasy of Gods, no a pak se to rozjede. Creeping Death, For Whom The Bells Tolls, Fuel, Ride The Lightning, One, The Memory Remains, Wherever I May Roam, Cyanide, ...And Justice For All, Master of Puppets, Battery, Nothing Else Matters, Enter Sandman, Hit The Lights a v titulkách instrumentální epos Orion. Prostě pecka od začátku do konce, u které jsem přikyvoval celou hodinu a půl do rytmu. Hele, já fakt nemám coby fanoušek co vytknout. Já jsem absolutně spokojen a prostě tečka! () (menej) (viac)