Metallica: Through the Never
Metallica: Through the Never
Réžia:
Nimród AntalKamera:
Gyula PadosHrajú:
Lars Ulrich, James Hetfield, Kirk Hammett, Robert Trujillo, Dane DeHaan, Mackenzie Gray, Peter Bryant, Paul Lazenby, Matthew Hoglie, Dan Rizzuto, Loyd BatemanObsahy(2)
Legendární americká kapela Metallica přináší na plátna kin zcela nový filmový zážitek. Film s názvem, odkazujícím na stejnojmennou píseň z Black Album, sleduje mladíka Tripa (Dane DeHaan), který na živém koncertě skupiny musí splnit nebezpečnou tajnou misi. Kulisami jeho příběhu je jeden z nejlepších koncertů Metallicy ve vyprodané aréně. Tento jedinečný projekt v sobě spojuje filmový příběh a velkolepé živé záběry z koncertu jedné z nejpopulárnějších a nejvlivnějších rockových kapel v historii. Filmovému divákovi přináší neopakovatelný a vzrušující 3D zážitek, který díky oslňující pyrotechnice, propracovaným jevištním scénám a obrazem snímaným najednou 24 kamerami, nemá na plátně obdoby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (13)
Recenzie (169)
Proč? Proč bylo nutné, aby toto vzniklo? Metallica je srdcovka - vychovávala mě v mých 15-17 letech, i když už ji dnes dávno nejedu. Ale proč koncert, okořenit jakýmasi výjevama úplně o ničem. "Filmový příběh"? Ale prosím vás. Také chybělo Wherever I May Roam a Harvester of Sorrow... aspoň mně a ostatní hitovky o tom ani nemluvím. Je to prachbídný a podle mě úplně zbytečný, viděl jsem 2D, takže ten zbytek je asi skrytý v tomto. Proto nedávám 2**, což bych jinak dal, ale nechávám na průměru. ()
Jelikož mám rád spíše starší tvorbu Metallice, cirka do St. Anger, tak mě tenhle snímek potěšil právě důrazem na staré dobré fláky. Celková kompozice filmu nemá obdoby, takhle propojené klipy jsem ještě neviděl a fakticky jsem zíral celou dobu s otevřenou hubou. Tradičně vypíšu mé favority. Předně to byl Flastr na pupek, Vedle maj rum a Svetr snad mám. Dále potěší nasazení písně Patery a Fuj či třeba Nindža, tys to zvoral. ()
Lidi neblbněte, ten film si zasloží víc než 100%, kdo dává méně, tak není pravej fanda Metalliky. Škoda, že v Brně nenáme Imax, zážitek by byl ještě větší. Víděl jsem to v Pardubících v sále s menším plátnem což nechápu, přesto od první sekundy do posledního závěrečného titulku jsem nadšením poskakoval na židli. 3D mě vtáhlo doslova do děje, parádní set list, i ta filmová vsuvka v ulicích nočního města se mi dost líbíla. Rozhodně jdu na to ještě několikrát, nebudu čekat než to vyjde na Blu Ray. Musím to vidět znovu a znovu, měl jsem pocit, jako bych se vrátil z koncertu. To se Metallice moc povedlo, obrovský zážitek ve 3D. Velkolepý koncert, rád bych se tam viděl. Nejlepší kapela všech dob. Co bylo v tašce? Snad se to dozvíme v bonusu na Blu Ray. ()
Ku*evský nářez!:) Úžasné propojení dokonalého vizuálu příběhu, který se odehrává na pozadí koncertu, a samotného strhujícího koncertu, který má zároveň perfektně vymyšlenou a vytvořenou show s efekty, které doplňují songy skupiny. Už při scéně, kdy Dane vchází do koncertní haly za doprovodu skladby The Ecstasy of Gold od hudebního mága Morriconeho mně mrazilo a poté při koncertu ještě mnohokrát. Velkolepý zážitek. A samozřejmě klasika Nothing Else Matters nezůstala bez slz:) ()
Před dávnými časy, v naší Galaxii, žil jeden mladík, který prošel zajímavým hudebním vývojem. Přes normalizační cajdáky typu Holky z naší školky či Profesor Indigo, začal s nastupující pubertou čím dál více tíhnout k tvrdší hudbě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, přes tehdy populární domácí rockové či metalové skupiny (Kern, Arakain, Titanic, později třeba Törr), dospěl k proslulým zahraničním kapelám - Metallica, Sepultura, později drsné deathmetalové grupy jako např. Napalm Death, Obituary, Suffocation, Cannibal Corpse, aby následně v druhé polovině devadesátých let, okouzlen světem filmu, začal koketovat nejprve s orchestrální filmovou hudbou a poté s hudbou klasickou. Přestože je dnes po hudební stránce úplně někde jinde než před čtvrt stoletím, s lehkou nostalgií vzpomíná na dobu, kdy se škádlil s přáteli depešáky, neboť mezi metalisty a depešáky panovala svého času stejná rivalita, jako mezi fotbalovými příznivci Sparty a Slavie. Nechal si tehdy narůst dlouhé, opravdu dlouhé vlasy (až po prdel), i v největším letním parnu nosil černé kalhoty, černé tričko a černý kožený křivák, protože správný metloš by se do jiného vohozu prostě neobléknul! Trvalé následky v podobě nebezpečně řídnoucí kštice mu nyní nezbývá než přehlížet, každý si přece musel projít nějakou formou puberty. Ale přestože je onen mladík dnes mužem v nejlepších letech (čti: osmatřicetiletý stařec) a primárně poslouchá zcela jinou hudbu, nenechal si ujít možnost vrátit se o více než dvacet let nazpět v čase a vyrazil do kina na 3D film Metallica: Through the Never. A udělal moc dobře, neboť kvarteto amerických heavymetalových mágů řádilo jako zamlada! Jediné co se mu příliš nezamlouvalo, byla násilně naroubovaná dějová linka se zfetovaným Dane DeHaanem, naštěstí nezabírala víc než cca čtvrtinu stopáže. A zbytek, zbytek byl čirou ódou na metal, na Metallicu, legendu mezi legendami! Verdikt: chvilkového návratu do svého mládí rozhodně nelituje. A 3D koncert Metallicy doporučuje i Vám! ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (5)
- Ačkoli úvodní scéna a pár dalších poukazuje na to, že se koncert odehrává v BC Place areně, samotný koncert se uskutečnil v Rogers Areně ve Vancouveru, která se nachází jen pár metrů od BC Place. (Punisher)
- Obsah tašky, kterou měl Trip (Dane DeHaan) přinést zpět do arény, nebyl nikdy ukázán ani vysvětlen. (Punisher)
- Ve filmu Metallica nejvíce hraje své skladby z alb „Ride The Lightning“ (1984), „Master of Puppets“ (1986) a „Metallica“ – zvané též „The Black Album“ (1991). Pokaždé jsou to písně tři. V případě „Ride The Lightning“ jde o skladby „Creeping Death“, „For Whom The Bells Tolls“ a „Ride The Lighning“. U „Master of Puppets“ se jedná o skladby „Master of Puppets“, „Battery“ a „Orion“ (tato skladba zní během titulků). U „Black Album“ se jedná o skladby „Wherever I May Roam“ (kde zahraje kapela pouze úvodní riff), „Nothing Else Matters“ a „Enter Sandman“. Dále ve filmu zazní skladby z alb „Kill 'Em All“ (1983), „...And Justice For All“ (1988), „Reload“ (1997) a „Death Magnetic“ (2008). Dále ve filmu zazní už jen jediná skladba, která není od Metallicy, a to „The Ecstasy Of Gods“ od Ennia Morriconeho. (FrankSusta)
Reklama