Lola beží o život

Klipovitý styl některých amerických režisérů je tu říznutý evropskými prvky a vše doplňuje otravně chrochtavá němčina. Nápad je vcelku zajímavý. Kreslené části, rozpůlení obrazu, tři verze příběhu a další a další vychytávky jsou fajn. Avšak režisér pozapomíná na děj jakožto celek, který je naprosto jednoduchý /nezáživný/. A tak se Lola stává jen dalším, technicky dobře zpracovaným tucťákem. Hercům nevěříté téměr nic a potřetí ty samé scény už působí trochu vyčpěle. Celkově tak zlatý střed. Na evropu je to ovšem nářez a obdivuji režiséra, že si troufl toto mírnějším evropanům naservírovat. (15.01.2006)

Na tomhle filmu mě nejvíc baví jeho dynamika – pohyb kamery, běh Franky Potente, moderní soundtrack. Tak trochu problém je v tom, že lidé od Tykwera chtějí další podobné filmy, ale je to právě Lola, která se z jeho filmografie nejvíce vymyká. Tak mu to snad vydrží, protože flákat další filmy podle tohoto mustru by nebavilo ani jeho, ani mne jako diváka. (09.10.2014)

Německé filmy většinou nebývají můj šálek kávy. Výjimka však potvrzuje pravidlo. A v mém případě jsou to filmy Toma Tykwera a Lola rennt obzvlášť. Paradoxně se jedná dokonce o jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Viděla jsem ho nejméně 5x a pokaždé mě ty tři osudové příběhy bavily stejně jako poprvé. Vždy napjatě pozoruji každý krok červenovlasé Loly a přes všechny ty nezdary se těším na ten třetí zasloužený šťastný konec a závidím, protože bych sama občas v životě potřebovala více pokusů. :)) (06.02.2012)

Je “Lola rennt” generační výpovědí? Nebo jen formální hříčkou schopného režiséra? Není ani jedno, ani druhé - přesto nějakým záhadným způsobem v sobě spojuje oboje. Hlavně je příběhem o lásce, její síle a druhé/ třetí šanci. Strhující tempo, přesné herecké výkony a dokonalý hudební podkres vytvářejí jedinečný zážitek - a vyvolávají touhu žít ve stejném tempu. ”Lola, wenn ich jetzt sterbe, was würdest du machen?” - “Ich würde dich nicht sterben lassen.”.......ty Loliny vlasy. (08.09.2005)

Velice zajímavé ztvárnění vás chytne už od začátku, ať jsou to sestříhané osudy osob, které se mihnou, když kolem nich Lola běží, nebo animovaný kousek běhu rozhodně zaujme. U nejvypjatější scény začne hrát pomalá hudba, která sice nedoprovází ten zmatek, ale za to ten zpomalený záběr ještě více podporuje a ve tvářích herců můžeme vidět ještě větší zoufalství. Rozhodně jsem nečekala, že po půl hodině bude hlavní hrdinka postřelena. Naštěstí kvůli hře s časem se začíná znovu a běhá :) Člověk si myslí, jak to je dobrá změna, ale pak to není o nic lepší, po cestě se mění určité momenty a detaily, které ovlivní budoucí situaci, to se mi na tom líbí asi nejvíc. Takže i když se ve filmu vlastně moc nemluví, není to důležité, pocity jsou jasné a cíl taky. A navíc, i když jde vlastně o peníze, tak jsme viděli, že jde nakonec hlavně o život ! Tři varianty řešení se mi zdály akorát, film mě nenudil a nepřipadal mi dlouhý, tak akorát a to je dobře, nic tam nechybělo a ani tam nebylo nic navíc. Vyvážený příběh s né moc inteligentní zápletkou, ale rozhodně s velkým nasazením a kuráží se jeví jako opravdu hltací snímek :) Také musím dodat, že ty červené vlasy, tomu všemu snad jen přidávají, je to odvaz :) A konec? Nemá chybu. Do třetice všeho dobrého. (28.05.2009)