Grandhotel Budapešť

Můj první film od Wes Andersona a hned okamžitá láska. Moderní groteska pro dospělé. (05.11.2017)

Brilatní, fantaskní obraz :) Nevím, proč jsem se tomuto filmu vyhýbala - úplně zbytečně, nádherná podívaná! :) Dala jsem čtyři hvězdy, kdyby bylo více Tildy Swinton, má to za pět :) (24.11.2017)

Ani nevím kdy jsem měl z nějakého filmu při jeho sledování takovou radost. Nevím zda vzdvihnout výborné (lehce přehrávající) herce, kameru (všimněte si, že se často otáčí pouze v pravých úhlech), soundtrack, smysl pro humor nebo ušlechtilý zpsůsob vyjadřování (sem tam okořeněný přesně padnoucím vulgarismem). Nevšední podívaná. Lahůdka. (05.12.2017)

... pěknej film, připomíná mi to starší český filmy od Zemana, jak trikový kresby, který jsou na první pohled vidět, jsou v ději nádherný a zapadnou tam ... (09.12.2017)

Kdyby tu hrál kdokoliv jiný, jenže Ralph prostě není dobrý herec, je velice přeceňovaný a potom to takto dopadá. (01.04.2018)

Odkládaný film na vhodnější čas. Podivný, jednoduchý, zajímavý, poutavý. Jako když zapálíš svíčku a čekáš, kdy zhasne. Nic se tím nezmění, jen je tma. (30.05.2018)

Tak jako většina Andersonových filmů, je i „Grandhotel Budapešť“ snímkem, který paroduje svůj vlastní absurdní mikrosvět, jehož absurdnost spočívá především v samozřejmosti, s jakou je vyprávěn příběh z tohoto světa. V tomto případě je oním světem grandiózní předválečný hotel a potažmo předválečná společnost jako taková, hlavním hrdinou jeho majitel pan Gustave, který prochází svými úspěchy, nástrahami i prohrami s jistotou a elegancí předválečné doby a jehož příběh později se stejnou samozřejmostí vypráví bývalý poslíček Zero Mustafa slavnému spisovateli. A se stejnou samozřejmostí je také film prokládán slovními gagy (“Do it. And bring a bottle of the Pouilly-Jouvet 1926 in an ice bucket with two glasses, so we don’t have to drink the cat-piss they serve in the dining car”), scénickými gagy (kontrola balíčků ve vězení) či mixovanými (obrazy spojené s frází „vem to za mě“). Přesto mě ale tenhle film nezaujal tak, jako třeba „Až vyjde měsíc“, kde parodování skautského světa je daleko originálnější. Předválečný svět má sice jistě také svoje parodovatelná specifika, ale ta se už v různých podobách objevila v dlouhé řadě jiných filmů a nenacházím tu nic navíc, co by nějak výrazněji utkvělo v paměti. Takže vidět „Grandhotel Budapešť“ určitě ano, podle nálady se příležitostně zasmát, ale nic moc navíc tenhle film nepřináší. (06.08.2018)

Když jsem si snímek Grandhotel Budapešť pustil doma poprvé, moc jsem ho nechápal a říkal jsem si, kdo mohl něco takového natočit a proč ? Zařadil jsem si jej do škatulky těch nejpodivnější filmů a udělil mu dvě hvězdy. O dva roky později mi to nedalo a rozhodl jsem se na něj podívat ještě jednou, doufajíce, že moje otázky dostanou konkrétní odpovědi a že pak snad pochopím.....Soustředil jsem se na vnímání děje, snažil se uhádnout úmysly hlavních hrdinů provozního Grandhotelu Budapešť pana Gustava a nového poslíčka Zero Moustafa a pochopit eventuální skryté či lehce naznačené narážky a odkazy. Po 100 minutách jsem zjistil, že režisér Wes Anderson natočil velmi zajímavý výpravný příběh, odehrávající se těsně před začátkem druhé světové války kdesi v Evropě ve státě Zubrowka. Z názvu jsem usoudil, že by se mohlo jednat o Polsko a tomu by odpovídal i způsob přechodu hranic do Německa, kam se jednoho dne oba hrdinové vydali. Tomu však předcházel sled zajímavých událostí a především seznámení se s postavami filmu. Příběh legendárního hoteliéra se odehrával v několika časových rovinách a vše začalo odjezdem jakéhosi spisovatele do Grandhotelu Budapešť, kde ve wellnessu narazil na majitele ubytovacího zařízení Zero Moustafa v pokročilém věku. Ten jej pozval na večeři a u jídla mu vyprávěl celé dobrodružství, které zažil v mladém věku po nástupu do služby. Zero se stal oblíbencem pana Gustava, oblíbeného zaměstnance hotelu, zejména mezi ženami. Když jedna z nich v Německu zemřela, odjeli oba na pohřeb a při čtení závěti se dozvěděli, že Gustavovi odkázala vzácný obraz nesmírné ceny, což se pochopitelně nelíbilo pozůstalým v čele se zloduchem Dimitrijem. A ten neváhal odstranit nepohodlného dědice z cesty a neváhal k tomu použít jakékoliv prostředky. Tím se celý příběh hodně zamotal a jelikož byl vyprávěný docela poutavě, byl jsem zvědav, jak vše dopadne. Zde bych chtěl autory pochválit, že děj měl spád, na nudu nebyl čas a zároveň ten způsob vyprávění byl tak..,já nevím, prostě netradiční, zvláštní, doteď jsem takových filmů moc neviděl - bylo to zkrátka dobré a jiné než tradiční snímky. Grandhotel Budapešť tak zůstal v krabičce zvláštních filmů, ale polepšil si u mne o jednu cípatou, což znamená, že si ode mne vysloužil tři hotelové hvězdy ***. (28.08.2018)

Dokonalost. (04.09.2018)

Film ve své ne náhodné retrospektivě nádherně i graficky a hudebně naladěn do děje, který je tak lehce v dobrodružně detektivní zápletce příjemně komický. Výkony herců obzvláště postava Gustave (Ralph Fiennes) plně vystihující zamotaný příběh plného překvapení. U tohoto filmu neusnete a pokud ano určitě budete chtít vědět jak to celé dopadlo. (13.11.2018)

Krásny film, ale jinak kravina (06.12.2018)

Vždycky jsem tvrdil, že obsah je absolutním způsobem podstatnější než forma. Ale tahle forma mě naprosto převálcovala. Vyprávění stylem směsi komiksu, grotesky a nadsázky stejně jako fantastický scénář, kamera a střih. Dovolím si tvrdit, že několik let ve mě film nezanechal tak hlubokou stopu. (30.12.2018)

Film který mě již od první chvíle mile překvapil skvělým visuálem a brilantně precizními záběry. Co se týče hereckých výkonů není vůbec co vytknout a po shlédnutí tohoto filmového skvostu jsem jen nevěřícně koukal do obrazovky televizoru a v duchu si říkal jak to mohl ten Anderson dokázat. (12.01.2019)

Trošku atypický film, ale veľmi som si ho užil. Pekná atmosféra, prostredie, zaujímavé správanie postáv a kadečo iné... (24.01.2019)

Film, ktorý sa určite oplatí vidieť i viackrát. Jemné, nenásilné, noblesne elegantné s úsmevným humorom a brilantný Ralph Fiennes, ktorý v roli pána Gustáva nepozná hornú vekovú hranicu na sex s babičkami :) Film trocha svojim štýlom pripomína staré čiernobiele filmy, dej filmu občas doplňuje rozprávač, ktorý je tiež jednou z hlavných postáv. Páči sa mi, že dej filmu je v podstate retrospektívne rozprávanie, z ktorého dýcha tématickosť. (05.08.2019)

Skvělý film. Z té neskutečné hromady hollywoodských sraček vzešel filmový klenot v podobě Wese Andersona. Takový talent v kombinaci s neuvěřitelným smyslem pro detail jsem naposledy viděl u Stanleyho Kubricka. Bravo. Těším se na další filmové dílo. (09.09.2019)

Podivuhodna hovadina. Umele, priblblo radoby vtipne. Dej o nicom. Nuda. Same klise. Sklamanie. Jedna hviezda za kameru. (20.10.2019)

"Vy jste mi vyhodil kočku z okna?!" Velice netradiční, originální kousek o jednom podivném tandemu :) Na film hodně divadelní zážitek, cením kombinaci grotesky a teatrálnosti, krásnou scénografii a neobvyklou kameru, vizuálně hodně působivá podívaná! Bavilo mě postupné odkrývání hereckých es ve vedlejších rolích - od Dafoea s Brodym, přes Goldbluma a Nortona až k Murraymu s Wilsonem, no nestačíte se divit. Děj docela svižný, humor slušný, celé je to velmi svěží, i když místy trochu hluché. Zamrzel moment, kdy náš hlavní imigrant rádoby ledabyle shazuje ze saní sochu Krista - ať už je to nepovedenej pokus o drzý žert, nebo cílený podrývání kultury, za tohle místo velký mínus. Omylem se tam takový věci nedávaj. Každopádně konečně někdo nenatočil tuctovou placatou s*ačku, ale alespoň předstíral snahu o umění, a za to palec hore. (25.03.2020)

Krásné a malebné vyprávění se skvělým hereckým obsazením. Nic jsem od tohoto snímku nečekal a dostal jsem dvě hodiny zábavy a skvělých pocitů z jeho sledování. (08.06.2020)

Já bych se asi dobrovolně na tenhle film nedíval, ale když jsem viděl Fiennese, Brodyho, Nortona a Dafoeho v hereckém obsazení, tak mi to nedalo a film jsem si okamžitě sehnal. A musím uznat, že mě to vážně mile překvapilo. Originálně a pestrobarevně natočená dobrodružná komedie, která vykouzlí úsměv na tváři. Úžasný (a taky charismatický) Ralph Fiennes, suprový Tony Revolori, parádní Adrien Brody, tajemný Willem Dafoe a potěšil mě i velmi dobrý Edward Norton ve vedlejší roli. Když k tomuhle skvělému castingu přidáme příjemnou hudbu a originální kameru, nemůže z toho být špatný film. Jasně, emoce tam vůbec nejsou, ale musí každý film nutně obsahovat emoce? Podle mě ne :) Kdyby takhle vypadaly všechny moderní komedie, byl bych vážně spokojen. (09.06.2020)