J1R1K04

Hodnotit tento seriál jako celek je trochu těžší, než se zdá. Každý díl je o něčem jiném, každý díl je svým způsobem mrazivý, každý díl je skvělý po řemeslné stránce, ale zároveň je každý díl úplně jiný, co se kvality příběhu týče. Některé epizody jsou geniální (Black Museum), některé téměř perfektní (USS Callister), některé jsou sice bizarní, ale přesně se mi trefily do vkusu (celá pátá série, zejména Rachel, Jack and Ashley Too), některé průměrné (Arkangel) a některé mě bohužel nechytly (Metalhead). I přes tyto pochyby ovšem seriálu musím napálit pět hvězd a i přes tu kvalitativní skákavost je to jeden z těch lepších seriálů, co jsem viděl. Proč? Protože přijít s tak originálními, skvělými a zároveň znepokojivými tématy a zpracovat je všechny, co se týče řemeslný stránky, téměř perfektně, je prostě obdivuhodné | 1. Série - 3,5/5 ; 2. Série - 4,5/5 ; 3. Série - 4,5/5 ; 4. Série - 4,5/5 ; 5. Série - 5/5

Solidní kriminálka, ale nebudu lhát – od oscarového filmu jsem očekával trochu víc. Malý problém vidím především v délce – film sice téměř nenudí, ale dal by se tak o 15-20 minutek zkrátit. Navíc mi přišlo, že snímek byl málo dynamický a krvavej závěr byl sice parádně vygradovaný, ale i tak to moc nepomohlo. Poslední problém vidím v dialozích, které se snaží působit špinavě a drsně, ale ta vulgárnost tomu moc nepomáhá. Jinak ale žádné výhrady nemám – skvělé herecké výkony všech zúčastněných (řeči o špatných hereckých výkonech jsou kecy!), parádní hudební doprovod, výborná kamera, naprosto geniální hrátky se střihem a v neposlední řadě dokonale zrežírované. Celé je to navíc takové odlehčené (aspoň na gangsterský film), fakt luxusně se na to dívá a těším se, až to uvidím podruhé. Po první projekci krásných 85%

Osobně si myslím, že jsem na tento snímek šel asi špatně, protože mě docela zklamal. Začnu ale s klady – herecký výkon Al Pacina je naprosto famózní, ale každý přeci ví, že Pacino špatně zahrát neumí :) Sean Penn je také naprosto parádní, navíc jeho postavu budete skutečně nenávidět a přejete mu to nejhorší od chvíle, kdy se ukáže, co je vlastně zač. Hodně se mi také líbil parádně vygradované akční finále se smutným závěrem. A teď výtky – vlastně už od začátku filmu je nám znám závěr, a cesta k němu není vůbec svižná, naopak je docela pomalá a mě to osobně nejednou nudilo. Takže spíše zklamání, ani na druhou projekci nemám nějak chuť. Slabší čtyřka.

Christopher Nolan je, aspoň podle mého názoru, neuvěřitelnej machr a až na výjimku v podobě jeho debutu Sledování se mi (zatím) všechny jeho filmy líbily na pět hvězdiček. A jaký je Tenet? Mám v sobě ještě plno dojmů, protože jsem to celé ještě nevstřebal, ale už teď mohu prohlásit, že Tenet je mým nejintenzivnějším a nejlepším kino zážitkem v mém životě, navíc se společně s Počátkem dělí o pozici jeho nejlepšího filmu (musím ale zmínit, že jsem nějaké jeho snímky ještě neviděl). Naprosto parádní herecké výkony, o kterých se rozepíšu - John David Washington byl pro mě neznámý herec, který ale předvedl hodně solidní herecký výkon, navíc občas hodil nějakou tu vtipnou hlášku. Robert Pattison byl pro mě herec, ke kterému jsem měl silnou averzi, zejména díky Twilight – ale v tomhle filmu na mě působil tak neuvěřitelně charismaticky a navíc byl ve své roli natolik dobrý, že mu tu roli v Twilight rád odpustím. Elizabeth Debicki byla hodně slušná, ale mnohem víc mě zaujal Kenneth Branagh v roli záporáka, který mě svým výkonem totálně uzemnil, to byl opravdu odpornej zmrd par excellence. Technická stránka je naprosto dokonalá, některé akční pasáže a hrátky s časem jsem prostě fakt nepobíral, to bylo tak.. ÚCHVATNÝ! Celé je to navíc parádně zamotané, neuvěřitelně intenzivní, s gradující elektronickou hudbou, a také to má neuvěřitelně rychlé tempo. Z kina jsem odcházel sice se zamotanou hlavou, ale zároveň jsem byl fakt neuvěřitelně nadšenej. Paráda těsně pod maximálním hodnocením, už se těším na druhou projekci, při které budu objevovat nové detaily... Teď nedávno jsem o Tenetu přemýšlel a musím říct, že to je asi můj nejintenzivnější zážitek vůbec. Je tam pár scén, které se mi moc nelíbily, ale jako celek je to napínavá jízda, u který jsem byl většinu času fakt neklidnej a i když jsem to vlastně vůbec nepochopil, tak to byl prostě jeden z nejlepších filmových zážitků v mým životě.

Válečné filmy zrovna dvakrát nevyhledávám, ale tohle mě totálně strhlo, a i když tímto tvrzením možná budu křivdit nějakým válečným skvostům, pro mě se jedná o nejlepší válečný snímek, co jsem zatím viděl. Naprosto dokonalá, realisticky působící a do nejmenšího detailu propracovaná výprava, která budí dojem, že se díváte na road-movie dokument z první světové války. Herecké výkony jsou totéž na vysoké úrovni, bez jakékoli výjimky. Pak tu máme naprosto geniální hudbu Thomase Newmana, která filmu dodává neuvěřitelné grády. Pak tu máme také naprosto geniální kameru, a osobně jsem schopný uvěřit tomu, že celý snímek je natočen na jeden záběr, sice tam možná jsou nějaké menší střihy, ale já je osobně nepostřehl. Jsou tu sice asi dva až tři momenty, kdy to lehce ztratí tempo, ale jinak se jedná o totální masterpiece po všech stránkách. Navíc ještě musím ocenit nápad, že se Mendes rozhodl natočit válečný film téměř bez bojových scén, a přitom to v sobě má takovej náboj, že vás to prostě strhne. Po vizuálně parádní, ale pro mě nepříliš uspokojivé Road to Perdition jsem o Mendesovi trošku pochyboval, ale tímto filmem mě opět dostal. Na konec snad už jen dodám – prosím, více takových filmů v dnešní době!

Jeden z nejlepších filmů poslední doby. Absolutní genialita, jejíž sledování je místy opravdu náročné, ale stojí to za to. Jedná se totiž o neuvěřitelně vygradovanou, místy až krvavou bitvu mezi brutálním dirigentem a posedlým bubeníkem. Miles Teller mi sice nebyl zrovna dvakrát sympatický, ale uznávám, že tu roli zahrál opravdu parádně, navíc si v této roli nedokážu představit jiného herce. J.K. Simmons je ale absolutní ďábel, který si roli brutálního dirigenta opravdu užívá a i když mu z úst lítají opravdu drsné hlášky, nejradši by jste mu napálili pěst do ksichtu. Hudební stránka filmu se skládá pouze z jazzových písní, což mi vůbec nevadilo, protože tento žánr mám docela rád i přesto, že ho neposlouchám aktivně, takže i hudební stránka je pro mě více než zdařilá. Naprosto fantastická kamera, která má v sobě neuvěřitelnej náboj, takže máte pocit, jakoby jste tam byli s ostatními členy a zažívali naživo ten nemilosrdnej trénink J.K. Simmonse. Závěrečné devítiminutové sólo je fantastické, to jsem jen čuměl, nechápal a na konci se mi chtělo fakt tleskat. Neuvěřitelně silný filmový zážitek a pro mě nejlepší hudební film vůbec.

Pro mě osobně nejzásadnější film, co se kinematografie týče. Tento snímek jsem poprvé viděl asi v jedenácti letech, což byla doba, kdy jsem ujížděl zejména na akčních béčkách a absolutně jsem nevěřil tomu, že bych mohl přijít na chuť něčemu jinému, než byly akční a komediální filmy… ale stalo se. Shawshank jsem si v už tak malém věku oblíbil, ačkoliv tam byly věci, které jsem v té době nechápal. Od té doby jsem ho viděl asi pětkrát a každou další projekcí se mi ten film připadá lepší a lepší. Je to totiž film, který je brilantní v každém svém aspektu. Naprosto parádní herecké výkony jak hlavních (Robbins, Freeman), tak vedlejších postav (Gunton, Brown, Bellows). Geniální obrazová složka, která působí neuvěřitelně autenticky. Opravdu nádherná a atmosférická hudba Thomase Newmana. Inspirativní nádech, který nám říká, abychom ani v těch nejhorších chvílích neztráceli naději. A pak je tu absolutně geniální scénář, který je nejdříve posmutnělý, ale na konci vám vyloudí úsměv na tváři… Tento film je prostě absolutní filmová lahůdka v každém aspektu, ať už v nadabovaném nebo originálním znění. Jiné hodnocení, než maximální, snad ani není možné…

Předem musím zdůraznit, že jsem od Absolventa absolutně nic neočekával – romantické filmy nemám moc v lásce, staré filmy mě většinou zanechají chladným, navíc mi samotná zápletka připadala neuvěřitelně absurdní… Absolvent mě ale opravdu příjemně překvapil, ačkoliv má své klady i zápory. Mezi klady rozhodně patří herecký výkon Dustina Hoffmana, jehož postavu jsem si okamžitě oblíbil a fandil jsem mu od začátku do konce. Dalším kladem je neuvěřitelně pohodová atmosféra, která dolehne na diváka a vtáhne ho do děje. Naprosto parádní finále v kostele, které je jedinečné a nezapomenutelné. Největším plusem filmu je pro mě absolutně geniální hudba dvojice Simona & Garfunkela, která filmu dodává skvělou atmosféru a scény, ve kterých se nemluví a hraje pouze hudba jsou vrcholem filmu… Zároveň ale musím tomuto snímku vytknout dvě věci. Za prvé, ten film má docela nudný začátek, během kterého jsem stihl opravit síťku na okně. A pak je tu druhá věc, kterou musím vytknout, a tou je nelogické chování některých postav, které mě opravdu neuvěřitelně sralo… I přes tyto výtky je Absolvent jeden z těch lepších starých filmů, ale že bych to nutně musel vidět podruhé… promiňte, ale to fakt ne :)

Tento snímek má u mě stejný neduh jako ostatní filmy o bojovém sportu – a to ten, že jsou to pro mě tyto snímky dobré pouze na jedno podívání. Uvítal bych také o něco kratší stopáž, protože jsem během těch 140 minut zaznamenal několik okamžiků nudy, osobně bych to zkrátil tak o 25 minut. Pak je tu také herečka Renée Zellweger, která na mě působila většinu stopáže celkem nesympaticky, ale zároveň jsem jí chápal. A nebudeme si lhát, jedná o okatej doják… Ale navzdory těmto výtkám se mi Těžká Váha líbila. Za prvé, je podle skutečného, a hodně silného příběhu, což je pro mě vždy velké plus. Za druhé, herecký výkon Russella Crowea je velmi přesvědčivý, ale výborný Paul Giamatti ho o kousek zastiňuje. Za třetí, Thomas Newman jako hudební skladatel mě snad nikdy nezklame, on dělá opravdu nádherné melodie. Za čtvrté, velmi slušně nasnímané boxerské zápasy. A za páté, závěrečný půlhodinový souboj, který je jedním slovem incredible! Tolik druhů emocí během tak krátké doby se jen tak nevidí, navíc je to skutečně napínavé a máte chuť nahlas fandit hlavnímu hrdinovi. Takže i když se Těžká váha mojí srdcovkou nestane (zatímco Rivalové a Čistá duše se srdcovkami staly), minimálně kvůli tomu závěrečnému souboji uděluji fakt solidní 4*

Frekvence je ten typ snímku, který na první pohled působí opravdu nenápadně, ale při projekci vás uchvátí, nebo aspoň tak jsem to měl já... Je to totiž absolutně geniální mysteriozní thriller s nádechem sci-fi po všech stránkách! Vynikající, originální, překvapivě inteligentní, postupně gradující scénář, který diváka na začátku vtáhne a až do konce mu nedá vydechnout. Velmi slušné herecké výkony obou hlavních představitelů, ale i představitelé vedlejších postav jsou vcelku slušní. Pro někoho možná řemeslná a průměrná, pro mě ale téměř výborná režie Gregoryho Hoblita. Hodně se povedla také detektivní zápletka, která by možná někomu mohla vadit, ale já si jí osobně opravdu užil. A závěr? Je mi jasný, že většina zdejších filmových kritiků bude remcat, ale mě se osobně závěr líbil moc, navíc to působí jako logické vyústění příběhu, tak nevím, co víc by jste od toho sakra chtěli… Napětí funguje na výbornou, navíc je to svižné a neuvěřitelně zábavné, proto s radostí a čistým svědomím uděluji maximální hodnocení.