Jeden hot a druhý čihí

Skvelá komédia čerpajúca inšpiráciu v rozdielnosti pohľadu na svet partnerov v manželstve, kde pán Guillaume (Loius de Funés) je energický muž túžiaci sa s celého srdca presadiť v podnikaní bez ohľadu na životné prostredie a pani Bernadette (Annie Girardot) je žena nadovšetko milujúca svoju záhradku a skleník. Film je hereckým koncertom oboch zmienených hercov, obsahuje potrebnú dávku humoru a aj pohľad (hoci nadnesený) ako to môže vypadať ak sa budeme pachtiť za materiálnom a nebudeme si chrániť prírodné a duševné bohatstvo. Na záver si neodpustím spomenúť „ Môj program v troch bodoch, po prvé plná zamestnanosť, po druhé plná zamestnanosť a po tretie plná zamestnanosť.“ A pred spánkom si počítajte robotníkov. (11.10.2007)

Milá francouzská komedie s typicky vzteklým Funèsem a velmi osobitou Girardot. Už jen toto spojení působilo dost lákavě. Příběh je hodně vynalézavý a obsahuje spoustu bláznivých a absurdních situací. Samozřejmě také obsahuje i slabší momenty ale už jen pro herecké výkony a dost vtipných scén se musí hodnotit nadprůměrně. (24.03.2013)

Mírné zklamání, přes výborné obsazení Funés, Girardot a Guiomar film nedosahuje kvalit předchozích filmů ze 70.let jako je Pošetilost mocných nebo Křidýlko nebo stehýnko. Začátek je svižný, hlavně scéna s Japonci dobrá, ale poté se film začíná odvíjet jen o továrně a výrobě strojů, které se střídají s krátkými momenty, kdy se Funés věnuje práci starosti a volební kampani na své znovuzvolení. Celkem 75%. (11.04.2014)

Nie som si úplne istý v tom, či bol zrovna najlepší nápad postaviť vedľa seba tak rozdielne filmové charaktery v celkovom ponímaní, to jest ako zväčša komediálneho herca Louisa de Funèsa a doposiaľ som Annie Girardotovú, väčšinou vnímal, ako vôbec najistejšiu v naprosto dramatických úlohách, viď nedávno zhliadnuté "cayatteovky" Il n'y a pas de fumée sans feu & À chacun son enfer, a tak tým pádom dochádza ku akejsi disharmónii z mojej strany, pričom samotný francúzsky titul by sa dal preložiť rovnako, ako Nesúlad v manželskom zväzku, ocitajúcim sa nad priepasťou. • Táto "zidiovka" síce disponovala niekoľkými nadštandardnými scenáristickými postupmi, teda najmä v tom zmysle, čo som asi doteraz ešte v takomto pomere nevidel(?) → skrátka, z trochu väčšieho domu, s dostatočným miestom i pre skleník so záhradou, ktorý sa čochvíľa premení na akúsi, MIMORIADNE „rušnú dielňu”, a to konkrétne so samými, hlučnými strojmi, umiestnenými trebárs až do manželskej spálne, sa vskutku skrývalo neúrekom všelijakých možností, čo by z nich mohol vlastne režisér a scenárista Claude Zidi všetko vyťažiť, a veruže sprvoti z hlavnej myšlienky išiel až na totálne maximum, kedy som sa ani nestačil poriadne čudovať, čím sršali jednotlivé scény, proste vyzeralo to absolútne špičkovo, aj keď to zároveň pôsobilo až absurdným dojmom, ale v tom spočívala „groteskná zábava”, do ktorej mi zapasoval i predstaviteľ priemyselníka Guillaumea Daubraya-Lacazea v podaní nerváka de Funèsa, ktorý súčasne vykonával i funkciu starostu. Sledovať jeho majstrovské grimasy bolo priam ukážkové, čo ešte podtrhoval i klasický, český dabing v podaní pána F. Filipovského, ktorý je hádam lepší, než povedzme sám originál? Mne sa tak aspoň zdá, že áno! • A tým sa dostávam ku koreňu danej veci, že "girardotka" mi príliš extra nezapasovala vedľa tohto komika, ktorému bol scenár napísaný priamo na telo, čoho aj patrične využíva a zneužíva, keďže si celý počin kradne výhradne vo svoj prospech. Síce nevravím, že takmer nemá ani čo hrať, no vonkoncom ale nemožno poprieť, že by nebola v jeho neustálom tieni. • Film sa mi javil byť najvtipnejším, keď sa zdržiaval iba v interiéri, ale akonáhle sa na chvíľu vydal do exteriérov, tak toto zdanie sa postupne vytrácalo: je roztržitý, no i napriek tomu je akosi veľmi prehľadným vo svojej podstate. Na prvé pozretie možno dokonca i ohúri, lebo toto sa každý deň určite nevidí, ale vidieť ho celý znovu v takejto, miestami trápnej podobe, ma už osobitne neláka. (25.07.2023)

Je to zajímavý, ale mě se tohle líbilo nějak méně, vlastně jen docela málo. Hlavním důvodem je samozřejmě to, že podstatně větší část celého filmu stojí vlastně jen na jednom jediném fóru (a to ještě notně blbém) o proměně útulné domácnosti v tovární halu. Je sice pravda, že jakmile děj (žel, jen na vzácné chvilky) tenhle základní fór opustí, začne být film okamžitě skutečně dobrý, ale jak už jsem řekl, hasne to příliš rychle a na dlouho. No a další kámen úrazu je samozřejmě nízká kompatibilita geniálního Louise de Funése s jinými skutečnými hvězdami. Chápu, že bylo určitě svůdné, pokusit se umocnit de Funésovu komiku ještě jiným mistrem tohoto oboru, ale de Funés prostě byl opravdu natolik dobrý, že potřeboval a dovoloval vlastně jen nahrávače. No a to hvězdě takového formátu, jakou byla Annie Girardotová, která měla navíc už zcela ustálený a vytříbený komediální typ, prostě stačit nemohlo. Ve výsledku se tedy opět (jako už předtím s Jeanem Gabinem, nebo s Geraldinou Chaplinovou) vzájemně "vytloukli". Asi opravdu první i poslední velkou hvězdou, které to s Funésem klapalo, byl Jean Marais (možná proto, že si vlastně ve filmech vůbec nekonkurovali - Funés obstaral legraci, Marais napětí). (24.06.2017)