Kulka pro Heydricha (1941) (E03)

Jestli je tento díl něčím lepší, než zbytek cyklu České století, tak za to nejspíš může Ivan Trojan. Jinak už jsem si asi zvykl na úsporný styl, kde se všechno odehrává ve formě dialogů. Aspoň, že už se tam prezident Beneš nemusel o ničem politickém dohadovat s manželkou v pyžamu, to v minulém dílu vypadalo jako špatný vtip. (01.12.2013)

Zatím asi nejslabší díl, kdy se tvůrci snažili znárornit co nejvíc, a co za největší časový okruh, a tak ve výsledku ukázali vlastně hrozně málo, protože materiálu by bylo na celou sérii, a narvat to do jednoho dílu takto obšírně prostě nešlo. Takže se hodně skáče, vidíme Beneše jednat s Brity, a najednou konec války, a Beneš někde mimo záběr uzavřel dohodu s Ruskem. Potěšilo klasicky herecké obsazení a pestré dobové dialogy, znázorňující atmosféru exilové vlády, kdy jak vidíme, politika byla prostě vždy a všude, a stejně tak prosazování svých zájmů, pravd či metod. Zajímavá figura Františka Moravce, viditelně zapálený vlastenec, který by se nebál jít přes mrtvoly. (27.01.2023)

Beru, že jde o kapitolu z většího celku (i sám Sedláček v tomhle směru varoval), ale ani to neomlouvá mechanické řemeslo bez nápadu, papírem šustící dialogy, všudypřítomnou mrtvolnost, jíž se vymyká jedině vynikající Trojan (všichni ostatní jsou jako karikatury slavných), a především nechutné zplošťování historie, která je smrsknutá na pár nastrojených situací okolo Benešových dekretů. Tohle by neobstálo ani jako edukativní video pro mateřské školy! Natož jako ambiciózní projekt za prachy koncesionářů. Fujtajbl. (05.07.2013)

V rámci žánru TV inscenace a dialogického dramatu jsem plně spokojen - výborná příprava (scénář vytvořen ve spolupráci s historikem, který jasně formuluje své postoje), skvělé masky a dobré herecké výkony (klasicky včele s perfekcionistou Trojanem, který Moravce s odstupem více než 70 let vyloženě zkopíroval (alespoň vycházeje z dostupné dokumentace). Na tuto inscenaci je jinak samozřejmě potřeba pohlížet jako na epizodu seriálu České století, který má jako celek svůj definovaný rukopis a žánr vyprávění. Občasnou strnulost a statičnost dialogů, které formu posouvají až někam k divadlu, nepovažuju za zásadní problém, protože primární cíle tohoto díla (interpretovaná historická dokumentace) jsou někde jinde a plnit se je daří obdivuhodným způsobem. (02.12.2013)

Je to jako učebnice dějepisu. Dialogy plné citátů a "moudrých slov". Klišé, klišé a zase klišé. Tuctová kamera. Make-up na čele pana Beneše. Nikdy jsem neviděla Fingera hrát tak těžkopádně. Není to zábavné, neodhaluje to nic nového, nemá to pražádný smysl. Alespoň pro mě ne. Tak teda proč vlastně? Jak řekla moje kamarádka: Spíš je to kulka pro diváka. (04.08.2013)