Réžia:
Otakar FukaKamera:
Jiří HošekHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jan Kanyza, Eva Jakoubková, Karel Houska, Jiří Bruder, Vladimír Salač, Zdeněk Matouš, Václav Kotva, Miloslav Štibich, Dana Homolová, Jana Altmannová (viac)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (59)
Veľmi originálny nápad. Dokonca aj celkom dobre spracovaný, len je cítiť, že z takéhoto námetu sa dalo predsa len dostať viac. Scenár je tak trochu chudý, akoby bol nakrútený podľa krátkej poviedky a bol umelo natiahnutý na celovečerák. Možno to chcelo doňho vtesnať ešte podzápletku navyše, napríklad ukázať bližšie paralelne aj život kuriéra. Inak ale veľmi príjemné prekvapenie a to aj preto, že som o tomto filmíku nikdy nepočul a ani v televízii som naňho nikdy nenarazil, čo ma dosť udivuje. ()
Sice průměrná česká sci-fi, která mnoha citacemi i doslovnými odkazy má být holdem českým sci-fi snímkům let minulých, ale na druhé straně má zajímavou a zvláštní atmosféru i herecký výkon "tajuplného" Jana Kanyzy. Ten představuje muže, Čechoaustralana, jenž pátrá s mladou ženou po svých údajných českých předcích, přitom mu jde o to najít místo, odkud se může vrátit zpátky na svou planetu. Osobně na tenhle film dodnes rád vzpomínám, škoda, že patří do trezoru (přes 15 let nebyl v televizi, nikdy nevyšel na videu, natož DVD). ()
Režisérská sebevražda. Otakar Fuka vykrádá sám sebe a taky další významné scény ze skvělých českých scifi. To by vůbec nevadilo, kdyby jeho Kurýr měl alespoň nějaké nosné téma. Nijak nevysvětlená báchorka o člověku z jiné galaxie je ale motivem na půl odstavce předposlední strany předrevolučních Květů, nemá vůbec žádnou atmosféru a nabízí jediné zajímavé (pochopitelně, jak jinak) pouze prostřednictvím ukázek z významných čs sci-fi. Film, u něhož ztratíte čas. ()
Zvláštní socialistické sci-fi o mimozemšťanovi (Jan Kanyza), který coby australský bohemista přiletěl do Československa hledat nějakého svého kolegu, jenž pobývá v českých zemích už od dob Johanesse Keplera. Kromě toho zjišťuje, že znal i Julese Verna a scházel se s Karlem Čapkem. Tyto sekvence včetně zakomponovaných ukázek ze známých československých snímků (BARON PRÁŠIL, VYNÁLEZ ZKÁZY, IKARIE XB 1, MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ) dělají film přece jen zajímavějším. Jinak by to byla fakt nuda, která má víc společného s romantikou než se sci-fi. [494. hodnocení, 50. komentář, 55%] ()
Mám v oblibě podobné vícerozměrné žánrovky, které na pozadí ústředního příběhu ještě v další vrstvě dokážou nabídnout pro náročnějšího diváka cosi navíc, jak tomu bývá např. ve spoustě filmů od Clauda Lelouche. Ale vymyslet a natočit něco v tomto duchu vyžaduje obrovskou tvůrčí pílu a Otakar Fuka se ukázal jako tvůrce, který na něco podobného ani ve spojení se scenáristem Makovičkou zkrátka nevystačí. Ústředí příběh záhadného cizince a spisovatelky sci-fi povídek, který postupně vyvrcholení mysteriózní zápletkou, sice nepřekročí stín malé kuriozitky, ale i díky kouzelné Evě Jakoubkové na mě působil velmi mile a vyvrcholení ke konci se mi hodně líbilo. Mnohem horší je to s druhou vrstvou v podobě pocty sci-fi žánru v Československu. V rovině literárních odkazů a pocty spisovatelům to ještě funguje slušně, ale pocta filmovým sci-fi se zde koná tím nejprimitivnějším způsobem a dobrých 35 minut(!) snímku z celkových 82 min. zde tvůrci bez invence naplnili pouze promítáním ukázek z 5ti starších filmů. Ač jde o vesměs velmi zajímavé filmy (např. Vynález zkázy Karla Zemana), sledování někdy i 8-minutových ukázek uprostřed jiného filmu nudí a diváka, který je zná, nemá čím obohatit. Způsobů, jakým by Fuka s Makovičkou mohli více naplnit zajímavý potenciál filmu, by se zajisté nabízelo mnoho, ať už rozvinutí základního příběhu o další linky a záhady, příp. v rámci té střihové roviny to naplnit kratšími ukázkami z naopak mnohem více starších československých sci-fi (např. Krakatit, Na kometě, Slečna Golem či Zítra vstanu a opařím se čajem a další zde vůbec nejsou ani zmíněné) nebo ze zahraničí obsáhnout vedle literárního klasika Julese Vernea i filmového průkopníka George Mélièse. Nebo si Fuka místo zařazení dlouhých filmových ukázek mohl natočit alespoň jednu vlastní krátkou sci-fi povídku. Škoda, i když se mi tento film mimo výhradu ohledně dlouhých ukázek vlastně líbil, nemohu dát víc než 3*, protože jde o nenápadité parazitování tvůrců na starších filmech. Reklamu na svůj patrně nejlepší film si ovšem Fuka udělal skvělou, mám chuť si Akci Bororo (1972) zase někdy pustit... [55%] ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zaujímavosti (4)
- V předsíni bytu spisovatelky Vosecké visí plakáty k těmto vědecko-fantastickým filmům: Gappa (1967), Kozoroh jedna (1977), Mlčení doktora Evanse (1973), Ostrov doktora Moreaua (1977), Planeta opic (1968) a Velká kosmická cesta (1975). (Všežrout)
- Původní filmový námět je dílem spisovatele Josefa Nesvadby a Drahoslava Makovičky. (NinadeL)
- Film je sestavený z velké většiny z ukázek českých sci-fi filmů. Postupně jak jdou za sebou Baron Prášil (1961), Akce Bororo (1972), Vynález zkázy (1958), Ikarie XB 1 (1963) a Muž z prvního století (1961), přičemž snímek Akce Bororo (1972) je režisérův film. (formelin)
Reklama