Reklama

Reklama

Topiaci sa stebla chytá

  • Slovensko Topiaci sa slamky chytá (viac)
TV spot

Pan Fourchaume (Louis de Funès), majitel loděnice, v záchvatu vzteku vyhodí svého geniálního konstruktéra plachetnic. André Castagnier (Robert Dhéry) ale zanedlouho dostává prestižní cenu za vítězství v závodě se svou lodí Plaváček a nabídky z celého světa se jen hrnou. A s nimi samozřejmě i peníze. Pan Fourchaume najednou chce, aby se k němu André vrátil a je ochoten kvůli tomu podniknout nejeden bláznivý kousek. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (193)

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

Ještě než spatřili světlo světa Weasleyovi, byli nejslavnější rusovlasou rodinou Castagnierovi. Tonoucí se stébla chytá má celkem slušnou první polovinu (Fourchaumova "oprava" lodi či hroutící se kazatelna měly své kouzlo), pak se však humor začne měnit spíše ve sled akčně laděných scén, které jsou někdy až zbytečně protahované (trable s traktorem). Lhal bych, pokud bych řekl, že jsem se u Tonoucího nepousmál, ale osobně si myslím, že má Louis de Funès na kontě povedenější komedie. ()

genetique 

všetky recenzie používateľa

Často sa čudujem, prečo ma doteraz Funèsove filmy toľko obchádzali. Možno preto, že okrem fantomasovskej a žandárovskej série v televíznom vysielaní toho veľa vidieť nie je. A tak som rád, že som sa práve týmto filmom obohatil o jeho tvorbu. Príjemný a vynaliezavý humor stavia, ako to už pri Louisových filmoch poznáme, na absurdných situáciách a vie z nich vyťažiť maximum. A naozaj, tu je to maximum pretlačené do výborna. Niekoľko minút filmu som sa síce trošičku nudil, ale inak je toto naozaj sranda film na pobavenie. 75%. ()

Reklama

karlospr 

všetky recenzie používateľa

Tak jak už to bývá ve filmech s Louis de Funèsem, je právě on a jeho výtečný výkon hlavním tahounem filmu. Opět je obklopen lidmi, s kterými hrával, přesto se mi nestalo, že by mě to nějak mátlo, jejich výkony jsou energické a většinou komické. Děj má spád od začátku až do konce a budete mít co dělat, aby jste se smíchy nepotrhali. ()

Ydrosten 

všetky recenzie používateľa

Po mnoha Funésovkách, byl tohle myslím ten "zlomový" kdy jsem začal mít Funese míň a míň rád, protože už to nebylo o herectví ale o ksichtech, řvaní, ponižování a o tom že Funes hraje opět Funese. Pár věcem se pořád zasmát jde, je to prostě humor který umí být humor ale už to byl ten "183" film kde dělá to samé (samozřejmě tím nemyslím chronologicky řazený) Není to tak dlouho co byly v TV četníci a už toho prvního jsem někde v půlce vzdal a raději jsem sledoval "krokodýlí rezervace" někde mám pocit na exploreru. Tady se hodí ono známé "méně je někdy více" (třeba komisař Juve je pro mě vyloženě už otravná postava) Ono to bude asi věkem ale čím jsem starší, tím méně těch "super komedií" z mého mládí mi přijde humorných. ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Další z několika méně zábavných komedií. Snad kromě křtu nové lodi se není ani čemu výrazněji zasmát. Zápletka je standardně ubohá. Louis de Funès se hrozně naštve a vyhodí svého retardovaného zrzavého, leč šikovného konstruktéra, čehož brzy začne litovat a celý zbytek filmu se mu snaží cukříkovat a získat ho zpět. Což se mu, chvilka napětí, podaří. Zasmál jsem se opravdu minimálně. Není o co stát. ()

Galéria (35)

Zaujímavosti (6)

  • Mnoho situací ve filmu je inspirováno gagy Funèsova a Dhéryho oblíbeného dua komiků Olivera Hardyho a Stana Laurela (napříkald Laurelův pláč, v který většinou propukal na konci grotesek). Robert Dhéry jej napodobil tak mistrně, že Louis de Funès musel svůj nezřízený smích zakrývat pod přikrývkou. (Komiks)
  • Ve scéně, kdy je taženo auto vinicemi, se střídají dva koně. Jedním je bělouš s krátkým ohonem, druhým kůň s ohonem o poznání kratším. (CrownThomas)
  • Ve scéně, kdy Fourchaume (Funes) a Scipio (Galabru) plují na lodi se záchodem skrze Toulonský přístav, je možné za nimi spatřit francouzskou bitevní loď Jean Bart. Ta byla spuštěna na vodu v roce 1940. Po porážce Francie byla posádku odvlečena do marocké Casablanky. Při vylodění spojenců v Africe roku 1942, byla potopena. Po válce byla vyzvednuta a roku 1952 opravena, aby mohla sloužit opět Francii. Ve roce uvedení filmu (1968) byla odepsána a o dva roky později rozebrána. (Martensson35)

Reklama

Reklama