Bezpečný prístav

Romantika s prvkami thrilleru a s veľmi sympatickou herečkou (Julianne Hough) v hlavnej úlohe. Už v polovici filmu som vedel, kde sa uberá príbeh, ale vobec mi to nevadilo. Presne takúto jednoduchosť, som čakal od filmu, keď bola predlohou kniha od Nicolasa Sparksa. Zatiaľ všetky filmy, sfilmované od tohoto spisovateľa odo mna dostali najvyššie hodnotenie a tento nieje výnimkou.. (22.10.2013)

Nenáročnej film dělanej přesně pro večer prožitej u bedny vedle manželky. Romantika solidní, obsazení průměr, ovšem ta koncovka a rozuzlení z mysteriózního pohledu u mě zafungovala na jedničku a příjemně to vše završila. Za mě nečekaný, i když moje žena to věděla ještě než se ve filmu vůbec něco řeklo... Holt neumím jako ona číst mezi řádky! 70% (02.05.2019)

"Bezpečný přístav" splňuje přesně to, co očekávám od romantického filmu. Ústřední dvojice je fajn (Julianne Hough dobře "nahrazuje" typ herečky Ashley Judd), film má pár slabších míst, ale situace fungují a i když jsou lepší romantické filmy, tak Bezpečný přístav rozhodně nepatří mezi ty špatné. 70% (28.04.2013)

Po zajímavém pětiminutovém úvodu přijde zdlouhavá, stokrát omletá stupidita ! Nevím jak, ale po dalších deseti minutách jsem dokonale odhadla děj (kromě záhadné sousedky) a začala se nehorázně nudit. Tím pádem hledat mouchy, kterých bylo stále více a více. Stupidní scénář, ploché u některých až trapné herecké výkony, přiblblé dialogy. Pro mně je tenhle film shit ! (12.01.2014)

Lasse Hallström si posledních pár let plní po allenovsku jeden film ročně. Dávno pryč jsou však časy Gilberta Grapea nebo Homera s doktorem Larchem. I když mě třeba předloňský Lov lososů v Jemenu potěšil, pobavil i dojal, stárnoucí Švéd má svá nejlepší léta za sebou. To americký spisovatel Nicholas Sparks, otec pěti dětí, si asi rád sedá na nějaký heboučký polštář, nalije si červené víno, pustí tklivou hudbu, otevře notebook a začne psát další bestseller. Sorry, ale autor, který nedokáže vymyslet příběh s pevnějšími švy, nemůže platit za to, čím za oceánem je. Ale k filmu. Pojďme se zasnít. Blonďatá a toho času vystrašená Katie zřejmě někoho odkrouhla. S kapucí přes hlavu a téměř bez osobních věcí (vystylovaná je ale permanentně dokonale) nasedá na autobus, který ji má zavést za lepším příštím. Třeba do idylického městečka, kde sluníčko svítí jasněji než kdekoliv jinde, kde jsou všichni nesmírně milí a přátelští a kde se natřásá i hezoun, kterému umřela manželka na rakovinu, který vzorně vychovává dvě děti, a který vyčkává na tu pravou. Přijde? Světe, div se, bude to napínavé, ale přijde. Největším zádrhelem jejich vztahu nakonec nebude povrchní spor o kolo, propadnuvší se podlaha nebo synek, který se se ztrátou matky stále nevyrovnal, nýbrž jistý polda (a tak trochu psychopatický opilec), který Katie nenechá žít její pohádku. Darebák jeden!! Ale konec ironie. Hallström a Sparks nechtějí diváky moc trápit a nalajnovali všechno přesně tak, aby si to dokonale sedlo. Ostřílený režisér má naštěstí svojí rutinu naučenou tak učebnicově, že postupně začneme odpouštět. Může za to příjemná atmosféra (tu Hallström servíruje prakticky s železnou pravidelností), malebné prostředí, líbivý hudební podkres, Josh Duhammel, Julianne Hough a vlastně i všechna ta milá škobrtnutí, která k tomuhle žánru už tak nějak patří. Neříkám, že tak snadno zapomínám, ale za ten optimismus tu třetí hvězdu dám. PS: I když za to prachmizerné akční finále by někdo měl dostat pořádně přes prsty. (23.07.2013)