Legenda 17

Bylo by naivní čekat od ruského filmu o „národním hrdinovi“ nějaký nadhled a nezabřednout přitom do hromady patosu, kde ruský málčik svým uměním válcuje kanadské plejery. Na druhou stranu dokázali natočit jedno z nejlepších zobrazení hokeje, kde se i americký Hokejový zázrak může jít zahrabat. A v neposlední řadě stojí za zmínku taky velmi působivý výkon Olega Menšikova. (27.01.2014)

Strastiplná cesta najväčšej ruskej, hokejovej legendy - Charlamova. Od detstva strávenom v Španielsku, cez tŕnistú životnú skúšku pod svojským trénerov Tarasovom, až po senzačné víťazstvo nad najväčšími hviezdami NHL - Kanadou. Výborný film, ktorý si môže dovoliť nedávať servítku pred ústa až v dnešnej dobe. Celý svet teraz môže vidieť aký vplyv mala politika v Rusku na jeden z najúspešnejších športov tejto obrovskej zeme - hokejom. Miestami až tragi komické vyhlásenia papalášov v huňatých kabátov z líšky - "Prišiel nový príkaz z Moskvy! Hráme na remízu!" ( citát jedného z funkcionárov ruského výberu po góle na 2:2 ) (28.11.2013)

Wow, takhle přesně má vypadat film, který je věnován sportovní legendě. Opravdu skvělá práce ruských filmařů. Valerij Charlamov to měl ze začátku těžké, ale dokázal se přes to všechno dostat a stal se legendou. V sérii století ho museli Kanaďané zranit, aby vyhráli. To od nich bylo dost hnusné. Jinak ve filmu to nezazní, ale Valerij zemřel ve věku 33 let, při další jeho automobilové nehodě. Je to škoda, že ho lidé neviděli déle hrát. Jinak dá se říci, že film je i o legendárním trenérovi Anatolijovi Tarasovi. Ze začátku mi přišly jeho metody dost brutální, vlastně ani Charlamova nenechal hrát. Ale ono to mělo něco do sebe, nakonec udělal z Charlamova a dalších hokejistů hrdiny. A líbilo se mi, jak hráči při něm stáli, hlavně Charlamov, že svého trenéra nezradil. A velká pochaval herci Olegu Meňšikovovi, který perfektně ztvárnil právě roli trenéra Tarasova, opravdu bravurní. (25.04.2018)

O legendární sedmnáctce, jak by se zdálo v úvodu? O jednom z nejrozporuplnějších a nejsvébytnějších trenérů/diktátorů hokejové historie ve vynikajícím Menšikovově podání? Pohádka o sborné a jejím "sovětském Naganu"; tedy té legendární sérii "studená válka na ledě", která ve spojení s následným evropským turné jednou provždy srazila gloriolu kanadského týmu? Je to mišmaš výše uvedených, ale ani jedno z témat není dotaženo. Charlamovovi nejzajímavější osudy to překvapivě ignoruje a pohádka tu končí prvním zápasem. Působí to spíše jako nažhavování domácího obecenstva na Soči. Celkově je to totiž ruskému divákovi šité na míru a tak to jen bují naivní ruskou "v prsa se bíjící" nabubřelostí dobře známou ze sovětských válečných snímků. Pokud to neskousnete, tak se to lehce změní v nechtěně sebeparodickou záležitost, pokud to však ustojíte čeká vás solidní žánrový snímek, kde je vše vypulírovaně bílé či černé (a pokud náhodou ne, tak se to raději neukáže) a kterému nestačí vzdát poctu a tak raději rovnou vystavuje zbošťující piedestal. PS: Až budeme točit film o Jágrovi, tak doufám, že si odtud vypůjčíme tu scénu s chladícími věžemi; úplně to vidím. Jágr v životní a kariérní krizi leze jednoruč mezi dvěma komíny Poldovky, přemýšlí o hlubokomyslných problémech a sleze jako o několik tříd lepší i cílevědomější hráč. (01.12.2013)

No ono nebylo tak těžké v tom závěrečném souboji fandit rusům, dokonce i pro nás zapřisáhlé antisoudruhy. S typicky ruskou potřebou přehánět se podařilo tvůrcům kanadský tým znechutit i nezávislému divákovi. Nikdo nevypadal na míň než pětačtyřicet a vizáží by mohli zabíjet na jatkách. V kontrastu s téměř bojácně a uhlazeně působícími rusy ( kdepak, žádný Ovečkin), s kterými jste museli soucítit, se chovali fuj fuj odporně, což nenápadnými detaily ještě zdůrazněno. Mezi námi hnidopichy nevěřím, že by se i v roce 72 celým zápasem kanadský tým prožvýkal a že by opravdu ani jeden z nich, na rozdíl od soupeře, frajersky nenosil přilbu. Byl by to opravdu povedený sportovní film, nebýt toho prosakujícího ruského patosu, který skutečně nesnáším. Hodně se povedl charismatický trenér Tarasov s až psychopatickými tréninkovými metodami, i Charlamov byl dobře obsazený a zahraný. Atmosféra socialistického Ruska je taky něco, co mi stačí si připomenout jednou za padesát let, nicméně filmařsky výborně zvládnutá a k příběhu to patřilo. Na mě trochu přepálená stopáž a především absolutně nestravitelná hudba, která i dramatické okamžiky dokázala silně podkopat, ubrala na atraktivitě, takže jen 3,5. (09.12.2013)