Nepřítel

Asi sa to dá brať ako čisté podobenstvo, možno to chápať (čisto teoreticky) aj doslovne ako sci-fi, čo z toho taktiež robí podobenstvo. Len je trochu škoda, že v záujme tej divnosti a túžbe po nezávislosti je samotný príbeh trochu slabší, zápletka sa vyvíja pomaly nie kvôli atmosfére, ale aby sa to natiahlo aspoň na tú hodinu a pol. "Pavučiny" uvidíme počas filmu niekoľkokrát a pokiaľ chcete vysvetlenie, prečo zrovna pavúci a totalita, tak si povedzte, že sme všetci v súčasnosti závislí na webe, tak prečo nie. Škoda, že sa to nedotiahlo ešte trochu ďalej, že sa to berie tak extrémne vážne a že chýba tomu nadhľad a humor. Ja by som určite vymyslel nejakú sekvenciu na tenisovom turnaji, kde by mali všetci bordel v tom, kto je práve na ktorej strane kurtu. Určite si treba prečítať ten viackrát zmienený odkaz na vysvetlenie, najmä kvôli paralelám k spisovateľovi knihy, ktorej je Enemy adaptáciou. Takže po pozretí odkazu na youtube si človek povie, že iba to je tá správna analýza a mňa by zaujímalo, či Villeneuve robil film s tým, že aj tie rozdielne vysvetlenia sú všetky správne, alebo iba tá psychologická analýza jedného muža a jeho boj so ženami, ktorý nechce prevziať zodpovednosť za svoj život. Metafory k tejto téme fungujú presne. (29.05.2014)

A zase tu máme jeden podivně divný utopistický film, který vůbec nedává smysl. Nebo vlastně dává? Zpracováním mi Nepřítel připomněl Dvojníka s Jessem Eisenbergem. Retro-žluto-hnědé barevné ladění je zvoleno skvěle, dodává snímku ještě vyšší level podivnosti:) Myslím, že jasným způsobem nelze snímek interpretovat, ale ti, kdo budou mít zájem, naleznou na internetu spousty (ne)možných a (ne)pravděpodobných teorií a filozofických rozborů. Jake Gyllenhaal nám trošku zarostl, ale v té bundě mu to i tak sluší:) Na konci filmu na Vás doslova vybafne jedna lekačka:) I když jsem docela nadskočila ze sedačky, zároveň mi ten výjev přišel trochu i groteskní. (04.10.2015)

Už minimálně 5 let platí jméno Denis Villeneuve za člověka, kterého je třeba sledovat a kterého jsem si velmi oblíbil. Sicario, Zmizení nebo Blade Runner 2 jsou všechno jasné pecky. Nepřítel mě unikal, ale věděl jsem o něm, jen se mě do něho nechtělo. Vůbec jsem nepochopil ty pavouky. Bojím se že bych na film mohl koukat 3x a výsledek by byl stále tentýž. Taky se bojím toho, že ten film už nikdy z hlavy nedostanu a budu na něj muset stále myslet. 65% (18.06.2020)

Do háje, teď abych zase nejmíň týden spala při rozsvíceném světle a s bulvama dokořán, nesnáším ty bestie osminohý a že jich tady bylo víc jak v kdejakém přírodopisném dokumentu. Do detailu. Název je výstižnej. Dlouho mě viděné tak nerozsekalo. A to jsem u údajně klíčových scén měla ve vteřině ruce před očima. PS: Interpretace filmu uživatelkou chezush ve zdejší diskuzi k filmu (17.4.2014) je perfektní, film v mých očích po jejím prostudování hned o pomyslnou příčku povylezl. (20.05.2014)

Tak tu máme zase jednou pořádnou kupu sraček vážení. Budiž tomu ke cti, že to má jen 90 minut. Zajímavý námět tu byl zpracován neskonale špatným způsobem. Furt tam hraje ponurá muzika, vše je šedé a bez jiskry a všichni čumí, jak kdyby jim ulítly včely. Jenže vůbec není vysvětleno proč. Všechny dialogy a interakce mezi postavami schválně vzbuzují pocit, že se děje něco shnilého nad naše chápání, ale ve finále se prostě děje úplný hovno. Odkazy na jakousi podivnou seanci o které se nedozvíme zhola nic působí už vyloženě lacině a pavouk na konci je totální fraška. Holt každý nemůže být Kubrickem a Villeneuve by se měl držet čistokrevných thrillerů, které mu jdou a netočit filosofické píčoviny o nesmrtelnosti chrousta. (06.07.2014)