Nepřítel

„Kéos máj áss“ aneb opět jsem nakoupil na doporučení ufonů z ČSFD červený film. Jsa obklopen kohortou erudovaných blábolilů, kteří jsou schopni nalézt hluboká podobenství a metafory i při zkoumání své ranní stolice, jsem nucen opět zabrousit do světa filmové teorie, filosofických přesahů a transcendentních hlubin narušeného podvědomí. Takže asi takto: Vilnéf svým dílem vygeneroval silně rigidní paradigma mající abilitu etablovat se jako bazální archetyp nudné a pomatené chujoviny. Svým konfúzním zpracováním již tak dostatečně perplexního a repulsivního literárního patogenu evidentně způsobil nejednomu artovému hnědopichovi frenetickou fascikulaci a obsesivní touhu objektivizovat svůj maligní kokotismus tím, že ukáže ostatním trotlům, že i v totálně nesmyslné pičovině, která ubíhá tempem akutního kapavkového výtoku, dokáže najít nějakou tu dignitivně perikopickou kvintesenci, interpretovat ji dostatečně povýšeně a za použití signifikantního množství cizích termitů, za což si u postižených kolegů vyslouží infinitní respekt doprovázený uznalým „Hmmmmmmmm!“ a u verbala kordiální pohrdání a salvy hurónského smíchu. Mohu tedy vřele doporučit všem, jimž jejich „dokonalá percepce“ umožňuje vstřebat i epistulu kravského extkrementu či demaskovat a exponovat skryté významy volně vrhnuté kosy způsobené zapíjením prošlých párků kefírem. A vy ostatní, nepostižení, budete méně trpět, když si místo toho raději pustíte plyn! (16.05.2014)

Tak tu máme zase jednou pořádnou kupu sraček vážení. Budiž tomu ke cti, že to má jen 90 minut. Zajímavý námět tu byl zpracován neskonale špatným způsobem. Furt tam hraje ponurá muzika, vše je šedé a bez jiskry a všichni čumí, jak kdyby jim ulítly včely. Jenže vůbec není vysvětleno proč. Všechny dialogy a interakce mezi postavami schválně vzbuzují pocit, že se děje něco shnilého nad naše chápání, ale ve finále se prostě děje úplný hovno. Odkazy na jakousi podivnou seanci o které se nedozvíme zhola nic působí už vyloženě lacině a pavouk na konci je totální fraška. Holt každý nemůže být Kubrickem a Villeneuve by se měl držet čistokrevných thrillerů, které mu jdou a netočit filosofické píčoviny o nesmrtelnosti chrousta. (06.07.2014)

Od úvodných sekvencií filmu, kde sa so železnou pravidelnosťou opakujú nudné scény z Adamovho života je zrejmé, že príde k zásadnému obratu v jeho živote. Vyložiť si ďalší dej vyžaduje divákovú pozornosť a poskytuje viacero možností. Nie je to film jednoduchý, v každom prípade je zaujímavé sledovať ako sa hlavná postava zaplieta do vlastných pavúčich sietí... Jake Gyllenhaal nezlezie z plátna a nielen kvoli dvojúlohe a vcelku uveriteľným sposobom vytvoril postavu muža s chaosom v duši. (26.04.2014)

Ne...ne...ne...ne !!! Prostě tohle ne!! Mám rád divné, obskurní, bizardní, netradiční, experimentální a wtf ujeté filmy. Ale tohle prostě ... ne. Nebavilo mě to, nesedlo mě to a ... prostě to je volovina. Pomalé vyprávění vám předkládá příběh o ničem, zápletka dala by se napsat na dva řádky (viz obsah filmu). Dva dvojníci se potkají a po tom, co se konečně potkají a nějak "dohodnou", což trvá skoro přes hodinu, tak uskuteční plán, který se jim vymkne z rukou ... ale jak?! WTF proč takhle tuctově?! Nejsme v 80. letech proboha ...!! Denisi, už se konečně prober a natoč něco pořádnýho!! Ty tvoje pomaloučký slátaniny s nudnou zápletkou i dějem mě fakt nebaví ... ale šanci Ti ještě dám. (20.04.2014)

Ja si dovolím povedať, že Enemy je filmom akým je, hlavne kvôli výkonu Jakea Gyllenhaala - predsa len zahrať dve totožné a zároveň rozdielne postavičky vyžaduje veľký talent. Ale dopredu vás upozorňujem, že tento temný, hlboký, farebne ponurý film vám nepodá odpovede po prvom zhliadnutí. Nepodá vám odpovede dokonca ani po dvoch a pravdepodobne ani po troch. Pripravte sa, že pokiaľ máte v sebe aspoň kúsoček zvedavého človeka, tak rozmýšľaním nad jeho zmyslom strávite aj zopár hodín predtým, ako konečne zaspíte. V priebehu nasledujúcich dní sa vám tu pokúsim vysvetliť poinu snímky, lebo mnohí majú stále svoje vlastné a bujné predstavy o tom, čo sa tu vlastne odohrávalo. (26.05.2019)