Už teraz mi chýbaš

Catherine Hardwicke se přes neveselé téma drží úsměvné polohy vyprávění a citově nevydírá. Milly není sentimentální typ a nedojímá se ani nad sebou, umí spořádaně zápasit se svojí nemocí, a neobtěžuje ostatní svými problémy. Jess ji vystačí, pokud má potřebu se s někým podělit o zprávu, že právě teď jí není úplně lehko. Film rozhodně nenudí, trpí však jistou vyumělkovaností povahových charakteristik. Všichni jsou šablonovití a jednají podle typizovaných vzorců chování v dané situaci, ať už pozitivních nebo negativních. Divák není rušen nenadálými dějovými zvraty a má svoji jistotu, že příběh nevybočí ze schématu filmů tohoto typu. Hardwicke nepustí diváka do nitra postav a k jejich skutečným obavám a úzkostem. (31.12.2015)

Celkově neskutečně milé překvapení. Spousta filmů se snaží spojit drama s komedií, ale většinou je to stejně buď jedno nebo druhé (a nebo jednoduše špatné... :)). Tento snímek však oba žánry sladil naprosto báječně a ukázkově, jako dramedie o rakovině možná i jeden z nejlepších filmů, jaký jsem kdy viděl. Jako komedie to není trapné, ba naopak velmi zábavné (zasmějete se v podstatě od začátku do konce) a jako drama opravdu povedené a dojemné. V kině se doslova střídal smích s pláčem - a ještě se mi nestalo, aby na konci smrkal celý sál, to bylo fakt šílené... :) Mimochodem výborný výběr herců. Nečekal jsem takto pěkný a vkusný film. 4,5* (24.02.2016)

Dobře přiznám to bulela jsem..Ale taky se přiznám, že kdyby zde měla opačný problém Drew nehlo by to se mnou. Já mám Toni strašně ráda, je výborná, a tady to zahrála neskutečně skvěle. Milovala jsem její filmovou povahu, vcítila jsem se do jejích pocitů, možná i proto že jsem sama citový vyděrač :). Film s herci, kteří mě baví, přístup řešení problému který je neotřelý a neufňukaný, to všechno se skvělou hudbou, domečkem a prostě jen díky Toni za skvělý zážitek. (11.03.2016)

Moc jsem od filmu „Už teď mi chybíš“ moc nečekala, ale nakonec se pro mě konalo velmi milé překvapení.. Nedávno se roztrhl pytel s „umírací“ tematikou a většinou se jedná o filmy buď příliš vážné nebo příliš zlehčující nebo naopak příliš „hluché“.. Tenhle snímek je ovšem velmi šťavnatý, ale zároveň dostatečně hořkokyselý.. Příběh o dvou kamarádkách, které se musí poprat nejenom s jednou zákeřnou chorobou, ale také se vztahy mezi sebou.. Velkým elixíremje vynikající výber hlavních hereček - Toni Collette, Drew Barrymore – v trošku odlišných rolích, než jsme u nich zvyklé.. Chemie mezi nimi funguje opravdu výtečně. Scénář je nejenom velice humorný, ale také umí zabrnkat na dojemnou strunu.. Krásně vyváženo = jin a jang.. Myslím, že mám další oblíbený film, který si pustím kdykoliv jindy ráda pro zpříjemnění večera.. Doporučuji všem! (20.07.2016)

Úvodní desetiminutovka mě příliš nenadchla, ale posléze už to byla jízda v tom nejlepším slova smyslu. Tolik různorodých pocitů, které se v mém nitru během sledování filmu vystřídaly, mi pěkně dlouho žádný biják neposkytl. Není úplně zvykem, aby snímek o rakovině působil po většinu času jako taková malá oslava života, a přesto místy dojímal k slzám. Potlesk na otevřené scéně si nepochybně zaslouží naprosto fantastická Toni Collette, ovšem ani Drew Barrymore se svým výkonem nedala zahanbit. Nutno podotknout, že emocemi nabitý příběh doprovází velmi vkusně vybraná hudba. (80%) (02.08.2021)