Senzačné prázdniny

Tenhle film mám rád hlavně z první části, když se LdF snaží chytit ty nezvedený děcka, ale jakmile se to dostane na tu svatební část, už mě to tak nebere. Tam mi to přišlo už jen moc na sílu a takový moc absurdní. Ale jinak je to plný skvělých vtipů, vtipů situačních a charakterních, vtipů nehrajících si se slovíčkařením a hláškařením. A proto si taky z těchto komedií moc hlášek nevybavíte, jako z těch dnešních. Tady snad jen Delikátní, delikátní. Papej, synáčku. ale to zase člověk musí vědět, o co v té situaci šlo. Není to zábavné samo o sobě. Zápletka je postavena na klasickém rozporu stáří a mládí a současně dvou odlišných kultur a jejich různém chápání všemožných situací. Například jídlo (ústřice v jogurtu, uzená ryba s pomeranči v cukru a mátovou majonézou, nebo ty různé pudinky jež by našinec nevzal do pusy- třeba játrový pudink). A co se týká srovnání anglického sluhy a francouzské služebné, nemá to chybu. U nás by to nejspíš byla nějaká Anna proletářka nebo Týna z Káji Maříka, kypré mlékem a krví přetékající děvče v dlouhé hnědé sukni, s bílou zástěrou a šátkem na babku, trochu upjatá i upejpavá a trhlá zároveň. Ještě bych měl jednu výhradu, Briti (a tím méně Skotové) neříkají scotch, ale scotish, protože je to urážlivé. To je jako o bývalým Východoněmci říct Dederon nebo Němčák. (08.04.2006)

Francouzi hrají lépe, pokud si dělají srandu sami ze sebe (Kam se poděla sedmá rota), a ne z Angličanů (Senzační prázdniny). U Anglánů to funguje oběma směry. Ti excelují i v porovnávání sebe sama s francouzským sokem (Johnny English), i v parodování své vlastní kultury (Black Adder). Řada banálně rádobyvtipných situací spojené s pronásledováním vlastní rodiny mě ze sedačky nesklátí a i přes poměrně dobře hrajícího Luise považuji tuto komedii za značný pokles oproti jeho předchozím angažmá. (22.01.2011)

Pohodova letni komedie, ktera nijak zvlast nevybocuje z vetsiny Funesovych filmu, mozna s tim rozdilem, ze se odehrava ve vic prostredich. Opet tu pribeh slouzi prevazne k silenym Louisovym vyrazum a spouste vtipnych situaci. Film je hodne sviznej, Louis se hodne snazi, jedna scenka strida druhou, ale na 5* to precejen nebude. U nekterych jeho jinych filmu se proste bavim vic. (08.04.2006)

Je to asi dáno věkem, ale šedesátá ani sedmdesátá léta mi skutečně neříká a jejich krásu asi nikdy plně nedocením. Funes je tradičně skělý, ale k jeho nejlepším dílům se to řadit nedá. Mláďátka mě příšerně lezla na nervy a tak mi nezbývalo prakticky nic jiného, než fandit tatíkům. Mimo jiné jsem si všiml spoustů odrazů kameramana ve sklech i stínech, komparsu, nejsitě se dívajícího do kamery, esli záběr ještě trvá a podobně. (02.07.2006)

"Všechno se musí vysvětlit MacFarrellovi. Přiznáš se, poprosíš o prominutí, a když tě náhodou uškrtí, tak mu poděkuju. Jdeme." Typická Funesovka. Zábavná a zběsilá. Díky množství střídajících se prostředí se zdá ještě dynamičtější než ty ostatní. A kvůli prázdninové letní atmosféře má své specifické kouzlo, zvláště když ji sledujete v začínajícím sychravém podzimu. Ovšem jen v roce vzniku Louis fe Funés zahrál ve dvou mnohem lepších filmech. V díle mistra jde tedy o slabší průměr, což automaticky znamená, že je to špičková komedie. (15.09.2017)