Réžia:
Tobias LindholmScenár:
Tobias LindholmKamera:
Magnus Nordenhof JønckHudba:
Hildur GuðnadóttirHrajú:
Pilou Asbæk, Søren Malling, Dar Salim, Roland Møller, Gary Skjoldmose Porter, Amalie Ihle Alstrup, Linda Laursen, Jacob Lentz, Ole Dupont, Lise Nørskov (viac)Obsahy(1)
Realisticky vyprávěný příběh mužské posádky nákladní lodi, kterou přepadnou somálští piráti v Indickém oceánu. Životy jednotlivých členů posádky se náhle ocitají v rukách Somálců a stávají se jen předmětem nelítostného vyjednávání pirátů s vládou, sídlící v Kodani. Snímek se vyznačuje dokumentaristickou estetikou a klaustrofobně budovanou atmosférou strachu a zvyšujícího se napětí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (164)
Žádná ostrá střelba, žádná srdceryvná hudba, žádné laciné emoce. I když paradoxně bych si něco podobného krapet přál. Ale postupně. O rok mladší Kapitán Phillips přinesl obyčejného padesátníka, s brýlemi, manželkou, dětmi a náročnou robotou. Tom Hanks tehdy nákladní lodi kroužící u Afriky šéfoval, Mikkel somálské piráty nedobrovolně pozná coby lodní kuchař. Vše se obejde bez přepadení lodi, bez napínavého nahánění po palubě, bez nějakého třaskavého závěru. Sází na nepřímý konflikt dvou charakterů: právě kuchaře a šéfa společnosti, které loď patří. Sledujeme tak vyjednávání mezi únosci (s přimlouváním právě člena posádky, který s kolegy přežívá v nevábných podmínkách) a korporátními kravaťáky, kteří sedí doma v Dánsku v klimatizované kanceláři. Strach o život námořníků roste, týdny ovšem rychle běží. Zatímco tým okolo Toma Hankse solidně šponoval nervy, režisér a scenárista v jedné osobě Tobias Lindholm „jen“ extrémně klade důraz na realističnost. Ruční kamerou, netlačením na pilu, civilními hereckými výkony. V obou dvou snímcích byly karty jasně rozdané, sázely na psychologickou hru a v obou tvůrci přichystali hutnou a klaustrofobní atmosféru. Ovšem Dánové prostě nezajeli pod kůži, tak to alespoň u mě je. A výsledek není tak intenzivní, jak mohl být. Navíc trpí určitou monotónností. Bohužel. ()
Dánská kinematografie se dokáže vypořádat snad s každým tématem, i když třeba zdaleka přesahuje zeměpisné šířky této evropské zemičky. Únos podává strohou zprávu o únosu nákladní lodi somálskými piráty, sleduje jak zdlouhavé vyjednávání v Kodani, tak dění na palubě, v němž se rozhodně nevytvoří atmosféra dvou nepřátelských táborů a stálého ohrožení. V této ambivalentnosti není místo pro apriorní odsudky a předvídatelnost jednání kohokoliv ze zúčastněných. Právě díky tomu film získává body za přesvědčivost a vytváří ze zdánlivě statické situace na lodi skutečné drama. Přesto valnou část děje tvoří telefonáty a dohadování o peněžních cifrách. Neustálé přesuny mezi lidsky nevděčnou situací vyjednávačů a syrovým zachycením rukojmích strádajících v absolutní nejistotě však přináší oživující napětí, jehož plnou tíží v nečekaném vyústění převezme na svá bedra hlavní postava. Skandinávci si hold poslední políček do divákovi tváře neradi odpustí a i v tomto případě musela jít dosavadní střízlivost stranou. Což je ale spíše konstatování, než výtka. ()
Paul Greengrass je u Kapitána Phillipse hodně autentický, ale pořád je ten vliv Hollywoodu strašně znát. Únos je totiž v rámci autenticity o něčem úplně jiném a to především díky skandinávskému přístupu k vážným tématům. Film vlastně nijak nebuduje atmosféru ani děj. Vše nastaví v prvních minutách a pak už jenom počítá dny, kdy je velká rybářská loď unesena somálskými piráty a Vy jakožto nezávislý pozorovatel sledujete dění jak na lodi, tak u kulatého stolu, kde majitelé firmy bádají, kolik by jim mohli dát peněz, aby rybáře propustili zpět k rodinám. A nevím, co pro mě bylo horší. Nervy jsem měl z obojího. Ve výsledku jsem hodně dumal, proč nedát pět hvězd, a nakonec možná proto, že filmu chybí trošku víc emocí. Vše je hrozně chladné, včetně samotných podnikatelů a především samotného závěru. Film ale věcně ukazuje rozdíly mezi oligarchy a námi, běžnými smrtelníky. A pak ať mi někdo vysvětluje, že je na tomto světě něco správně… ()
Aj keď dánsky film Únos vznikol skôr ako Greengrasovo dobrodružstvo s Kapitánom Philipsom, videl som ich v opačnom poradí. Samozrejme je to jedno, téma je rovnaká, len situácia a pohľad na vec rozdielna. Dánske spracovanie je podstatne civilnejšie, pôsobí naozaj reálne a konanie i správanie postáv vám príde absolútne prirodzené. Vyjednávanie a hádka o výkupné je nosným pilierom filmu a to taktické znižovanie výkupného a psychologický nátlak je tak trochu v kontraste s Greengrasovým príbehom, v ktorom je sled udalostí podstatne rýchlejší. Film je nenápadne rozdelený do troch zásadných rovín- piráti a zajatci, vyjednávacia skupina a trpiace rodiny zajatých. Dánske spracovanie ponúka solídny pohľad na situácie, ktoré sa i dnes bežne dejú a spolu s Greengrasovým filmom vám o tejto téme dá slušný a komplexný prehľad. 80%. ()
Vůbec se mi nepodařilo to prožít. Nudil jsem se. --- A to hlavně proto, že jsem ději a motivacím nerozuměl. Půl roku se tahali o peníze, aby ušetřili? Která spediční firma není pojištěná? Proč u toho nebyl zástupce pojišťovny? --- A navíc, námořní právo se u nás moc neučí, pochopitelně, ale tolik si pamatuji, že protipirátské konvence (jejichž signatáři jsou snad všechny státy, včetně ČR) zavazují účastníky aktivně potírat pirátství bez ohledu na to, pod čí vlajkou napadená loď pluje. Takže se divím, že třeba Američané - kteří mají v oblasti všechno myslitelné válečné loďstvo - do věci nezasáhli. Že by o ní nevěděli je vyloučeno, námořní rádiový provoz je bohatě a snadno monitorován. A přepravní společnost, která s piráty jednala bez uvědomění své vlády, podle mého nejspíš porušovala zákon. --- Takže se ptám, jestli to celé není vlastně blbost? Třeba mi to někdo lépe informovaný vysvětlí... ale neměl to udělat už sám film? ()
Reklama