Rabín Jákob
Les Aventures de Rabbi Jacob
Le folli avventure di Rabbi Jacob
The Mad Adventures of Rabbi Jacob
The Mad Adventures of Rabbi Jacob
Réžia:
Gérard OuryKamera:
Henri DecaëHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Louis de Funès, Suzy Delair, Marcel Dalio, Claude Giraud, Renzo Montagnani, André Falcon, Henri Guybet, Popeck, Miou-Miou, Jacques François, Gérard Darmon (viac)Obsahy(3)
Rabín Jakob cestuje z New Yorku do Paríža, kde už niekoľko desiatok rokov nebol. Viktor Žlna je bohatý podnikateľ, ktorý sa ponáhľa kvôli blížiacej sa svadbe svojej dcéry. Osud však cesty týchto dvoch celkom rozdielnych mužov spojí úplne nepredvídateľným spôsobom a výsledkom je legendárna komédia plná zámen a z nich vyplývajúcich nezabudnuteľných gagov. (RTVS)
(viac)Videá (4)
Recenzie (224)
Angažovaná komedie plná výborného komediantství LdF. Gag s výfukem na svatbě černošky je super. Jinak humor hodně prostý. Problém s filmem mám jako všichni. Krampol se poslouchat nedá. Představím si je ho držku v Nikdo není dokonalý a scénka vyjde do prázdna. Sehnal jsem si to tedy s titulkama ve FR. Vůbec na to ale nejsem zvyklý. Jsem zvyklý na Filipovského. Pěkně s námi vykejval, umřít měl o 20 let déle. ()
Klasický Funésův film, u kterého jsem se jako vždy parádně bavil. Funes je zde prostě opět excelentní, hlavně ve scénách v továrně na žvýkačky. Opět je tu několik nezapomenutelných výroků: " Jak se jmenujete?" " Žluva, jako ten pták". V tomto filmu me úplně nejvíc extra vadil dabing s Krampolem. Není to Filipovský a není to ani pravý zástupce. JInak pocity z filmu mám dobré, Louis prostě v kondici... 100%. ()
Ukázky z tohohle filmu nám kdysi pouštěl přednášející v biblistice, já se k němu ale odhodlal až po dvanácti letech. A šel jsem raději do původního znění, protože na Krampola jsem si netroufal (ale asi to je otázka zvyku). Pár vtipů je opravdu povedených, ale už jsem tak nějak vyrostl z obliby de Funèse. Nevím, proč francouzští doboví tvůrci měli potřebu ukončit snad každou komedii zmatenou honičkou. Pro mě to dnes jsou nejslabší části. Vyzvednout ale musím Cosmovu úvodní znělku. (1 268.) ()
Dvěstěprocentní rasista, xenofob a despota s ptačím jménem (v češtině Žluna nebo Datel, v originále Strakapoud, no prostě „krááá...tututu....kchch“), fanatický odpůrce všech čmoudů, pohanů a cizinců, razící heslo „kdo není jako já, je proti mně“, musí projít svým malým peklem na zemi, než je mu rozsvítí v kebuli. Dobře mu tak, katolíkovi. ;-)) ()
Začneme židovskou anekdotou: Kohn se vrací s manželkou z biografu. „To byl bezvadný film, miláčku. Já jsem smíchy napůl mrtvá.“ - „Opravdu? Tak to půjdeme zítra ještě jednou..“ Funès gesty i grimasami rozhodně nešetří a pouliční piti piti pa je neuvěřitelně energické, ale co se týká roku 1973, ta někdy až infantilní ztřeštěnost kolem motivu záměny poněkud bledla vedle toho, co když vidí včeličku létat z květu na květ a zachovávat tak kontinuitu života, je k smrti dojat.. Pane Kohn, ať už je jakákoliv, v případě Rabína Jákoba vám radím, ať ten proces proměny paní Kohnové nedokončujou.. ()
Galéria (69)
Zaujímavosti (16)
- Na letišti policisté komisaři nahlásí, že na toaletě jsou dva židé, kterým oholili vousy a ostříhali vlasy. Použili je totiž Datel (Louis de Funès) se Slimanem (Claude Giraud) jako převleky. V následujících záběrech ale oba dva okradení židé vousy i vlasy mají. (jan.hryz)
- Z uměleckého hlediska a kritérií společenského dopadu řadí odborníci tento snímek mezi nejlepší Funèsovy filmy, výjimečnému zájmu se komedie těšila i u fanoušků, z nichž mnozí ji považují za nejlepší komikův film. U zrodu filmu stál režisér Gérard Oury, který měl zkušenosti s provokujícími scénáři, a jeho cílem bylo natočit nejen dobrou veselohru, ale také satiru na současný stav xenofobní francouzské společnosti. Nesnášenlivost vůči jiným rasám a náboženstvím byla zosobněna karikaturou maloměšťáckého podnikatele Viktora Datla ve Funèsově podání. Příliš ostré kritické tóny byly také příčinou ustoupení společnosti Gaumont od financování filmu (původní producent Alain Poiré pak nikdy nepřestal litovat, že film nemohl dokončit) a natáčení proběhlo pod vedením Bertranda Javala a záštitou společnosti Film Pomereau. (argenson)
- Natáčení začalo koncem března ve studích v Boulogne-Billancourt, později byly pořízeny exteriérové záběry na několika místech v Paříži, mimo jiné i na letišti v Orly, kde se točilo za plného provozu, poslední scény nasnímal Oury v New Yorku v červenci 1973 (tady ale již bez Funèse). (argenson)
Reklama