Tari Tari

Mělo to být původně z prostředí hudby, ale jak by asi každý mohl odtušit, o tom to skoro vůbec není. Opět se zde setkáváme s přemrštěnými reakcemi hlavních postav, klasickými známými anime frázemi a několika epizodami dělání ničeho podstatného. V podstatě se mi to nějak zvlášť nelíbilo, v 9. epizodě jsem si na otázku, proč to vlastně sleduji, odpověděl vypnutím přehrávače a vymazáním série z disku. (16.06.2013)

Tari Tari, trinásťdielne anime štúdia P.A. Works z roku 2012, je nenápadným, ale veľmi príjemným dielom z prostredia stredoškolského zborového (a občas badmintonového) klubu. V mnohom typické slice of life anime sleduje päticu hlavných protagonistov, ktorých spojí spev a túžba vystúpiť na školskom kultúrnom festivale. Rozsahom štandardný počin ponúka - miestami možno až prekvapivo - pomerne veľa priestoru na dostatočnú prácu s postavami, a to nielen hlavnými, ale aj vedľajšími, ako aj na rozvíjanie príbehu. Ten nepredstavuje iba linku "z bodu A do bodu B", ale obsahuje viaceré väčšie či menšie odbočky, ktoré však majú priamy súvis s hlavnou dejovou líniou a veľmi dobre ju dopĺňajú. Veľký dôraz kladie príbeh na interakcie medzi postavami a všeobecne vzťahy, čo so sebou prináša výraznú dávku ľudskosti a obyčajných, ale fungujúcich emócií. Postavy študentov a ľudí z ich okolia nepôsobia nijak prehnane, ale, naopak, odzrkadľujú všeobecnú osobnostnú pestrosť ľudskej spoločnosti, s ktorou sa môže každý svojím spôsobom stotožniť. Anime aj vďaka tomu ako celok pôsobí mimoriadne živo, stále sa deje niečo nové, epizódy vedia, ako udržať divácku pozornosť. Tari Tari takisto zaujme aj krásnou animáciou, ktorá vyniká predovšetkým vo výpravnej rovine, teda stvárnením prímorského mestečka, v ktorom sa dej tohto anime odohráva. Príjemnou je tiež hudobná stránka seriálu. Tá by však, pravda, mohla dostať aj viac priestoru. Určite by to nebolo na škodu. Tak či onak, Tari Tari je nenápadným, príjemným a najmä kvalitným anime, ktorý zbytočne nič nekomplikuje, vďaka čomu dosahuje svoj úspech. V jednoduchosti je krása a ďalší dôkaz toho, že najlepšie príbehy píšu obyčajný život. (14.03.2024)

Tie decká sa správali buď príšerne depresívne, hrozne teatrálne, alebo jednoducho ako strašne blbé... Seriál o hudbe? To ich zborové "spievanie" - keby ste išli v nedeľu do kostola, tak možno prežijete lepší hudobný zážitok - tam zaznie asi v troch častiach, dokopy nie viac ako 5 minút... Opening a ending som preskakoval... Áno, grafika je úžasná a postavy vyzerajú nádherne, len by im to chcelo dodať aj nejaký zaujímavejší charakter... Pre mňa veľké sklamanie... 2* naozaj iba za tú animáciu... (02.10.2012)

Tari Tari je podobný K-ON pouze v té hudební rovině...ve všem ostatním je ale naprosto jiný. Je civilnější, rozvážnější, citlivější a je v něm daný důraz na minulost některých hlavních postav, čili je i v rámci scénáře o něco vyspělejší...Hudba v něm často hraje až druhé housle (!!!!!)...Navíc neobsahuje ani polovinu moe co K-ON čili je tahle výtka dost mimo. Tari Tari se snaží být tím pohodovým letním seriálem u kterého se vám kromě horka mozek rozhodně nezavaří...Příjemně si plyne a díky vcelku sympatickým postavám je právě tou pohodovou výplní dnů, kdy jde rtuť na teploměru nekompromisně vysoko a člověku se chce jen tak relaxovat. K pozitivnímu dojmu pak napomáhá na takovýto typ seriálu nadstandartní animace (zejména krása slečen a nádhera přímořského městečka) a pochopitelně i hudba v čele s vynikajícím openingem. Tari Tari je jedním z příjemných překvapení roku a ty slabší 4* mu dle mého právem náleží. (21.08.2012)

Klon K-onu, aneb co by se mohlo dobře prodávat a mít sledovanost. Moe moe postavy dívek s líbivě čarovnou grafikou nás zavedou na střední školu, kde si jedna z dívek založí hudební klub, poté co jí není dovoleno zpívat ve sboru. Jediné, co zbývá je sehnat 5 členů, vyplnit formulář a obstát před školní radou...nebude to tak jednoduché jak to vypadá...Re: Nakonec jsem to přežil celé. Sborové písně jsou kupodivu líbivé a snesitelné, příjemně rytmické a často uchu lahodící. Škoda té naivity. (02.07.2012)