Sword Art Online

Já tu nemám recenzi na první SAO? To bych měl napravit! Budu stručný, o tomhle anime se toho už napovídalo a napsalo tolik, že asi nemá smysl to nějak přehánět. Takže pár dojmů, samozřejmě s nějakými těmi drobnými spoilery, ale tak kdo neviděl SAO? Když vyšlo poprvé SAO, tak jsem hltal každou epizodu a ze začátku to viděl na jasných 5*. No a pak přišel okamžik, kdy ten můj šílený zájem najednou prostě polevil. Byl to přesně ten díl, kdy se Kirirto s Asunou rozhodli, že si pořídí domeček u jezera a do toho se objevila Yui... V tu chvíli jsem šel o bod dolů (9/10) a ani další napínavé události mě zpátky na pomyslný vrchol mého zájmu nedostaly. Pak přišel Alfheim a Kiritova sestra a mé nadšení šlo rapidně dolů, tentokrát minimálně o tři bodíky, nebo spíš tři a půl (5,5/10). Nakonec pro mě to mírně nadprůměrné hodnocení hodně zachraňoval v této části hlavně fakt, že tam byl Oberon, kterého jsem z duše nenáviděl, což je u záporáka podle mě dobře... Když si to shrnu a podívám se na to jako na celek s jeho pro mě skvělým startem, ale mnohem slabším dojezdem, tak se v průměru dostávám na nějakých 7,7/10. Toť vše (hromada nic neříkajících čísel, ale dal by se z nich třeba udělat graf...). (25.05.2019)

Tak skončila druhá sezóna jednoho z největších anime hitů současnosti. Sword Art Online je prostě kult a i když to má dost různých nedostatků a rozebírat je se skalními fanoušky je jako dráždit hada bosou nohou, přesto... Byla druhá sezóna lepší jak ta první? Když se na to podívám jako na celek tak si bohužel musím odpovědět, že ne. První část zasazená do světa Gun Gale Online mě příliš nenadchla, nevím jestli to je tím, že nejsem fanda stříleček a tak to prostředí prostě není tak nějak pro mě, nebo zda za to mohl fakt, že se zde až příliš řešili city a pocity hlavního hrdiny a to až do takové míry, že jsem některé episody málem celé prozíval a u psychického hroucení Kirita jsem se musel držet za hlavu a říkat si proč? Na druhou stranu, když došlo na akci (které většinou předcházela 30 minutová strategická porada a rozbor Kiritových a Shinoniných pocitů) tak mé srdce poskočilo, protože se opět ukázalo, že tohle autoři prostě umí a tak byl Kirito se světelným mečem zase na úrovni epic a bylo vidět, že v tomto jedinci je hodně Síly... Dalším (pro mě) pozitivem byl padouch, Death Gun byl do jisté míry děsivý a vcelku zajímavý a přestože jsem jej nedokázal nenávidět s takovou vášní jako třeba krále Oberona, přesto v podstatě nezklamal... Když to shrnu a porovnám s první sérií - GGO mě bavilo o dost méně než SAO, ale přece jen více než ALO (druhá část první série). Druhá část druhé série nám přinesla 2 arcy a musím říct, že zde jsem byl mnohem víc spokojen. Cesta Kirita a jeho přátel za Excaliburem a Asuna v hlavní roli Mother's Rosario pro mě byly mnohem více osvěžující a akčnější, než předchozí GGO, bohužel jim zase chyběla temnější atmosféra a Mather's Rosario se nakonec také zvrhlo v děsnou emoční ždímačku, které ale mé cynické srdce bez problémů odolalo. Přesto mi tyto dva příběhy přišli mnohem více spojené s původní sérií a svou akcí a zajímavými souboji mě dokázali celkem slušně bavit... Co se hodnocení týká, pořád si to u mě drží status nadprůměrného, stejně jako první série, stále to má pro mě nedostatky a pasáže, které mi prostě brání v tom tomu napálit plný počet, ale i přes fakt, že celkově byla druhá série slabší než ta první u mě si to ty 4* velmi těsně udrželo... Navíc hledím s očekáváním do budoucna, to co se bude odehrávat dál a o čem snad bude třetí série (pokud bude, ale pochybuje o tom někdo?) má být hodně temné, akční a zajímavé a já snad konečně naplno propadnu fenoménu SAO v plné síle a konečně na 100% pochopím, proč je kolem toho takový blázinec, i když kdo ví... 6,5/10 (20.12.2014)

Kolega z práce SAO miluje a odpočítává dny a hodiny do pokračování Alicization. Já se v klídku dnes podíval znovu na poslední díly první poloviny a řekl si, že když jsem napsal pár nic neříkajících vět k předchozím sériím, tak ani tohle "Alenkování" nenechám bez komentáře. Začátek se mi velice líbil, byl to skoro až takový návrat ke kořenům a celé to působí tajemněji a zajímavěji, než cokoli z druhé série. Kirito dostal novou "bromanci" což mě sice nenadchlo tak, jako některé yaoistky, které stvořili spoustu různých fanfikcí a fanartů, ale Eugio mě překvapivě vůbec neštval a vlastně jsem si na něj i docela zvykl. Líbilo se mi prostředí i to prolínání dvou realit a líbil se mi i fakt, že je to zase něco trošku jiného, už třeba jen proto, že si Kirito tentokrát musí poradit bez všech svých kamarádů a svého harému (i když je jasné že "Asuna is coming"...). Souboje byly povedené a jakožto někdo, kdo má rád dobrou akci (a ano, preferuji akci s mečem) jsem si zrovna tento aspekt na rozdíl od jiných docela užíval. Takže za mě docela pohodová třetí série a poměrně slušných 7,5/10 a za pár dní začne druhá část, kde bude snad víc té naší Alice. (01.10.2019)