Tango

Každý má niekedy chuť utopiť tú svoju, ale hľadať kvôli tomu nájomného vraha, ktorý sa vrahom vlastne vôbec necíti? Humor v úvode mi sedel. Po príchode Noireta, na ktorého som sa tešil najviac ma však humor paradoxne prestal baviť. Mal som pocit, že sa na to už príliš tlačí a to nemám veľmi rád. Pre mňa na jedno pozretie. 60%. (09.06.2013)

Toto je treti film od tohto rezisera, ktory som videl a vsetky mali spolocne to, ze boli takym zvlastnym mixom komedie a dramy a ani jeden zaner nebol zvladnuty poriadne. Nebolo to dostatocne dramaticke, aby ma to emocionalne zasiahlo a ani komedialna zlozka nie je taka dobra, aby som sa od smiechu valal po zemi. Vysledok je taky neutralny. Ale vdaka absurdnemu nametu a miestami fakt divnym dialogom, ktore boli zabavne som bol zvedavy ako sa to skonci a vdaka tomu som sa nenudil. Vysledkom je absurdna jednohubka, ktora najviac sadne chlapom, ktori uz desiatky rokov ziju v nestastnom manzelstve a pri rôznych trefnych poznamkach na vztahy zo zenami si prikývnu nad tym, ze je to tragikomicka pravda. 5/10. (14.12.2014)

Drsným černohumorným pohledem se poodkrývají manželské a partnerské vztahy ve stereotypech, pádech i bizarnostech. Film má ostrý říz cynického chlapáctví. S chladnokrevně krutým nadhledem a v nevšední eleganci ukazuje svou důvtipnou hravost ironie. Experimentuje s absurditou podstaty temných přání a dostává se do svérázných a sofistikovaných úvah o nesnesitelnosti trvalého manželského svazku v bolestech běžnosti a otupělé nenávisti v kontrastu s trudnomyslností osamělého a přelétavého způsobu žití. Nedává odpovědi, ukazuje složitosti, krásy, bolesti, zrady, lásky, slzy, zkázy a naděje. Ten drzý styl je tou nejúčinnější zbraní působnosti svého vynaloženého úsilí. Ta jízlivá ironie má vznešený šarm chytrosti hloubky. Putování krajinou, putování myslí, putování životem, putování zážitky, putování pocity, putování možnostmi, putování na prahu života a smrti v jeho počáteční i konečné podobě. Hlavní postavou je ctihodný soudce (skvělý Philippe Noiret), nepřítel trvalého svazku mužů a žen. Cynicky využívá možnosti svého postavení k prosazování vlastních názorů na ženy a jejich zhoubný vliv na mužské plemeno. Jeho protipólem je pilot Vincent Baraduc (velmi dobrý Richard Bohringer) v plamenech citů i chladnokrevnosti pomsty žárlivosti. Netradiční cesta je pro něj svéráznou terapií na odpuštění vlastních hříchů. Trojlístek uzavírá soudcův ponížený synovec Paul (dobrý Thierry Lhermitte) ve zmatcích žárlivé potupy. Třese se v nerozhodnosti, strachu, odhodlanosti a hledání klidu. Z dalších rolí: atraktivní návštěvnice hotelu se smyslnou neústupností (šarmantní Carole Bouquet), dobrovolně trpící hotelový poslíček (pozoruhodný Jean Rochefort), unikající Paulova zklamaná manželka Marie (zajímavá Miou-Miou), manželství radikálně ukončující Madeleine (půvabná Judith Godrèche), Vincentova znuděná manželka Hélène Baraduc (půvabná Michèle Laroque), či taxikář jako prostředek pomsty (Laurent Gamelon). Je to inteligentní, je to stylové, je to vtipné. Je to nevšední a jedinečný pohled do nedorozumění, trápení i velikosti partnerských a manželských vztahů. Je to nevšední zážitek i poutavá zábava. (24.10.2016)

Skoro by se dalo říci, že se jedná o 'prcičovský' francouzský snímek ze světa dospělých, především mužské populace. Jejich humorně pojaté chování a hlavně myšlení co se týče žen ještě takhle dokonale nikdo nezpracoval. Jistý šovinismus a určitá imbecilita je tahounem příběhu, který by měl být určen snad jen mužům. Některé ženy bez smyslu pro humor by se mohli i urazit. Je to zábavná jízda, která má švih, a která se jen tak neopakuje, takže kdo nenastoupí, mohl by mít už smůlu. (12.08.2014)

Čekal jsem větší přímočarost, nestoudnost, bezohlednost, a také humor sice na úrovni, ale tvrdšího ražení. Potenciál byl obrovský a nebyl dostatečně využit. Tango šlo spíš cestou dlážděnou absurdnostmi toho druhu, které mě nedokáží přesně oslovit. Než o nekompromisní šovinistickou komedii, se jedná o nenuceně plynoucí road movie o třech mužích nesoucích v sobě rány, které v nich zanechaly ženy, o rozpolcených mužích, kteří ženy nenávidí, ale současně jsou pro ně nepostradatelnou součástí života. O primárně zamýšlené maskulinní kritice ženského pohlaví nemůže být řeč. V Tangu se však sešlo kvalitní trio hlavních hereckých představitelů, to je bez debat. (05.06.2014)