Snehulienka: Iný príbeh

Zase trochu jiný pohled na Sněhurku a její příběh, kdy tentokrát šlo o formu a o posunutí do Španělska před sto lety. Němé filmy se tolik netuší, ale pořád jim to sluší. Stejně jako zajímavé barevné provedení. Ten příběh ale v sobě jinak nic navíc nemá, takže body za formu a za trpaslíky, kteří mlčením vyjádří hodně. (10.10.2016)

Film poznamenaný cimrmanovským syndromem - Pablo Berger jej pečlivě připravoval dlouhých 8 let, když ho na cílové rovince předběhl jakýsi floutek jménem Michael Hazanavicius a urval pro sebe prvenství a vavříny. Jeho The Artist byl sice první, ale vzhledem k rafinovanosti odkazů na němou éru můžeme tohoto loňského vítěze Oscarů přirovnat k prvnímu stupni základní školy, zatímco Bergerova Sněhurka je univerzitou. Bergerův snímek je dokonale propracovanou poctou (především evropským) nemým filmům 20. let, která kouzlí a boduje každým střihem, každou kompozicí, každým hudebním motivem, každou narážkou, každou postavou, každou scénou. I přes tuto formální dokonalost a nebývalou grácii v citování slavných filmových vzorů je Sněhurka: Jiný příběh především svižně fungujícím filmem, který vás zavalí napětím, citem, vášní a na konci i smutkem (poslední scéna patři mezi nejsilnější a nejsmutnější závěrečné scény za dlouhá léta). V době stále tupějšího mainstreamu, stále vybrakovanějších žánrovek, proudu průměrných filmů z celého světa širšího než Amazonka a nánosů pseudoartových uměleckých výpovědí působí Sněhurka: Jiný příběh jako zjevení. Museli jsme se prostě vrátit ke kořenům, kdy film ještě nebyl mrtvý... (13.02.2013)

Zasadiť legendárny príbeh do prostredia zápasníkov s býkmi, nebola z môjho pohľadu najšťastnejšia voľba. Záverečný skok do cirkusu naznačuje, že cirkusanti by boli asi lepší prípad. Rovnako vadí to celkové ´´presvetlenie´´ filmu, žiadna magickosť, žiadna z príbehu vyplívajúca ponurosť. Proste nekonečné španielské slnko. A aj keď sa tu možno niekto inšpiroval oscarovým THE ARTIST, jeho kúzlo zvoleným formátom ( nemý, čiernobiely ), nedosiahol ani zďaleka a ja osobne, ako fanda nemého obdobia, nemôžem tým pádom chváliť. (11.11.2014)

Melodramatická Sněhurka po španělsku je zajímavá, ale neupoutala mě tolik, abych dal 4 hvězdičky. Příběhem to nebylo - ten byl fajn - stejně jako vizuální stránka. Přesto po půlhodině na mě začínala jít únava a děj se zbytečně tahal. Možná jsem divný, ale v hereckém projevu mi chyběl španělský temperament a emoce vytvářela především hudba, jak je běžné v němých filmech. Závěr byl však dobře zvládnutý a tak jsem nemusel váhat a tři hvězdy jsou čisté. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (28.03.2013)

Dostal mě hned úvod filmu a to téměř okamžitě. V doprovodu hudby jsem byla svědkem strojení torera do bělostného, vyšívaného obleku na míru, který se pak s malou modlitbou vydal do arény v Sevilla bojovat se šesti býky. Vychutnávala jsem si detailní záběr na zpěněného sudokopytníka, jeho pohled a na torerův tak typický hrdý postoj, Olé! Tento příběh jako takový se tomu pohádkovému v něčem samozřejmě podobá, je vážně fajn, že se ve filmu vůbec nemluví ... člověk je zajat dějem doprovázeným pouze hudbou, španělskou a já to všechno vnímala jako celek a opravdu nesmírně jsem si to užívala...tohle já vážně můžu! Božská Maribel ztvárnila zápornou roli zákeřné, sadomasochistické bestie - macechy dokonale, jsem z ní unešená. Závěr byl pro mě krapet bizarní co se týče buzení, kdy tomu předcházel "potlesk pro Modrý koláček" skoro jsem se pak zděsila nad tím, že mi to snad pokazí celý zážitek z filmu, ale nakonec jsem se rozhodla pro plný počet. (12.09.2013)