Mzda strachu

Film na němž vyhořela slibně rozjetá kariéra režiséra, který se do té doby počítal ke stejné lize nové hollywoodské krve jako Scorsese, Coppola, De Palma nebo Spielberg. Jak známo, Friedkin měl tehdy na kontě dva majstrštyky: Francouzskou spojku a The Exorcist. Díky nim byl považován bezmála za génia, a čekalo se s jakou peckou přijde teď. A on si vybral klasický francouzský snímek, který se rozhodl předělat ve svém typickém stylu. Celému projektu hodně věřil, a dal do něj dle vlastních slov všechno. A ono to nevyšlo. Film propadl u diváků i kritiky. Možná tehdy byli lidi na remaky citlivější než jsou teď, ale pokud bychom měli hledat ve filmové historii předělávky, které stojí za to, Friedkinova Mzda strachu by si zasloužila být v tomhle žebříčku na předních místech. Děj původního filmu je zde rozvinut o to, co v originále zůstává tajemstvím – tedy JAK se hlavní hrdinové ocitli tam, kde teď jsou, a co tomu všemu předcházelo. Snímek je natočen jako typická 70’s záležitost, a myslím, že fanoušci Francouzské spojky musí být spokojeni. U příznivců originálu je výsledný dojem už mnohem spornější... Zbytek je historie: Talentovaného režiséra neúspěch psychicky zcela zlomil. Hollywood přestal věřit ve Friedkina a Friedkin sám v sebe. Dá se říci, že už se z šoku způsobeného jednoznačným odmítnutím na všech frontách (s vyjímkou některých socialistických zemí, kam byl film následně levně prodáván) nikdy doopravdy nevzpamatoval. Proto je Sorcerer dnes tak zajímavý. Nabízí filmovému fanouškovi nejen možnost s odstupem posoudit, zda bylo dobové přijetí snímku spravedlivé, ale také se poučit, jak vrtkavou záležitostí může být štěstí, víra, talent a úspěch. ... Před pár lety běžel na ČT v rámci seriálu profilů slavných režisérů dokument o Williamu Friedkinovi. Jakmile přišla řeč na Mzdu strachu, tvůrci Vymítače ďábla se zlomil hlas, když spustil svůj lament nad zlým osudem... Sad story. True story. (21.12.2006)

Chapu to zklamani, kdyz clovek co predtim natocil cca nejlepsi horor vsech dob Exorcistu natoci neco s nazvem Sorcerer, hraje mu k tomu navic fantasticky elektronicky soundtrack Tangerine Dream, tak to skutecne navnadi a ono je to ve finale zdlouhave cosi, kde 3 ztroskotanci jezdi s nakladakem nekde v Jizni Americe... ma to navic dost pomaly rozjezd, kdy to zajimave se zacne dit az nekde ve druhe pulce, na druhou stranu je to velmi unikatni kousek, ktery urcite stoji za videni, jsem zvedavy na konfrontaci s originalem. 7/10 (30.03.2016)

Co vlastně tento remake přinesl nového, a proč ho točily, když originál byl úspěšný? Je nutno říci, že novější pojetí má předně výraznější exteriéry, akčnější scénář a zajímavější herecké obsazení. Tudíž vzhledem k těmto kvalitám vyniká film více ve výstavbě dějové dramatičnosti. Sice nejde o kdovíjaký umělecký zážitek, ale jednoduše řečeno, adrenalinová jízda v autech je zážitek, na který nezapomenete. (27.12.2011)

William Friedkin patril medzi najlepších režisérov 70. rokov, nenatočil v tom období veľa, ale vždy to stálo zato. Tento režijne majstrovský kúsok natočený s poriadnou dávkou remeselnej dokonalosti uchvacuje ešte aj dnes, je na ňom vidno pot a možno aj krv samotných tvorcov. Niečo také, sa dnes už netočí. (23.02.2020)

William Friedkin, který ve své době raketově vystřelil díky oskarové "Francouzské spojce" a status mladého génia si udržel "Vymítačem ďábla" si zcela nepochopitelně pohřbil kariéru remakem francouzské klasiky "Mzda strachu". Pohřbil kvůli kasovně extrémnímu propadu filmu a zcela nepochopitelně, kvůli jeho vysoké kvalitě, která se francouzské verzi v klidu vyrovná, ačkoliv je snímek hodně rozdílný. Friedkin se nesnaží kopírovat ale vypráví příběh po svém (nechybí ani poutavý začátek, který vysvětluje to o čem se v originále pouze mluví) a dodává mu svůj agresivní "špinavý" styl, kde nechybí drsné akční scény a násilí. Jeden z nepochopitelně opomenutých filmů a zároveň jeden z nejlepších remaků co jsem viděl. (18.04.2012)