Zločiny a poklesky

Vyborny film od Allena, jeho Radio Days som sklepal, lebo sa mi to nevidelo. Tu uz ide o dost : dusevne tryznenie z nevery a zabitie manzelky + neuspesnemu a neurotickemu dokumentaristovi preberie rodina m jeho manzelku. Zivot je tvrdy a casto drsny, to plati v reali aj vo filme. Tak ako v obycajnom zivote, aj tuna obycajne dialogy prevazuju, rezisersky doslova perfektne. Pan Allen dokazal, ze rezisersky je velky talent, jeden z najlepsich filmov Wudy Allena : 89 % (29.08.2017)

O filmech Woodyho Allena se rika, ze jsou intelektualni. Vetsinou se vsak jedna ciste o zfilmovany pochod Woodyho trapnych myslenek vzniklych z jeho vztahovych frustraci, ktere se snazi mixovat s humorem - neuspesne. Crimes & Misdemeanors je prvni jeho film, ktery ma skutecne nejakou inteligencni hodnotu a nad jehoz obsahem se muzete dukladne zamyslet. Je to konecne to intelektualni zradlo, ktere bych od nej ocekaval. Opet se to sice odehrava v NY a opet tam Woody otravuje se svymi vztahy, takze klasicka repetitivnost a neoriginalita, pribeh je zde ale nastesti rozsiren a vetev s Martinem Landauem, ktery odvede pozornost od Woodyho show a zacne analyzovat problematiku svedomi, konexi s bohem, moralni otazky atd. Nude se to sice opet klasicky nevyhne, ale i presto je to zatim muj jednoznacne nejoblibenejsi "klasicky" Woody. "God is a luxury I can't afford."6/10 (13.09.2009)

Takové konce najdete v Hollywoodu, tohle je život. Hodnocení je spíš 85%, což by u jakéhokoli jiného režiséra znamenalo pamětihodné dílo, ale ve sbríce Allenových geniálních skvostů se Crimes and Misdemeanors bohužel lehce ztratí a to z jediného důvodu. Tentokrát se totiž trochu nešťastně rozhodl rozdělit vážnou a odlehčenou náladu do dvou lehkým vláknem propojených příběhů, kde ten humorný s klasickou Woodyho neuroticko-zamilovanou polohou sedí, kromě něj zde udává tempo klasická osudová žena, díky roku vzniku 1989 samozřejmě v podání Mii Farrow, a při první společné spolupráci také krásně rozšafný Alan Alda. Problémem tak zůstává vážná poloha, kde se pan režisér nečekaně seknul při výběru herce pro hlavní roli - Martin Landau je dobrý herec, ale tady mě těžce zklamal, protože přehrává a pokouší se až příliš doslovně ukázat Judahovy emoce. Spíše mě překvapilo, jak moc byl můj milovaný Match Point vykrádačkou oné thrillerové části a přitom je natočený o tolik lépe a daleko naléhavěji a důrazněji vyzní. Zločiny a poklesky pak v tomhle ohledu příliš nefungují. (03.03.2007)

Snad nejsmutnější film Woodyho Allena. Autor se zde pokouší reflektovat vlastní osobu, pohled na svět a své postavení v něm. A podařilo se mu to opravdu skvěle. Musím zde uvést závěrečná slova filmu, protože si myslím, že přesně vystihují to, co chtěl tímto filmem Woody sdělit světu: "Všichni v životě čelíme mučivým rozhodnutím a mravním volbám. Některá rozhodnutí jsou velká, mnohá jsou menší. Ale ve všem utváříme svou osobnost. Jsme vlastně součtem svých rozhodnutí. Život je nepředvidatelný a nespravedlivý. Záměr stvoření nezahrnuje lidské štěstí. Jen my svou láskou dáváme lhostejnému vesmíru smysl. A přesto se většina lidí stále snaží, ba i nalézá radost v prostých věcech, třeba v rodině a práci, i v naději, že příští pokolení pochopí víc." 9/10 (26.10.2007)

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí. (22.10.2016)