Zločiny a poklesky

Možná takhle nějak by napsal Dostojevský svůj Zločin a trest, kdyby žil v dnešních dnech, bydlel v New Yorku a měl slušně vyvinutý smysl pro humor. Nevím zda Zločiny a poklesky obsahují nějakou speciální filosofii či morální ponaučení, krom toho, že život je krysa a morálka je silně individuální záležitost, takže i amorální lidé mohou vést spokojený život. Také zde není nijak speciálně velké kvantum vtípků, i když pár klasických allenovských hlášek by se našlo ("Naposledy jsem byl v ženě, když jsem navštívil Sochu svobody.") Ale Martin Landau v roli úspěšného lékaře na životní křižovatce je vynikající a už kvůli němu stojí film za vidění. Celkově bych pak řekl, že vedle "Manželů a manželek" je tohle asi nejlepší Allen ve vážnější poloze. (29.04.2005)

Zločiny a poklesky je z té Allenovo tvorby, kterou jsem měl tu možnost vidět suveréně tím nejpesimističtějším filmem. A zdá se mi, že mi snad i tím nejreálnějším co se vyobrazení postav týče. Oční lékař, který se dopustil zločinu a vypořádává se se svým svědomím zde může být porovnáván s jeho přítelem žijícím v duchovní morální čistotě a vždy hledajícím pravdu. Allen tak porovnává dva životní postoje a ukazuje jak morálka dostává na frak. Vše je navíc zdůrazněno tím, že zatímco ten první se se svými činy nejak smíří a daří se mu dobře, ten druhý hledající všude pravdu k tomu slepne. Jak cynické. A pak je zde druhá dějová linie. Hluboce intelektuální režisér usiluje o stejnou ženu jako úspěšný povrchní trouba. Kdo asi vyhraje? Defeinitivně jeden z nejlepších Allenových filmů, jehož scénář je troufám si říct geniální. (27.02.2012)

Natočit čistě zábavný film čistě zábavně umí každý blb. Natočit hluboký a závažný film čistě hluboce a závažně vlastně taky. Ale jen skutečný génius umí natočit hluboký a přemýšlivý film tak, aby to bylo zábavné, vtipné a aby poselství pochopili i ti jednodušší z nás. Takový je třeba Miloš Forman a takový je rozhodně Woody Allen. Víc k tomuhle skvostu není co dodat. (26.01.2006)

Přesně vyvážená kombinace dramatu a komedie, zabývající se otázkou morálky a lidské povahy. V tomto filmu se dají vysledovat náznaky pro pozdější Match Point, se kterým má snímek společnou i částečně mrazivou (či cynickou) atmosféru. Paralelně vyprávěná druhá linie, se pak nese v lehčím duchu, ale závěrečný dopad je stejný, jako u dramatické části filmu. Slovy jedné z postav: " If you wanna happy ending, you should go see Hollywood movie". 9/10 (25.07.2009)

Woody Allen už roky prináša spásonosnú barličku všetkým, ktorí sa potrebujú blysnúť vyberaným filmovým vkusom. V skutočnosti ide skôr o sitkomy pre náročnejších. Rozdiel je vo formálne lepšom spracovaní. Ide o celovečerné filmy, nie polhodinové epizódy, hrajú tam hviezdy, chýba prednahratý smiech a okrem hlášok nastoľujú aj vážnejšie témy. Často variácie známych predlôh (tu Zločin a trest). Hudba je swingovo-jazzová, často s prídavkom klasiky, i tej filmovej. Hlavné témy sú ale vážne len naoko. Vzťahy, nevery, umelecké dráhy. Ich riešenia sú povrchné, zamerané na zábavnú prekvapivosť, pulzujúcu neurotickosť a klzkú vrtkavosť konania postáv. Najmä intelektuálov a mestských snobov. Diváci sa stotožnia - kto nemá vzťahové problémy? Umne namiešané pop-delikatesy. Poučenie sa v 90 % allenoviek nedostaví. Zločiny a poklesky videné dávno v kine, s odstupom desaťročí televízne zopakované. Z kino zážitku totiž neostalo v pamäti nič. Opakované pozretie ok, dvojitá dejová línia nedovolila dostaviť sa nude. No dialógy: len povrchné kecy. To sa týka i úplného záveru: frázy, akoby prepísané z úvodníka magazínu. Nad priemerom je kamera a výstižné prirovnanie profesnej dráhy úspešného manažéra vodcovi fašistov. (01.02.2015)