Mission: Impossible 5

Tak to zdaleka nebylo tak blbé, jak jsem čekala, a dokonce jsme se i od srdce zasmáli. Nicméně s překombinováváním kdo je tedy zlý a kdo za to všechno může to trochu přepískli, vzhledem k tomu, že na konci to je přesně tak, jak to na začátku vypadalo. A ještě si neodpustím poznámku o překrásně vypracovaných zádech Rebeccy Ferguson. (06.02.2016)

Někde jsem četl, že kdyby takhle točili Bonda, bylo by to lepší. Ačkoliv jsou si tyto dva světy dost podobné, pořád jsem radši, že Bond je prostě britský a Hunt americký. Nějaký ten crossover se mi nezdá. Ale je pravda, že během sledování mě napadlo, jaké by to bylo, kdyby místo Hunta byl Bond. Ale dosti spekulací. Nemožná mise se opět ukázala jako celkem možná, agenti dostali řádně na prdel a jak Fénix povstali opět z popela. Po několikáté už a opět velmi zábavně. Asi těžko něco vytýkat. Moderní akční film, tak to má být a výborně, hoši. Děkujeme. (21.09.2015)

Jak kdybych na plátně viděl svoje první špiony, první auto-moto honičku, první poctivou rvačku. Jak kdyby McQuarrie rukou Ethana Hunta otevřel v místnosti, kterou dobře znám, ještě jedny, pečlivě ukryté dveře. A za nimi rozjel hru ze staré školy, ve které je místo pro londýnskou mlhu, překvapivé parafráze Casablancy a v duchu série i na vpravdě nemožné mise v čele s vodní nádrží, u které jsem ke konci téměř lapal po dechu za hlavního hrdinu. Před projekcí jsem pátému vkročení do téže řeky opatrně nevěřil, proto se z direktu čím dál sympatičtější party zvedám hodně ztěžka. Welcome to IMF. (30.07.2015)

Ačkoliv je to poctivá a hmatatelná filmařina, tak pátý díl jako jediný z celé série není v ničem inovativní, leč bezpečně recykluje stará a osvědčená špiónská schémata a po očku pomrkává po starých sedmdesátkových klasikách i po prvním dílu této ságy. Back to basics tenhle přírůstek vystihuje přesně. McQuarrie potvrdil pevné režijní otěže i cit pro dávkování humoru, akce a scénáristické hmoty. Pětka obsahuje zřejmě nejkomplexnější charakter akční hrdinky za posledních x let, možná od Sarah Connor (T2). Stejně křehká a přitom sveřepě odhodlaná a jdoucí za svým. Plus pro ní je to, že i velmi dobře vypadá - celkově mi velmi připomíná jinou legendu, bondgirl Carey Lowell z Licence to Kill. Možná chybí drtivá akce z TROJKY, nebo hitech feeling ČTYŘKY, ale jako celek to funguje OK. Režisér dobře věděl, že tímhle diváky dneska, po všech těch komiksech, Bayárnách a dalších digitálních bordelech, už neoslní a tudíž ani nebyla cítit snaha. Šlo se prostě jiným směrem. Škoda toho nízkého ratingu, je to znát. A taky jsem měl pocit trochu podprahově nucené mramorizace legendy, kterou jsem cítil například ze Skyfall, nebo posledních Batmanů, což se myslím tady úplně nepovedlo. (31.07.2015)

Ať už je ten sájentologický Pygmej jakkoliv nesympatický, manipulativní a arogantní kokot, role si prostě vybírat umí a jeho poslední Nemožný auditing je toho nesporným důkazem. Rozhodně nejšťavnatější kousek z celé série, obsahující naprosto dokonale vyvážený mix kulervoucí akce, sryleru a rozličných zvratů a vyfikundací, po kterém jednomu nezbyde než šťastně zavrtět ocasem, utřít o trávu poslintanou tlamu, spokojeně obchcat rohy a běžet páničce ošukat nohu za to, že ho pustila do kina. A tak nezbývá než počkat, co s úplně stejným námětem provede nový Agent s povolením dělat odpudivé xichty, a doufat, že před příští misí způsobí pomatenému Tomíkovi nějaký zvlášť hnusný Engram zkrat na E-metru, odebere se za Habárdem do pekla pro slizké zmrdy a nový Propan Cunt bude už konečně ten Jeníček. (02.08.2015)