Vyháňač diabla

Juhůůůů... Tak tohle můžu. Není to ani tak horor, jako mistrovský příklad toho jak budovat atmosféru (v tomhle případě strašidelnou). Od začátku do (téměř) konce se v nás cosi nepříjemného probouzí a postupně to evoluje do lehkého znepokojení, upřímného strachu, v některých případech i hrůzy. Nechybí efektní lekačky (teď nevím jestli je to i v neprodloužené verzi, ale ten obličej, který se jen tak nediegeticky párkrát na setinu sekundy mihne filmem je šílený), zlo v těle dítěte (velice efektní), na svou dobu špičkové triky - nic naplat, dnes už se z nich nepoděláte - a výborné herecké výkony, což je vlastně alfou a omegou hororů, tak nevím, proč v nich většinou hrajou takové polena. Psychologie postav pracuje jak dynamo, charaktery jsou precizně vykreslené... opravdu, kouzlo Vymítače spočívá hlavně v tom, že krom toho, že se jedná o opracdu děsivý horor, jde zároveň o po všech stránkách velmi kvalitní film. Neviděl jsem Omen, ale desítky jiných hororů ano. Tenhle je pro mě numoro uno. V rámci žánru plní kotel. 90% (18.07.2006)

9 / 10 Absolútne pohlcujúci film, ktorý som ako malé decko, tráviace vo videopožičovni viac ako polovicu voľného času, dlho oblúkom obchádzal. A urobil som dobre - neviem si predstaviť, čo by Exorcista spravil s psychikou desaťročného chlapca. Teda viem, ale radšej na to nemyslím... Kúzlo, alebo skôr kliatba, tohto snímku totiž nespočíva ani tak v jeho naturalistickom vyobrazení toho, čo sa na plátne deje, ale hlavne vo fakte, že celá tá hrôza sa stala jednej obyčajnej rodine, ktorá si to neprivodila preto, že by sa trmádzgala niekde do Egypta a babrala sa tam v starodávnych hrobkách, ale preto, že mala jednoducho smolu - a kto nám zaručí, že rovnako nedopadneme aj my? (19.11.2005)

Poprvé jsem tenhle film viděl někdy v patnácti letech.... Tu noc jsem nespal. Pak jsem si pořídil knižní předlohu, přečetl ji a zjistil, že jde asi právě o tu výjimku z pravidla, kdy je adaptace lepší. No a director´s cut jsem si už šel vychutnat do kina. Vymítače jsem znal nazpaměť, věděl jsem, co od něho mám čekat, kdy přijde jaká scéna (těch pár vynechaných tam ale ani tak být nemuselo, stačil by jen digitální remaster), ovšem TAK POS**NÝ JSEM V KINĚ V ŽIVOTĚ NEBYL! Co se týče hororů, jde o nenapodobitelnou věc, díky níž se skoro u každého filmu, který si říká horor, usmívám. Scéna vymítání je na infarkt. Bez debat nejlepší horor všech dob. (15.01.2008)

Mám to za sebou(na štvrtý krát),stodvadsať minút napätia,strachu a rôznych iných nie práve príjemných pocitov,ktoré však znamenajú jediné, že som zhliadla horor vskutku výnimočný.Obrovský rešpekt pred výkonom malej Lindušky,jej Regan je to najstrašnejšie,čo som doposiaľ v horore videla.Neviem si predstaviť,čo tento film robil s divákmi v dobe,v ktorej vznikol,ked ešte aj po štyridsiatich rokoch,počas ktorých sme v hororovom žánri videli skutočne všeličo,dokáže budiť takú pálčivú a nefalšovanú hrôzu.Neuveriteľné. (26.01.2013)

I přes možná zajímavé a pro mě kontroverzní názory některých ostatních komentátorů se v žánru hororových filmů těžko hledá lepší a i po tolika letech působivější film, než právě první Exorcist. Dnes se jistě dá zhlédnout plno krvavějších, extrémnějších, oplzlejších a drsnějších hororů, ale málokdy narazíte na to hlavní - atmosféru. Ponurou a temnou, místy až mrazivou, gradující a podmanivou... U jiných hororů to nezažívám, tady se nebojíte toho, kdo na vás kde vybafne či jaká vnitřnost kde vyhryzne, ale postupně se buduje komplexní obraz dítěte posedlého ďáblem. Do toho přichází typově přesný Max von Sydow a hlavní dějová osa filmu je daná - boj lehce zranitelného člověka s vyšší mnohem silnější silou, která je nebezpečná hlavně svým neznámem a nepředvídatelností. Metafora nejenom čehosi metafyzického, avšak především boje člověka s hlubinami vlastních temných stránek duše a chorých zákoutí mozku, psychických poruch, deviací, obsesí, posedlostí... Možná už nás tak dnes v éře South Parku nešokuje a nepobuřuje postava malé holčičky vykřikující oplzlá a vulgární slova a strkající si krucifix do rozkroku, ale přesto tu stále zůstává tenhle archetypální symbol dětské čistoty a její nedotknutelnosti. A jestli už ani tohle nepociťujete tak palčivě, pak tu zůstává alespoň výborný horor na čistě psychologické bázi. A scéna, jak malá Regan sbíhá v neanatomické poloze po vykloubených rukou ze schodů, je nezapomenutelná a dodnes mě při jejím vybavení mrazí... (19.01.2007)