Jagellonci

Tak na to, že to byl hraný dokument, to bylo povedené. Informací tam bylo relativně dost a hlavně ta kamera byla výborná! Proč ale raději nenatočí pořádný dokument? Když se dívám na dokument, chci fakta a chytré lidi, pokud budu chtít vidět zfilmovaný historický příběh, podívám se na historický film. K čemu je pak takový hybrid jako hraný dokument dobrý? (21.07.2012)

Inu ano, trend dokumentární tvorby často sahá po hraných prvcích. To je v pořádku, ale neměl by se z toho vytratit dokumentární žánr. Mám pocit, že tady se tak stalo. Dokument má pracovat s fakty a to jak v komentáři, tak v obraze. Režisér a zároveň scenárista tohoto snímku, ale na tuto vlastnost dokumentu značně rezignoval. Velmi kultivovaná a výtvarná kamera je jen jakousi ilustrací gotické doby spolu s dohrávanými scénami pro komentář. Ten, i když je jakousi osobní výpovědí obou Jagellonců, by tak klidně mohl být odvysílán v rozhlase, neboť obraz jde často zcela mimo něj a mnohdy až nepravdivě. Osobně mne z navození doby vytrhovalo právě to popření dokumentu v obraze (ve faktech). A to hned na začátku, kdy vidíme dohrávanou korunovaci Vladislava. Ten v žádném ohledu nepřipomíná mladíka sotva 15 let starého, kterým Vladislav byl, když se stal českým králem. Vůbec nic se nedozvíme v komentáři o neodmyslitelné úloze královny Johany z Rožmitála při instalaci Jagelonců na český trůn, kdy vedle nezletilého Vladislava vládla jako regentka. Pakliže si režisér hraje na osobní výpověď Vladislava, pak z něj udělal pěkného nevděčníka. Slyšíme v komentáři o vzpouře v Uhrách a k tomu v pozadí, neúnosně dlouhou dobu, vidíme mihotající se postavy s loučemi před známým hradem Švihovem. Nějak z toho čiší, že nebylo moc peněz, neboť vše je natočeno v Čechách, přesto, že se bavíme o dějích v Polsku a Uhersku. Vzniká až kouzlo nechtěného, kdy Ludvík se ubírá do války s Turky a vypadá jak osamělý rytíř Don Quijote de La Mancha‎. Jistě toto nebylo záměrem režiséra, ale takhle králové do boje opravdu nevyjížděli! Režisér a scenárista se jaksi nemohl rozhodnout, jakou formu pro představení Jagellonců zvolit. Ty tři hvězdičky jsou především za skvělou kameru a hudební složku (naprosto nechápu, proč v titulcích dokumentu není uveden autor hudby), ta však, spolu s komentářem, by ale klidně mohla stejně zafungovat v rozhlasové relaci. Obraz v tomto dokumentu, je svébytnou složkou, která je s komentářem často asynchronní a to je škoda. Vadilo by mi to méně, pokud by měl dokument podtitulek - esej o Jagelloncích. Jinak žádám produkci filmu, aby v úctě k obrazu a hudbě filmu uvedli sem do ČSFD kameramana snímku a autora hudby! (28.06.2012)

Provedením sice prostý, doslova minimalistický, leč velmi umně natočený hraný dokument z doby mé oblíbené gotiky. Průvodní slovo vede klidným hlasem sám panovník a hrané pasáže spíš navozují atmosféru, než aby šlo o rekonstrukci událostí. Velké plus vidím v tom, že se tvůrcům podařilo sehnat všechna nutná potvrzení, díky nimž získali možnost natáčet v autentických prostorách a budovách. Prázdnou Katedrálu jsem naposledy viděl v dokumentu Zdeňka Mahlera "Ano, Masaryk". Viděna premiéra 27. 6. 2012. Už se těším do Kutné Hory na výstavu Europa Jagellonica. (27.06.2012)

Musim se priznat, ze cele to je pro me tezce uchopitelne a rozporuplne. Nevim, proc obrazovky, kde byl jen text nebyly precteny, treba i jinym hlasem nebo stejnym. Ale jakmile jsem se zaposlouchal do velmi uspavajiciho a klidneho hlasu a nasaval, zajimavou kamerou zprotredkovanou, nadheru vubec se mi nechtelo cist. A musim se take priznat, ze i pres jistou zajimavost tematu, jsem to nedokazal ani dokoukat. Mozna to bylo diky unave a mozna prave diky tomu hlasu/intonaci. >>Proto nehodnotim P.S.: Na tento film asi hned nezapomenu a to diky tomu, ze muj velice dobry znamy(RM) v tomto dokumentu hraje. (01.10.2015)

Jeden z dalších filmů, kde forma převážila nad obsahem, což je bohužel typickým znakem řady českých dokumentů. O Jagelloncích se víc dozvíte z krátkého článku na wikipedii než z tohoto filmu, kde je zbytečně kladen důraz na jakési fiktivní a unylé pocity a nálady panovníka. Kvůli omezenému rozpočtu jsou pak hrané scénky většinou ve stylu "král jde s loučí po chodbě doleva", "král jde s loučí po ochozu doprava", "král sedí u stolu", případně "korunovace za přítomnosti biskupa a dvou komparzistů". Oceňuji dobrý záměr i nápad, bohužel výsledek je, jaký je. (23.01.2018)