Záhrobní komando

Zasloužil bych si teď určitě pár facek, protože k tomu to filmu jsem se dopracoval až nyní nějakých 23 let po jeho natočení a to ještě uplně náhodně. Nechápu, že do té doby sem o filmu nevěděl ani prd a to i přes to, že v dětství jsem mu podobných viděl spoustu a byl zkrátka na tento dobrodružný žánr okořeněný tajemnem děsně vyšinutý. Dneska když už jsem přesáhl ony dětské roky mě film už nemůže pochopitelně tak pohltit a ikdyž bych mu dal kdysi bez řečí plné hodnocení, dnes musím trochu bohužel slevit. První co mě uchvátilo byl nápad ukázat i dětským divákům slavnou pětku příšer, které do té doby byly vesměs předurčeny pouze starším divákům a mladší generace se o nich dozvídala pouze maximálně z vyprávění. Tento film určitě protrhl tuto bariéru a seznámite se tu s můmii, vlkodlakem, frankensteinovým monstrem, příšerou z bažin, tak i s upíry v čele s hrabětem Drákulou. Hlavními hrdinami jsou děti, takže žádný krvák rozhodně nečekejte ikdyž s červenou se někdy setkáme. To spíše se připravte na fůru nesmyslů, které dnes akorát rozesmějou. Nejvíce mě pobavila zobrazená hloupost policistů, kteří si nedokázali s těmi to monstry narozdíl od dětí absolutně vůbec poradit. Je to celé směšné a z dnešního pohledu velký zábavný nesmysl, ale je to milé a když pustíte tento film vašim dětem či mladším sourozencům, mohl by je i dnes v době skvělých digitálních efektů zabavit. Mé hodnocení se pohybuje mezi trochu zaprášenými čtyřmi hvězdičkami za masky, které byly slušně povedené a onu pohodu osmdesátých let, ale hlavně nápad, který jsem snad dost dobře popsal ve slovech výše. Sám jsem mimochodem zvědavý jaké další podobné skvosty na mě databáze ještě vybalí. (17.08.2010)

Osmdesátá léta byla zlatou érou filmů pro děti, které svému publiku dávaly přesně to, co chtělo. Byla to doba, kdy se nejen že děti ještě mohly bát (příznačně soudobou sterilnost narušují tvůrci odkojení právě na osmdesátkových filmech), ale všichni věděli, že stejně koukají na sci-fi a horory, především tedy ty klasické z padesátých let pravidelně reprízované americkými televizemi. V souladu s tím pak nová generace snímků, jíž byl "E.T." pouhým začátkem, přinášela velkolepá dobrodružství s příměsí fantaskna a napřirozena. "The Monster Squad" vznikl v době, kdy už existovala většina dnes klasických titulů kategorie, ale i řada jejich variací. Díky existenci souboru děl, o které se mohli opřít, tak scenáristé Fred Dekker a Shane Black vytvořili stejnou mírou plnohodnotný příspěvek do osmdesátkových rodinných dobrodružek i jejich nadsazenou reflexi. Ostatně, co víc by si mohly osmdesátkové děti ještě přát, když už jim filmy nadělily setkání s mimozemšťany, honby za pirátskými poklady či mladé verze slavných hrdinů, než setkat se tváří v tvář s populárními klasickými monstry. Premisa snímku tak zavdává k promenádě all-stars bubáků - konkrétně přicházejí Drákula, vlkodlak, mumie, netvor z Černé laguny a Frankensteinovo monstrum - navázané na konglomerát kanonických prvků jako jsou honba za pokladem v podobě magického amuletu, strašidelné domy, strašidelní sousedé či rozvracející se rodiny a tajný klukovský klub (v předpisovém složení zapálený nerd, ustrašený tlouštík, sebevědomý žvanil, starší frajer, prcek, kterého nikdo neposlouchá, a malá ségra, která je všechny strčí do kapsy). Vyprávění je v zájmu obsažení co největšího množství dětsky vděčných motivů pojaté jako řetězec volně navázaných epizod, které si pohrávají s obvyklými konvencemi, a stejně, jako se celý snímek osvobozuje od striktně ukotveného vyprávění, tak i jednotlivé sekvence překvapí svou nadsázkou i sebereflexí (ve většině filmů mají děcka psa, ale nikdo neřeší, jak se ten dostane do klubovny v koruně stromu). Jak naznačuje intermezzo krkolomných dobrodružství v podobě povinné školní docházky, dětský svět je zde pojatý jako prostor naprosté svobody, která nevyhnutelně prosakuje i do těch částí dne, kdy se ji snaží dospělí omezovat. V souladu s tím pak hlavní silou "The Monster Squad" představuje fakt, že se nesvazuje racionálním pohledem, ale naopak své diváky strhává do víru atrakcí, který i dospělým, kteří ještě nejsou úplně okoralí, vyloudí na tváři nadšený dětinský úsměv. (04.05.2014)

Nejhezčí je úvod připomínající ty nejlepší gotické horory. Hřbitov, zámek, rakve, netopýři, Dracula, rituál, Van Helsing... Pak se ocitneme o sto let později a už je to hlavně zábava. Občas se objeví působivý obraz, jako je třeba scéna v bažině, ale jinak je vše postaveno na omladině soupeřící s monstry. Občas vtípek, žádná řachanda, jen pro pousmání. Po technické stránce sympatické, trikově obstojné. Když běhají modré blesky po Frankensteinově monstru v rakvi, je na ně radost pohledět. A najít pannu, to není jen tak! Závěr napínavý, byť divák tuší, že zlo by mělo být poraženo. Ani nostalgie mne ale tentokrát nepřinutí k lepšímu hodnocení. Fajnové, leč pro mne už tak trochu omšelé... (20.07.2021)

Je to fajn a prvá polovica dokonca super, ale keby na inzultáciu vlkolaka nestačil kopanec do gúľ , Dracula nechodil vyzbrojený dynamitom a podobné necool blbosti mohlo to byť lepšie. Klasické monštrá nadesignované Masky Stanom Winstonom potešili, niektoré nápady z pera autora Smrtonosnej zbrane a Posledného skauta takisto. Slušný detský film, ale nič čo by som si mal pamätať dlhšie. 6/10 (22.04.2016)

Další ze snímků mého dětství, paradoxně s dětmi v hlavních rolích. Povedené béčko o partě dětí, ktěří bojují s hororovými Avengers :D a docela se jim to daří. Filmu nechybí parádní autentická atmosféra, přesvědčivé herecké výkony a spousta božích hlášek a humoru. To, že se spíš jen sotva budete bát, je věc druhá - já tohle viděl poprvé tak v deseti letech a i tak mi to stačilo :D. (20.09.2015)