Na love

Nahlédnutí do zákulisí, kam nikdo vlastně ani nahlížet nechtěl. Rozebírat kontroverzi, (ne)přesnost, (ne)zaujatost asi 40 let od natočení nemá smysl. Faktem zůstává, že Friedkin s odvrácenou stranou New Yorku umí pracovat skvěle, atmosféra je tuhá, Al Pacino nemá chybu. Těžko stravitelné neo-noirové sousto, které nenápadným, ale velmi úderným závěrem vyrazí dech. (01.09.2020)

Pačína jsem měl spojeného s určitě jinými rolemi. Člověk si řekne, hraje tady detektiva v přestrojení ok, jenže. William Friedkin natočil hodně nepříjemnou sondu do nočního života Gayů. Pot, uniformy, nahé zadky, kdepak tohle není žádná Modrá ústřice. Al mě tentokráte nepřipadal herecky nějak zajímavý. 60% (29.07.2021)

Cruising je chvílemi až nepříjemně naturalistická kriminálka o vyšetřování vražd v New Yorkské homosexuální komunitě. Film ve své době vzbudil poprask nezvyklou otevřeností a odvážnými scénami z tamějších gay klubů a přestože se doba změnila, vášně vyvolává dodnes. Najdou se šokovaní aktivisté přísahající, že to takhle před 40. lety na opačném břehu Atlantiku naprosto jistě nevypadalo a že je film homofobní až hrůza. Není tomu tak. Sedmdesátá léta byla divoká a večerní zábava tehdejší BDSM gay komunity byla zhruba tak pohoršující a typická, jako volná láska hippies o dekádu dříve. Ostatně nemělo to dlouhého trvání. Za rok po premiéře Cruising se objevil AIDS a z bezstarostné promiskuity se stala ruská ruleta, na níž měl málokdo nervy. Tolik k úvodu. Film se může pochlubit slušnou atmosférou, skvělou výpravou a tradičně výborným Al Pacinem. Bohužel se občas nepěkně táhne. Chybí mu větší tah na branku a neškodilo by přidat na napínavosti. Režisér prý musel vystříhat přes půl hodiny nejsyrovějších záběrů. Dvouhodinová verze by byla úmorně dlouhá a nejspíš by ji kina odmítla. Už takhle některé scény vypadají, jako kdyby je točil Pier Paolo Pasolini. (25.08.2019)

Možná je to atmosférická krimi, možná má děj spád a je napínavej, možná že mladší vydání Ala Pacina hraje skvěle, možná že je tam příjemná role Karen Allen a možná, že film má myšlenku i padnoucí hudbu, ale přes ty humusárny já se prostě nepřenesu. Například záběr do nechutně vyhlížejícího SM klubu na tančící nahý potetovaný zadky, Al Pacino si maluje obočí, další nahý zadky, dál jsem nechápala, jak se u policejního výslechu najednou zjevil dvoumetrovej černoch v klobouku, až na nějaký bandáže nahej a vrazí Alovi jednu pěstí, načež se otočí (záběr na nahou prdel) a odchází si do křesla číst noviny. Nedivím se, že gayové proti "vypuštění" tohohle filmu protestovali. Upřímně říkám, že už se na tohle nikdy znovu nepodívám. (28.09.2011)

Ačkoliv tento film předchází pověst jakéhosi homofobního blábolu, osobně v něm vidím spíš varování před uniformitou. Proto to, co po Pacinově prvotním oťukávání prostředí následuje, není tradiční pátrání a sbírání stop, nýbrž obcházení v bludném kruhu klubů pro gaye, v nichž lze klidně nalézt i učitele nebo policisty. Pro Pacinovu postavu představuje jediné východisko chycení vraha za každou cenu. I za tu, že by tím vrahem nebyl. Jako každý větší film, který nabízí různorodé interpretace, i u tohoto se většina diváků bohužel přikloní k té, jež se nabízí jako první. A když se k tomu připočte, že se děj točí kolem sexuálních menšin, průser je na světě. Jednoznačně souhlasím s názorem, že podobný film by už dneska (kdy se tvůrci kriminálek vší silou snaží, aby nevyletěli z vyjetých kolejí) vzniknout nemohl. I teď totiž nutí člověka o něm alespoň chvíli přemýšlet navzdory tomu, že veškeré jeho reálie jsou už zřejmě dávno "out". To by průměrný nebo dokonce blbý film rozhodně nedokázal. William Friedkin už zase přecenil svoje publikum. (31.08.2011)