Hedwig a Mizerný palec

24.3.2023 Vzala bych to hned od začátku, kde už v úvodních titulkách můžeme vidět jakousi stylizaci a výtvarno v této graficky a animačně zpracované typografii. Následně celkový příběh pojednává, *zřejmě* o trans ženě, spíše bych řekla genderqueer člověku, který je emigrant z Německa a musel si podstoupit operaci, kterou vlastně ani nechtěl a celkovou změnu pohlaví jen, aby mohl utéct z Německa. Následně se dozvídáme o životě Hedwigy skrze různá vystoupení/písničky, či minulostní flashbacky. Dozvídáme se o jejím dětsví, které nebylo zrovna nejrůžovější kvůli tomu, že je otec opustil a naopak o vztazích ke queer ikonám té doby. Pak vidíme, jak dosti je nalákána do vztahu s mužem, kde už se zobrazuje, jaké měla problémy s otcem za mládí. Je dokonce, jak bylo již zmíněno i celkem přinucena podstoupit operaci, kterou nechtěla. Dozvídáme se i o jejím klíčovém vztahu s ikonou Tommym, který ji vzal všechny písničky po náhlé hádce, zase a znovu týkající se hlavně ohledně pohlavního orgánu, který Hedwig má/nemá. Ve snímku se i vyskytuje kreslená jednoduchá animace, hlavně u první písničky jako jakýsi podklad a představení významu písničky a filmu.Řekla bych, že v této části byl použit dokonce i polyekran, který zkombinoval jeden hraný obraz s druhým animovaným do jednoho. Tato část měla jeden z nejhlavnějších motivů a myšlenek a to bylo hledání své druhé polovičky v genderqueer slova smyslu, což zase odkazuje na moji otázku a ta je taková, zda hlavní postava není genderqueer hlavně kvůli endingu. Když rychle přeskočím, ending dosti odvrací celou queer myšlenku a pokládá otázku špatně vyloženého filmu pro trans obecenstvo. Ale pořád tu je varianta, že Hedwig je genderqueer, což jsem si zase myslela já hlavně tím, že závěrečnou animací a tetováním ukázala, že už svoji, již zmíněnou, druhou polovičku našla a vypadalo to, že se cítí komfortně s jejím tělem a pohlavními orgány.Každopádně…snímek využil i lehce málo archivních záběrů z Německa, což bylo zajímavé dodat. Následně vidíme Menses-fair scénu, která je postavena lehce surrealisticky co se týče mizanscény.Zde lze vidět příklad jednoho z výkladů o jejím životě, který povídá skrze samozřejmě písničku jedné jediné divačce, která dle mého má znázorňovat nás jako diváka.My jsme v pozici této jediné posluchačky.Již zmíněných několik scén z minulosti je zbarvených do studena – víceméně modra – a tvoří to jakousi atmosféru nostalgie a flashbacku.Písničky jsou samozřejmě tématickými pro danou situaci nebo výklad.Též se tu i párkrát velice jasně zobrazuje subjektivita postav, která lze vidět npř. na flashbackové scéně, kde Tommy táhne Hedwigu prádlem a máme obou dvou subjektivní pohledy na toho druhého střídající se.Následně lze též zmínit pohled přímo z očí Hedwigy, kde můžeme pozorovat její vlasy na krajích. Ale ne vše je fakt tak růžové. Ve snímku se i promítá Hedwigy silná závislost na alkoholu, která těžce zasahuje i další její blízké osoby a nebo i ji samotnou (viz. agrese apod.). Celková mentalita samotné Hedwigy není na tom nejlepším místě hlavně kvůli situacím, které se jí v minulosti odehrály a měly na ni dopad. Později vykládaný příběh o Adamu a Evě ve mně vyvolal jakousi myšlenku feminismu, což mě dostává k další stránce a to je vztah Hedwigy a Tommyho, který se vyvinul hlavně z toho, jak k ní Tommy vzhlížel následně a považoval ji za něco jako jeho divu, než jsme se opět a znovu dostali k situaci lvl. pohlavní orgán. Ti dva si rozuměli hlavně kvůli otcovským problémům, kterými oba trpěli a to hodně. Hedwig tu má i scénky jako prostitutka a ne jen ona, ale naproti ní je další transgender žena a obě dvě si nikdo nevybírá, což jemně pojednává o trans problematice jako hodně situací v tomto snímku. Situace poukazují na trápení trans a queer lidí.Cítila  jsem tam veliké pochopení z mé strany a dokázala jsem se do ní vcítit či prožít jakési situace, které ve mě nechaly nějaké silnější emoce. Chvílemi jsem se cítila, že jsem součástí tohoto díla, či samotné postavy. 8.6.2023 Většinu věcí jsem napsala, když jsem film viděla poprvé, takže se nemíním až tak vyjadřovat. Jelikož je pride month, tak chci ten pride v sobě oslavit mými oblíbenými queer filmy a mezi tu TOP patří právě Hedwig and the Angry Inch. Je to něco, v čem si zřejmě každý queer člověk najde něco svého, jelikož se tu jak hlavně řeší genderqueerness, tak i queerness v přitažlivosti. Pro mne je to nehorázně osobní a tak jsem schopna se vcítit jak do filmu, témat a motivů, tak i do postav, tedy hlavní postavy, která tu řeší hlavně svůj gender. Moje pocity se mixují mezi melancholií, genderovou euforií a dysfórií, uvědoměním, porozuměním a radostí. Genderová identita, jak jsem už zmiňovala v prvním textu, se tu vyobrazuje i pomocí animací, které nám doprovází tematické písničky. Po druhém sledování jsem si přebrala genderovou dysforii Hedwiky naprosto jinak. Jak ukazovaly animace, Hedwika gender a stvoření pohlaví a genderů brala lehce jinak než ostatní a okolo této myšlenky a její dysforie se to hodně pohybovalo. Její tetování bylo zmixováno do jedné osoby, která má ale stereotypické mužské oko a ženské oko, jak jsme mohli vidět v animaci, kde se vyskytovaly gendery. Podle mého, Hedwika přijala její část mužského pohlaví a nepovedené operace, se kterou se vlastně po celou dobu trápila. Její upravené tetování v tom případě mělo symbolizovat jakousi vyrovnanost se svým pohlavím a naopak genderovou identitou, což si myslím, že je lehce možné se vcítit do. To dle mého takto pociťoval i samotný autor, který pocitově zřejmě udělal film lehoulince autobiografický, jelikož je nebinární a film měl i spoustu nebinárních genderqueer elementů. (09.08.2023) (menej) (viac)