Hedwig a Mizerný palec

No nevím, mnoho z vás tady reptá nad průměrností písniček, mně přišly naprosto skvělé a spolu se soundtrackem z Velvet goldmine opravdu prvotřídní glamrockový nářez. A samotné zpracování filmu? To je plné nápadů, ať již prací s kamerou, tak kompozicí scény a záběrů. A pokud jako divák přistoupíte na podivně surrealistické vyprávění, není o čem. Michael Pitt si prostě umí vybírat filmy. 8/10 (29.04.2014)

Výborné skladby a výborné texty. Mitchellova postava mi občas pripomenula postavu Cilliana Murphyho z Breakfast on Pluto, obe sa mi naozaj veľmi páčili. A Michael Pitt je hypnotizujúci :) I had tried singing once, back in Berlin. They threw tomatoes after the show...I had a nice salad. (23.10.2010)

Vynikající punkrockový muzikál se skvělým příběhem, úchvatnou/ným hlavní hrdinkou/hrdinou, nádhernými písněmi se zajímavými texty a obdivuhodnými animovanými videoklipy. (09.01.2009)

Síce ma po celý čas neopúšťal pocit, že pán výhradný autor nevedel ani presne čo, ani ako... ale nakoniec dobre. (10.09.2018)

Naprosto jsem nevěděla, jak tohle ohodnotit. Bylo mi to tak blízké, až se mi to nelíbilo... (27.06.2010)

Moc pěkný punkrockový muzikál, který příjemně navozuje atmosféru newyorské punkové scény z počátku 70. let a jejich transvestitismus (New York Dolls, Jayne County). Hlavní hrdina/ka Hedwig obdivuje Davida Bowieho, Iggy Popa a Lou Reeda a musí se vypořádat s problémy lásky a svého pohlaví (moc pěkná písnička Origin of Love), ale taky peněz a rock'n'rollové slávy. Nejvíc mě ale dostal vtípek o tom, že Hedwigu vyhodili ze školy za referát o agresivním vlivu německé filozofie na rock s názvem "You, Kant, Always Get What You Want":) (03.11.2006)

Extravagantné, vtipné, smutné, skvele zahrané, suverénne zrežírované, kultové. Geniálny soundtrack ! (05.04.2009)

Napodruhé se mi to líbilo ještě mnohem víc a jen co doběhly závěrečné titulky, dal jsem na videu zpátečku a to krásné finále (tři písně + další dvě se závěrečnými titulky) si pustil znovu. HEDWIG AND THE ANGRY INCH se dá prostě vidět víckrát a řada z vás si ho snad i zamiluje. Pominu-li krásný příběh u kterého se ani nechce věřit, že je fiktivní, dále nádhernou vizuální stránku (animované sekvence, kostýmy, atd.), tak ze všeho nejúžasnější jsou ty písně. Je jich zde opravdu hodně a jedna lepší než druhá. Potěší zejména diváky s rockovým cítěním, ale skladby mají jak úžasné texty, tak skvěle propracovanou strukturu a jsou hodně rozmanité (od vypalovaček až po balady) a tak se budou nejspíš líbit všem. Samostatnou kapitolu by si zasloužil John Cameron Mitchell, který kromě režie ztvárnil také hlavní postavu (ještě dříve ji hrál řadu let na Broadwayi) a také se na filmu podílel i v dalších ohledech (spolupráce na scénáři, napsal monology, složil hudbu). V roli Hedwig / Hansela je naprosto dokonalý, úžasně zpívá a jeho výkon je tou pověstnou třešničkou na dortu. Prostě nádherný film, který se může směle měřit s kultovním THE ROCKY HORROR PICTURE SHOW. (07.01.2007)

1* za songy, 1* za animované sekvencie, 1* za niektoré svetlé okamihy a miestami zaujímavé otázky na zamyslenie avšak aj napriek mojej snahe pochopiť hlavnú myšlienku, ostal film u mňa kdesi na pol ceste. Takéto výstrednosti sú proti môjmu gustu, na druhej strane keď to porovnávam so Shortbusom toto bol aspoň regulérny film a nie gay porno :-) (21.05.2008)

Muzikál vyprávějící o životě a díle jednoho transsexuála? No a proč ne? Vítejte ve světě J.C.Mitchella! Tenhle film je.. no, řekněme velmi bizarní. Od Mitchella mám stejně radši Shortbus (plivejte si na ten film jak libo), protože je vážnější a jaksi umírněnější, ale i v Hedwize se dají najít zajímavé otázky o lidské sexualitě, identitě a tak dále. Ale co si budem povídat, hlavně je to zatraceně zábavný a hlavní hrdin(k)a je k sežrání! (25.09.2007)

Vydarený kúsok podľa divadelného muzikálu na téma zmeny pohlavia, ktorý nato zvolil ako charakteristicky vhodnú formu, tak skvelé hudobné čísla ((ako hud. fanúšika ma potešilo najmä legendárne "I put on some make up - kebych mal pamäť na názvy tak napíšem orig. názov songu, ktoré som počul v niekoľkých live verziách od Polyphonic Spree (ktorých koncert ma upozornil na tento film) až po NOFX a páčil sa mi aj v podaní Hedwiga, rovnako ma prekvapilo ako výborne odsýpali niektoré iné songy (neviem či by som inej kapele zožral text používajúci slová typu Hádes a Osiris /Origin of Love inak podľa Aristofanesa/). Páčil sa mi aj zvláštne poňatý koniec, ktorý sa aspoň pre mňa dá vyložiť v niekoľkých variantoch a sám je symbolom hľadania vlastnej sexuálnej identity. K tomu správna dávka nadsázky a kvalitní herecký ensemble dávajú vyniknúť osobitému filmu ďaleko za hranicov mainstreamu, ktorý má v sebe ešte jednu rovinu (underground vs. mainstream ala Hedwig vs. Tommy Gnosis). Silný film, ale nie pre každého. SPOiLER P.s.: Pôsobili iba na mňa Tommy a Hedwig ako jedna osoba?? (09.06.2005)

Tak od tohoto filmu, jsem nečekala moc, asi díky kontroverznímu námětu. Když jsem si přečetla, že se jedná o komedii, očekávala jsem nějakou trhlou rádobyvtipnou ptákovinu. Avšak po shlédnutí jsem překvapená. Dojemný příběh o lásce, odlišnosti, hledání svého já, své druhé poloviny a ujasnění si pohlaví. Zohyzdněná a mnohokrát přešitá Hedwig prochází několika bolestnými zážitky a dostává se z nich za pomocí své největší lásky – hudby. Jen ta jí pomáhá překlenout se přes bolest, která jí sžírá. Hudební stránka filmu je kvalitní, texty jsou vševypovídající. Herce a režiséra Johna Camerona Mitchella si musím zapamatovat, dokázal se vžít naprosto věrohodně do role Hedwigy, což není snadná úloha, navíc v některých momentech skutečně vypadal jako žena i gesta byla uvěřitelná. Čím více spěl film k finále, tím víc jsem vnímala Hedwigu jako ženu. Konec nádherný, hodnotím za 5*. (03.11.2006)

Pro mě tak nějak muzikály skončily v období My Fair Lady a Za zvuků hudby. Z pozdějších se mi líbily jen dva, a to Vlasy a Moulin Rouge. Hedwiga a Angry Inch nebyl podle mě zcela muzikál, či jak to říct, ale stejně mě to nijak zvlášť nechytlo. Písničky se mi nelíbily a děj - nijak zvlášť bizarní mi nepřipadal - mě nijak neoslovil, i když musím přiznat, že Hedwigy vyprávění bylo sem tam zajímavé. Nejvíc se mi asi z celého filmu líbily animace. (03.11.2006)

Hudebně suverénní, dějově příjemně nepředvídatelná filmová verze stejnojmenného off-Broadway muzikálu. Animované pasáže a vtipné zkratky bezpečně zažehnávají nebezpečí únavy z dryáčnické barevnosti a transsexuální afektovanosti. Pěkné. (28.06.2004)

Skvělý a dokonalý a parádní music k tomu! (13.10.2007)

Tři za tu hudbu, ale za hlavní postavu mám chut dát míň. Skvěle natočené, ale prostě mi to nesedlo a pořád jsem měl nutknání vstát a odejít. Jednoduše blé... (13.09.2007)

John Cameron MIchell je divnej, to si vyjasněme hned. Ještě jsem se nerozhodl, jestli se mi líbí Shortbus, kterej je děsně zvláštní a ted se mi sám obsadí do filmu, kde hraje transvestitu. Jako překvapovat umí, ale nejsem si jist, jestli je to vždycky to nejlepší. Umím si živě představit sám sebe, jak hodnotím tenhle film a s komentářem, že to bylo hrozně gay mu dávám tak jednu až dvě hvězdy. Tak přoč ty čtyři? Protože Michael Pitt je jeden z nejlepších herců nastupující generace, protože mám rád hudbu 70. a 80. let (hlavně si nemyslete, že ted mám na mysli Frankie goes to Hollywood a podobný diskárny), protože nejtěžší v umění je udělat kýč, kterej je uměním. A vsadím se, že komu se líbil Velvet Goldmine, bude i Hedwigu hodnotit pozitivně. (14.07.2008)

Nikdy bych neřekl že film, natož MUZIKÁL s podobným výpletem by mě mohl takhle zaujmout. Stalo se. Skvělá hudba, děj, myšlenka. Skvělý film. (03.11.2006)

Otevřený / expresivní / EXTRAVAGANTNÍ / barevný, možná až kýčovitý / hudební film s animovanými sekvencemi primárně o HLEDÁNÍ jak vlastní (nejen sexuální) identity, tak i své druhé poloviny, která by k nám pasovala… ~ Absolutorium zaslouží režisér a protagonista v jedné osobě John Cameron Mitchell. (29.03.2013)

bezvadný film o vnitřní rozpolcenosti na pomezí obou pohlaví, která je zde prezentována hlavně geniálními (někdy dost sarkastickými) texty a hlubokým, nostalgií a žalem naplněným vokálem životem zkoušené Hedwiky/Hansela. (05.12.2008)