Neviditelná válka

Stylem natočení je to zaseknuté na úrovni 90. let, kdy se dokumenty točily stylem "postav statickou kameru na člověka co mluví z gauče a pak to sestříhej na desetiminutový monolog". Téma strašné, ale do prdele, to ti diletanti v postprodukci nechápou, že pokud má něco upoutat pozornost většiny společnosti (a o co všem účinkujícím šlo) a ne jen nadšených dokumentofilů, tak to musí vzít za koule? Tady se zkrátka jede 90 minut jenom na tom, že vám z pohodlí gauče bude vyprávět dvacet žen téměř totožný příběh. Dokumentaristé dokonce neměli ani koule na to, aby zašli za údajnými pachateli a trochu je podusili, natož aby zveřejnili jejich jména a fotky. Zkrátka, případná žaloba byla větší priorita, než teatrální podpora těch znásilněných žen a dalších, které díky neinformovanosti budou následovat (nebyla právě osvěta principem filmu?). Dokument bez jediné investigativní práce, všechny informace, které divák dostane, jsou jen trapně přežvýkané oficiální statistiky armády. NUDA! Holkám fandím, tvůrci jim ale moc nepomohli. 40% (22.01.2013)

Vážné nepříjemné téma zpracováno ne úplně vysloveně špatným, ale trochu chladným způsobem, a samozřejmě z amerického pohledu (nejvíce prolog a epilog). O něco kratší by to neškodilo, ke konci začne docházet dech a celkově to není (možná i díky velké rozmělněnosti do spousty hodně si podobných příběhů) tak úderné, jak by si to zasloužilo. Samotné příběhy jsou pochopitelně silné, smutné, ovšem jen obsah vždy nestačí. [50%] (08.02.2013)

Dokument snažící se jít do hloubky problému znásilnění v americké armádě, která se po něm jeví vším, ale rozhodně ne idilickou vesnicí plnou mravně a sexuálně neporušených jedinců. V Americe dosahuje touha vlastnit zbraň nebo si jít zastřílet do války ve jménu vlasti pozoruhodně absurdních rozměrů. V určité chvíli převládne nad touhou dokončit své vzdělání a jít bojovat za stýčka Sama. Je dobře, že něco podobného bylo natočeno, protože to nahrává pacifistickým dialogům, které od teď nemusejí používat obrázky fyzicky zmrzačených veteránů, ale veteránek, které jsou zmrzačeny psychicky a to je něco mnohem víc sugestivnějšího. I přes autentické rozhovory a množství těžko ověřitelných dat se ale nelze zbavit dojmu, že celou věc sledujeme až příliš z povzdálí a nezúčastněně. Paradoxně tak víc než o znásilnění se dovídáme mnohé o americké povaze a sebelítosti pramenící z přespříliš dlouho vtloukáného způsobu uvažování. // Poslední zbraní dneška jsou bojové dovednosti amerického vojáka, připraveného bojovat kdekoliv na světě, bránit svou zemi a vás, americký lid, proti nepřátelské agresi.Pokud by někoho téma opravdu zajímalo, může se na něj podívat i z jinýho-dramatickýho a nutno přiznat, že celkem zajímavýho pohledu seriálu Last Resort, konkrétně dílu 1x08. (18.01.2013)

V první řadě nejsem ztotožněna ani s filozofií armády, natož se vstupem žen do tohoto odvětví. To ovšem není omluvou pro zločiny, které se v armádě dějí. To, že se hromada úchylných samovládců rozhodne, že bude páchat zločiny, které nejen utlutlají, ale budou si za ně vzájemně gratulovat, je zrůdný příklad absence práva v armádě. Nechápu tu bandu idiotů, která ozbrojeným zeleným mozkům, beze strachu zabít, natož znásilnit, dává možnost si sami vládnout. Dopručuji ke shlédnutí zejména ženám, co si přejí vstoupit do armády. (07.01.2014)

Dokument ktorý témou osloví široké spektrum divkov no jej spracovaním ich už nenadchne... Bol príliš sugestívny, pohľad na vec zobrazoval v podstae len z jednej strany (chýbali mi tam vyjadrenia "páchateľov" alebo aspoň nejaké základné informácie o nich a nie len kde bývajú teraz - aj keď chápem že by to asi nebolo moc jednoduché zverejniť takéto informácie lebo hlavnou priroritou pre USA sú jej vojaci a zbrane), ...pomerne dosť zle spracovaná tak závažná téma ako sú znásilnenia (23.01.2013)