Neviditelná válka

Stylem natočení je to zaseknuté na úrovni 90. let, kdy se dokumenty točily stylem "postav statickou kameru na člověka co mluví z gauče a pak to sestříhej na desetiminutový monolog". Téma strašné, ale do prdele, to ti diletanti v postprodukci nechápou, že pokud má něco upoutat pozornost většiny společnosti (a o co všem účinkujícím šlo) a ne jen nadšených dokumentofilů, tak to musí vzít za koule? Tady se zkrátka jede 90 minut jenom na tom, že vám z pohodlí gauče bude vyprávět dvacet žen téměř totožný příběh. Dokumentaristé dokonce neměli ani koule na to, aby zašli za údajnými pachateli a trochu je podusili, natož aby zveřejnili jejich jména a fotky. Zkrátka, případná žaloba byla větší priorita, než teatrální podpora těch znásilněných žen a dalších, které díky neinformovanosti budou následovat (nebyla právě osvěta principem filmu?). Dokument bez jediné investigativní práce, všechny informace, které divák dostane, jsou jen trapně přežvýkané oficiální statistiky armády. NUDA! Holkám fandím, tvůrci jim ale moc nepomohli. 40% (22.01.2013)

Zvláštny ukecaný dokument o znásilneniach v americkej armáde. Obetí je na stotísíce. Páchatelia sú v prevažnej väčšine nepotrestaní. Nie je to len byrokraciou, ale najmä karierizmom, rodinkárstvom a kvôli mnohým dôvodom, na ktoré sa v dokumente poukáže. Ten tiež ukazuje všetky možné traumy, ktoré obete prežívajú. Štýl dokumentu je, že všetko počujeme od zväčša od obetí a je v ňom aj mnoho zbytočných scénok. Po čase však začne otravovať a môže to byť umením pre ľudí dopozerať s plným vnímaním, nemusíte mať navyše z toho nejaký ucelený pohľad z vecí, čo robiť v prípade ak vás niekto bude chcieť znásilniť, ako tomu predísť, čo robiť v prípade ak sa to stane, ako to prijať a vysporiadať sa s tým, príde mi to len také vzbudzovanie svedomia u nadriadených aj keď práve tam nejak často nepochodia. Inak mi je zle z toho ako vidím ako stále kvetnato ospevujú svoju Ameriku, službu vlasti v armáde a pritom si neuvedomujú samú podstatu armády. (26.01.2013)

V první řadě nejsem ztotožněna ani s filozofií armády, natož se vstupem žen do tohoto odvětví. To ovšem není omluvou pro zločiny, které se v armádě dějí. To, že se hromada úchylných samovládců rozhodne, že bude páchat zločiny, které nejen utlutlají, ale budou si za ně vzájemně gratulovat, je zrůdný příklad absence práva v armádě. Nechápu tu bandu idiotů, která ozbrojeným zeleným mozkům, beze strachu zabít, natož znásilnit, dává možnost si sami vládnout. Dopručuji ke shlédnutí zejména ženám, co si přejí vstoupit do armády. (07.01.2014)

Vážné nepříjemné téma zpracováno ne úplně vysloveně špatným, ale trochu chladným způsobem, a samozřejmě z amerického pohledu (nejvíce prolog a epilog). O něco kratší by to neškodilo, ke konci začne docházet dech a celkově to není (možná i díky velké rozmělněnosti do spousty hodně si podobných příběhů) tak úderné, jak by si to zasloužilo. Samotné příběhy jsou pochopitelně silné, smutné, ovšem jen obsah vždy nestačí. [50%] (08.02.2013)

Palčivé téma, které je opravdu silnou kávou. Jen nechápu proč se dokument zaměřil pouze na výpovědi obětí a nešel trochu dále. Bude znít asi blbě, ale hodina a půl zážitků znásilněných žen na dokument dnes nestačí. Námětově tak opravdu palčivé téma, o kterém stojí za to mluvit a řešit, dokumentárně však docela slabé. (21.03.2013)