Poslední dny na Marsu

Všichni se drží tak tak pohromadě. Vyčerpání je značné. Mise končí. Čeká je cesta domů. Nebude krátká, ale konečně uvidí se blízké, své děti, svou postel. Úkol byl jasný, nalézt známky života a přivézt zpět vzorky. Nic zásadního ale z Marsu zpátky na Zemi neodvezou. I když možná jeden z vědátorů něco tají? Nikdo se tu nepokouší o žánrovou klasiku, to je potřeba si uvědomit. Přes všechny neduhy mi nicméně tenhle komorně laděný poctivý vesmírný survival horor/thriller docela sedl. Když si vzpomenu na extrémně pomalý Moon, jehož studie rozkladu osobnosti zaviněná dlouhou izolací kdesi ve vesmírné stanici mě solidně ničila, vrací se na mě myšlenky, zda byl horší, než Boyleův kousek Sunshine, ve kterém forma totálně přebíjela obsah. Tady jsem se prostě chtěl bavit a to mi tvůrci umožnili. Zákeřná bakterie, která napadá krevní oběh posádky, nám umožní vidět pobíhat po Rudé planetě zombie, nenakažených ubývá a tvůrci dokazují, že i s hubeným rozpočtem se dá (když přivřeme obě oči nad přetlakem žánrových klišé) zahrát slušné zombie divadlo. Ve finále ani moc nevadí černobílé charaktery (zbabělec, hrdinný vůdce, vědátorka-mrcha). Já šel spát spokojený!! 65% (07.04.2014)

Vysoce virulentní a patogenní extraterestriální mikroorganismus napadne malou posádku neméně malé výzkumné stanice na Marsu. Projevem onemocnění je smrt a následně změny chování agresivního charakteru. Nemocných přibývá, teror se stupňuje a divák se nudí. Podobné sci-fi opičárny obvykle sází na akci, napětí a postupnou likvidaci bezmocných lidských tvorů, tady se dočkáme jen občasných stydlivých záběrů na čerstvé zombie, přesunů zbývajících členů posádky z bodu A do bodu B, bodu C a bodu D, tmy, monumentální digitální prachové bouře a psychicky labilního Schreibera. Přišlo mi to tak trochu málo, no. (02.12.2014)

Vzdor slušnému obsazení a solidním prvkům atmosféry i napětí se mi nedařilo držet pozornost. Možná proto, že jsem podobných naháněček, kdy se lidé díky bakteriím mění v cokoliv, viděl tolik, že by muselo přijít něco opravdu originálního, abych byl překvapen. Last Days on Mars se liší od klasických zombie honiček vlastně jen tím, že se odehrává na Marsu a má áčkový oděv. 30% (14.11.2013)

Zombie na Marsu. Návrh na možný distribuční název je zároveň i vyčerpávajícím popisem obsahu (i přes občasná filozofická skoro-dilemata a obnažování charakterů v krizových situacích). Nejen znalým direktivy: „Nikdy si nezahrávej s něčím, co má víc zubů než celá Addamsova rodina.“ musí být brzy jasné, že tuhle ohranou misi z Komunistické planety mohou zachránit jedině Liev Schreiber a soundtrack - po ostatních členech štábu si pak klidně může zkusit robotické vozítko Curiosity couvání.. (17.12.2013)

Bez účasti Schreibera bych se pravděpodobně nikdy nedonutil tento film zhlédnout, a byla by to docela škoda. Nic nového pod sluncem to sice rozhodně není, ale jako s čistě žánrovou sci-fi vyvražďovačkou s Posledními dny na Marsu snad ani nelze mít problém - nechybí zde totiž napětí ani povedené využití prostředí, a dokonce si to bere i něco z toho mnou opěvovaného nadšení z překonávání hranic neprobádaného smíšeného s úzkostlivostí z naprostého oddělení od jakékoli civilizace, které se tak dobře podařilo zobrazit v Europa Report. Jediná malá výtka se týká toho, že samotné "zombie" nejsou prozkoumány nijak hlouběji, obzvlášť proto, že právě jejich fungování vědci ve skafandrech nejednou nakousli. (03.05.2014)