Koľaje osudu

Nenápadný snímok, ktorý prefrčal našimi kinami a kupodivu žiadnu slávu nezožal, je poctivou ukážkou kombinácie romantiky a vojnovej drámy. Aby sme pochopili súkromnú traumu vojnového veterána Erica Lomaxa ( výborný Colin Firth ), keď táto trauma začína nahlodávať aj jeho nový vzťah s Patti ( kúzelná Nicole Kidman ), príbeh nás retrospektívne vracia do druhej vojny do japonského zajateckého tábora a postupne odhaľujeme celú tragédiu. Rozuzlenie však dochádza až po osobnom stretnutí s mužom, ktorý ho trýznil... Páčil sa mi cit pre komorné scény, niekedy doslova intínme a na druhej strane veľkorysé scény pri budovaní železnice v zajatí. Film je vyvážený, herecké výkony na úrovni a záverečné emotívne vybičované scény sú náležité tejto témy. (19.07.2014)

Krutý i krásný, a hlavně velmi dojemný příběh, vyprávěný s velkým citem. Není to určitě romantická, ani životopisná pecka, ale určitě jde o film, který mě měl čím oslovit. Není moc co psát, sáhodlouhý popis něčeho, co vypráví skutečné události mi nikdy moc nešlo, lepší je určitě si film pustit a posoudit sám. Pro někoho bude film možná táhlý a nudný, jsou zde přemýšlivé pasáže, místa, kde se hlavní postavy zamýšlí nad svým osudem, nad tím, co bylo a bude. Film mohu ale doporučit těm, kteří mají rádi klidné filmy, které mají svou duši a které vyprávějí skutečné životní osudy. Kidman, Firth a Skarsgard jsou zde úžasní. (27.06.2014)

O utrpení a odpustení. Japonsko vs Veľká Británia, chvíľu to bolo 1:0, nakoniec sa to ale obrátilo a svojím skutočným príbehom dáva Eric Lomax svedectvo, ako sa dá prekonať i to najhoršie. Film nie je silný na násilné situácie, ktoré tu mohli byť zobrazované plnou hrsťou, ani bitie palicou mi pankreas nezdvihlo, ale sleduje hlavný cieľ dať divákovi hlavnú myšlienku a posolstvo, ktoré si má zapamätať. Je naozaj zaujímavé, kým boli Japonci len pred nedávnom a kým sú dnes. Ideológia dokáže zatemniť aj tie najgeniálnejšie mozgy. (15.10.2023)

Z počátku mě Koleje osudu příliš nezaujaly, ale jakmile se děj začal daleko více přesouvat v čase zpět do 2. světové války, přišel jsem si na své. Že je snímek podle skutečné události, podtrhuje jeho výpovědní hodnotu a dotváří pomalu se rýsující plný počet hvězd, který je podmíněn také skvělými hereckými výkony a poměrně příjemnou hudbou, jež není nějak extra dobře zapamatovatelná, ale výtečně dotváří dané scény, byť na první poslech vykrádá různé hudební motivy (slyšel jsem tam i Antonína Dvořáka), což je ale běžná praxe a nijak to tedy nepřekvapuje. Ke konci se příběh dostává i do emocionálnější roviny, což je velké plus. Docela se divím "pouhému" hodnocení 71%. (15.07.2014)

Napřed mi nepřišlo, že by byl film mým šalkem kávy, až když se začal pomalu rozjíždět, tak byl pro mě zajímavý hlavně z psychologického hlediska. To, že válka je krutá věc, která nechá v lidech velké stopy a změní je, že už mnohdy nebudou takoví, jako předtím, je všeobecně známo. Ale obdiv patří tomu, kdo je schopen odpustit nepříteli. Myslím si, že ten toho musí v sobě hodně zabít. To mi přišlo na tomhle příběhu (mimo to, že je podle skutečné události) dojemné, a za to si zaslouží vysoké hodnocení. Doporučuji. (26.12.2017)