Koľaje osudu

Občas se k tomu hrnci, i když se v něm vaří samé kvalitní produkty, musí přistupovat s větším zápalem a péčí. Aranžování na talíř je pak taky hodně důležité, stejně jako správný servis na stůl. Jsou cíle a jsou ambice, jenže každý nemá na to jich dosáhnout. Colin Firth bojuje s válečným traumatem, Nicole Kidman ho miluje a my vlastně ani nevíme proč. Protože nemáme moc možností uvěřit, proč se do něj zamilovala. Její vyvolený navíc roky po válce, kdy se podílel coby zajatec na stavbě železnice kolem slavné řeky Kwai, nedokázal zapomenout na mučení v zajateckém táboře, teď to vše nějak vyvřelo, navíc se dozvěděl, že chlapík s tváří výborného Hiroyuki Sanady, jenž se na jeho strádání podílel nejvíc, stále žije. Lze dlouhodobě žít s velkou nenávistí v srdci? Tvůrci se až moc spoléhali na to, že téma je silné samo o sobě, jenže námět, který má být dojemný, se proměnil v chladný film. Pokusy o emocionálně vyhrocené scény příliš nefungují, k hrdinům se obtížně dostáváme a snad jen právě závěrečné „zúčtování“ přichystá nějaká ta dilemata a emoce. Ostatně i hrůzné scény mučení nechávají diváka v klidu. A to je tak trochu špatně. Herecky je tahle látka v rámci možností zajímavá, ale samozřejmě všichni dobře víme, že od tria Firth, Kidman, Skarsgård se dá získat mnohem mnohem víc. (14.08.2014)

Na každé vteřině snímku jsou znát jeho velké ambice. Ty se ale bohužel nepodařilo úplně naplnit. Může za to hlavně režírující Teplitzky, který jako by spoléhal na to, že ústřední téma je silné samo o sobě a k úspěchu to bohatě stačí. To ale bohužel není pravda, protože podobných příběhů už bylo zfilmováno spousty a většinou lépe. Tvůrce si totiž neuvědomil, že k tomu, aby byl takový příběh působivý, je třeba naservírovat divákovi emoce. Ty tu bohužel úplně chybí, protože všechno je podáno tak chladně a sterilně, že zkrátka není možné se s nějakou postavou sblížit a soucítit s ní. I scény útrpného a krutého mučení absolutně nepůsobí, což je rozhodně špatně. A je to škoda, protože ona rovina o potřebném odpuštění a nenávisti je velmi silná a rozhodně měla být podána lépe. Navíc ani tempo není nikterak závratné a celé se to strašlivě táhne, takže by neuškodilo minimálně čtvrthodinku vystříhat. Naštěstí se vydařilo obsazení, protože Colin Firth hraje náramně a se svou ne úplně dobře napsanou postavou dělá, co se dá. Špatný není ani Irvine jako hrdinovo mladé já. Kidman i Skarsgard tu jsou dost málo a odvedou spíš klasický standard. The Railway Man výrazně utopil svůj potenciál v nenápadité a nezajímavé režii, která je u podobných snímků tím nejdůležitějším. 50% (06.03.2014)

Přijde mi docela překvapivé, že jsem se o filmu s takovým tématem a takovými herci dozvěděla až od rockera Dodo Doležala na rodinném barbecue. A to chodím pravidelně na ČSFD i IMDB, čtu bulvár o Nicole Kidman a jsem studentka filmové školy, takže bych měla mít přehled ve všech směrech.To to nemělo žádné PR? A nebo jsem si ho jenom nevšimla? Inu což. Hirojuki Sanada je drahoušek, to je jisté. Plus je zajímavé, i když nikterak novátorské, jakým způsobem jsou tvůrci věrní románové (memoárové) struktuře montováním celkového dramatického oblouku ze spousty menších. Přináší to s sebou úskalí několika témat, z nichž každé se snaží být osudovější než ty další (spasitelská láska, smíření s bohem/vlastním nitrem, vina v době války), a celek je potom asi melodramatický až nad míru. - Dodatek, je celkem vtipné porovnat filmového hrdinu s jeho reálným životopisem, filmaři jsou největší lháři a takoví důvěřiví diváci jako můj tatínek si to vůbec neuvědomují. (11.06.2014)

Z počátku mě Koleje osudu příliš nezaujaly, ale jakmile se děj začal daleko více přesouvat v čase zpět do 2. světové války, přišel jsem si na své. Že je snímek podle skutečné události, podtrhuje jeho výpovědní hodnotu a dotváří pomalu se rýsující plný počet hvězd, který je podmíněn také skvělými hereckými výkony a poměrně příjemnou hudbou, jež není nějak extra dobře zapamatovatelná, ale výtečně dotváří dané scény, byť na první poslech vykrádá různé hudební motivy (slyšel jsem tam i Antonína Dvořáka), což je ale běžná praxe a nijak to tedy nepřekvapuje. Ke konci se příběh dostává i do emocionálnější roviny, což je velké plus. Docela se divím "pouhému" hodnocení 71%. (15.07.2014)

Velice zajímavý film o komplikovaném zrodu britsko-japonského přátelství.Mezi klady snímku počítám silné téma a kvalitní obsazení,ke slabinám řadím scénář,který mohl z námětu dostat mnohem více,ale přesto si myslím,že jde o film,který stojí za shlédnutí,navíc oceňuji,že se tvůrci nenechali unést a neudělali z filmu další pokračování Saw.Taky se mi líbilo nenásilné prolínání minulosti a současnosti a také to,že se film zaměřil spíše na psychické následky války,než na válku samotnou,protože když si vzpomenu na 6.batalion... (16.08.2016)