Blízko od seba

To už tak býva, že rodina sa v súčasnosti stretáva už len na pohreboch. A často sa aj stáva, že práve chvíle, ktoré by ich mali opäť stmeliť, sa využijú na vyťahovanie starých záležitostí, krívd a nedopovedaných slov. Alebo sa dokonca odhalia tajomstvá, ktoré radšej nikdy nemali vyjsť na povrch...Snáď by som len ubrala z vyhrotených scén, ktorých bolo až príliš, čo bolo na škodu filmu. Tým pádom pre diváka neostal čas na oddych a spracovanie emócii z jednej hádky, keďže okamžite nasledovala ďalšia. Ale inak mám tento štýl rada, realistické situácie, s ktorými sa človek ľahko stotožní. Meryl Streep dokonalá, Julia nezaostávala. (25.04.2014)

Mám hodně ráda Meryl Streepovou, ale přestávám mít ráda filmy, ve kterých hraje. Tu ordinérní Druhou šanci jsem jí už pomalu začala odpouštět a ona na mě tímto! Vrcholně nudnou podívanou, ve které je sice jedna mrtvola, ale hemží se to připomínáním její smrti příliš často, takže se zdá, že je zde nezvykle mnoho mrtvých. A k tomu Violet pomalu a jistě za mohutného pálení úst umírá také. Ono z toho šlo natočit drama, ona šla natočit komedie, ona z toho mohla být kombinace obého. Takhle jsou to dvě hodiny tlachání o ničem v podání nejlepší americké herečky. Bezzubé, bezduché, bez nápadu, a tak bez zájmu vypínám. (17.02.2014)

Já tak nesnáším rodinný sleziny, ať už jde o pohřeb, narozky, nebo jenom tak domluvené setkání, vždycky to dopadá stejně. Přesně jako v tomhle filmu. Tady se to dalo přežít, vzhledem k tomu, že člověk nemusí přemýšlet, kam se hned po příjezdu zašije a ke všemu je za dvě hodiny po všem. Ale že bych to vyhledávala... Hlava mě ze všech těch výčitek a hádek rozbolela zrovna tak, jako bych u toho seděla. Na čemž je ovšem vidět, že herci odvedli dobrou práci, u Meryl už se s tím tak nějak počítá, ale i Julia mile překvapila a ostatní umně předvedli svůj standard. A teď chci mít zase chvilku jen pro sebe. 60% (20.05.2014)

Znáte takové ty (divadelní) konverzační komedie, v nichž se skupina lidí sejde v uzavřeném prostoru a strašně se pohádá? Typicky třeba Bůh masakru, nebo z poslední doby francouzské Jméno. Tak tohle je něco podobného, akorát mnohem krutější. Úsměv na rtech rychle zhořkne, protože když si zdejší postavy říkají zlé věci, tak to myslí vážně. Meryl Streep tradičně výborná a Julia Roberts v životní formě. (12.01.2014)

Proč já se pořád týrám. Jak já nenávidím tyhle charakterní herce, jak si hrají svoje charaktery. Jedná se o jeden z těch filmů, kde si stačí přečíst děj na Wikipedii a jinak se vůbec není třeba na samotné dílo dívat, protože z filmařského hlediska nedochází k žádné přidané hodnotě v žádném ohledu. Adaptace divadelní hry do filmového prostředí taky stojí za starou belu. Střídání pomalých, citlivých pasáží s těmi dynamickými a extrémně řvacími selhává v kýženém efektu, protože filmaři to všechno snímají stejným způsobem, nedlí na detailech charakteristických pro které dané postavy, nevyniká výjimečnost žádných situací ani vztahů. Já jsem se na film dívala, protože tajná láska jediných dvou nevinných charakterů na půdorysu rodinné dysfunčknosti zní eňo ňůňo a těšila jsem se na melancholii z toho pramenící, ale ve výsledku se jednalo asi o dvě scény s minimem prostoru oproti nekonečnému řvaní všech ostatních na sebe při každé příležitosti. Jakákoliv potenciální chemie postav tak zanikla v "oscarových výkonech", přesto mám nulový dojem, že by se jednalo o živoucí postavy. A ještě člověk musí celou dobu poslouchat ten příšerný přízvuk. (25.01.2014)