Jak Nero zachránil Řím

Velmi zajímavý film s netradičním pohledem na císaře Nerona. Doporučuji. (04.02.2013)

Někteří římští císaři mají velmi špatnou pověst, jenže dobové historické záznamy nám často nedávají možnost posoudit, zda to byla pravda, a jaký byl význam těchto vládců. Naštěstí je tady archeologie a tak v tomto dokumentu můžeme vidět, že Nero nebyl významný svým učitelem filosofie, domnělými, nebo skutečnými zločiny, zálibě v cestování, sportu, hudbě, divadle, ale jeho přínos tkvěl v architektuře. Přetvořil Řím v lepší město, jeho domus aurea byl velkolepé dílo, které sloužilo i dalším stavitelům jako inspirace. Ukazuje se, jak důležitá je archeologie pro pochopení starověku, pefektní počítačové rekonstrukce města, vykreslení detailů doby, jak se tehdy žilo, fascinující dokument, žádná nuda, střídmá minutáž. (07.02.2021)

Hypotézy, obsažené v tomto dokumentárním filmu, jsou opřeny o dostatečnou oporu v pramenech a jsou opravdu až převratné. (04.02.2021)

Nero měl podobnou smůlu jako Macbeth či Richard III.. I jeho život popisovali převážně lidé, kteří ho nenáviděli, ačkoliv je nutno přiznat, že narozdíl od skotského resp. anglického krále toho měl Nero na svědomí přeci jenom trošku víc. Ale stejně jako autoři dokumentu i já jsem na pochybách o jeho největších zločinech, jako jsou kupříkladu zapálení Říma či ukopání těhotné Sabiny Poppaey. Demýtizace, které mají hlavu a patu, mě baví a tahle k nim určitě patří. 80% (25.02.2015)

Snaha o rehabilitáciu Nera v tomto dokumente siaha až do takých krajností, že z požiaru Ríma sú obviňovaní samotní kresťania. Možnosti sú samozrejme rôzne a dnes sa už vie, že Nero zrejme Rím nepodpálil. To však neznamená, že to bol jeden z najväčších šialencov na tróne a nie, nie je pravda, že to je kresťanská propaganda - o jeho hrozných skutkoch písali samotní Rimania a nebudeme predsa teraz hovoriť, že nenechal zabiť svoju matku, brata, manželky, tetu a tisíce ďalších. Myslím, že dokumenty by mali slúžiť na ujasnenie vecí a nie na hľadanie nezmyselných konšpirácií. Čo sa týka samotného požiaru, ako pikošku môžem uviesť, že tie odjakživa boli dobrým spôsobom na obohatenie. Najbohatší muž Ríma v Caesarovych časoch Crassus zbohatol práve na týchto nešťastiach. V tých časoch totiž Rím nemal svoju vlastnú hasičskú brigádu. Crassa teda napadol chytrý podnikateľský plán. Zamestnal 500 silných mužov, ktorí mali len jednu úlohu – čakať, kedy sa konečne niečo v Ríme zapáli (a kto vie, či tomu aj sami nepomohli). Potom okamžite vytrielili k horiacej budove. Po príchode na miesto však nerobili najprv nič, kým Crassus nevyjednal cenu, ktorú boli majitelia daného statku ochotní zaplatiť za jeho záchranu. Až po uzavretí dohody sa začalo s hasením. A keď sa obetiam požiaru zdala cena privysoká, Crassus jednoducho odvolal svojich mužov a nechal dané miesto vyhorieť do tla. (01.03.2021)